Mansfieldské panství

Ve srovnání s adaptacemi BBC projevila americká televize při převodu tohoto románu Jane Austenové pozoruhodnou necitelnost. Stejně jako v případě adaptace hry Oscara Wilda Importance of Being Earnest (2002) byly pominuty nevyřčené náznaky v textu, které de facto tvoří ducha a kouzlo knihy a soustředily se prvoplánově na dialogy plné bonmotů. Což by mělo, stejně jako v případě Emmy (1996), stačit alespoň k oddechové zábavě. Nebýt ovšem toho, že do hlavní role byla zcela nepochopitelně obsazena Billie Piper, jejíž olbřímí předkus, v exteriérových scénách jasně patrný knírek a celkově neotesaný projev jsou zcela v rozporu s pojetím jemné a půvabné hrdinky Austenové. (18.10.2010)

Bavila jsem se dobře, myslím, že to bylo dobře zahrané, ale ten konec, kdy se na ní pomalu vrhne, to si mohli odpustit. Když budu chtít vidět nějaké vášnivé líbací scény, tak si pustím film jiného druhu. Herečka, co hrála Fanney hrát umí, ale do té role mi moc neseděla, ale pak jsem si na ni docela zvykla. Edmund byl sympaťák a Henry lotr od pohledu, ten by mě ani neuvedl v pokušení. (23.07.2009)

Jane Austen určitě ví, proč některé postavy napsala právě tak, jak je napsala - a rozhodně to nebylo proto, aby filmaři vzali křehkou a jemnou Fanny Pricovou z knihy a převedli ji na plátno coby "panimámu" s kostrou hráče amerického fotbalu, která by leckterému chlapíkovi dokázala dát po papule. Těžko si představit, že tahle osoba je citlivá, slabá a plachá... blond vlasy dojem bohužel nezachrání. Ani příběh jako takový se neobešel bez výrazných změn, postrádám zejména hloubku charakteru u postavy Henryho Crawforda, vysvětlení jeho motivací a dílčích niterních změn, chybí tu celá epizoda z Fannyina domova, osudy některých postav jsou poněkud jiné... A celou dobu mě hrozně štvalo záběrování - proč proboha musí jeden detail na obličej či obličeje střídat druhý? Člověk má pak pocit, že mu ti lidi ve filmu narušují osobní prostor - odstoupit od obrazovky ale bohužel nepomáhá. Na druhou stranu, prostředí je krásné, hudba hezká a Edmund z této adaptace je pro mě ten jediný pravý. 60% (10.01.2016)

Nejsem moc velký příznivce těchto romancí z 19. století, ale přesto jsem se na tento film podívala. Především díky Billie Piper a Joseph Morgan, které mám docela ráda... Nečetla jsem sice knihu, ale film mě velice zklamal. Upřímně jsem se skoro celou dobu nudila, možná je to tím, že mě takové žánry moc nelákají nebo je to zpracováním filmu. U mě však tento film neuspěl. (22.04.2012)

Ne ne, Austenové věci nejsou vůbec můj šálek čaje. Podívala jsem se pouze a jenom kvůli mému oblíbenci hraběti Riariovi- tedy Blake Ritsonovi- tedy Edmundovi. Nezklamal mě a celou dobu mě mámil a okouzloval. A vida, je tu i moje známá blonďatá Rosie, dokonce mladičký Joseph Morgan a James D´Arcy. Billie mi tedy do role té křehotinky nesedla, ale aspon jsem ji viděla jednou bez Doktora:)) Příběh plynul krásně, nehystericky, lidé - obzvláště Fanny a Edmund - více hovořili očima než slovy a bylo to uvěřitelné. Crawfordovi se mi zdáli poněkud plošší - obzvláště pak ona mi nepřišla, že by dokázala kohokoli nějak fatálně uhranout, ale budiž, mužům občas stačí překvapivě málo:)) Jak nejsem zvyklá na tento žánr, tak jsem jenom trnula, aby někdo nezemřel, nespáchal sebevraždu nebo nepřišla povodeň či cokoli, co by mohlo zhatit happy end a "Stázina se dostala Kubovi za ženu", což mi Jane splnila a tak můžu v pohodě zjihnout a radovat se:) (23.03.2016)