Posel

Máme špatné zprávy paní …. . Armádní tajemník mě požádal o vyjádření nejhlubšího smutku ohledně Vašeho syna, svobodníka..... . Je mi to nesmírně líto. Zemřel včera při…. Posvátná úloha informování příbuzných obětí je práce o charakteru. Jednotka ,,ANDĚLŮ SMRTI“ nemívá spokojené zákazníky. Další skvělá role pro W.Harrelsona ve snímku, od kterého jsem očekával návaznost na ,,Poslední cestu“. Zazní tu mnoho pravdivých mouder, vidíme šest ukázkových návštěv plných emocí. Bohužel, když se příběh věnuje osobním životům, tolik mě to nebere. Já chtěl víc z ANDĚLŮ SMRTI. (Naštěstí se to dá vydržet.) Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Rád sleduji zármutek cizích lidí. 2.) Chystám se umřít v US Army. 3.) Miluju zvuk pageru. 4.) Chci vědět, jaká jsou pravidla pro informování příbuzných obětí. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (12.05.2010)

Hodně zajímavý ale děsně nudný snímek. Přijde mi, že trval mnohem dýl. Sice film těží hlavně ze silného efektu oznamovacích scén, ale ke konci zaujme i vztahem obou vojáků. Každé oznámení proběhlo jinak, tak si divák může udělat představu, co všechno musejí vojáci oznamující rodinám smrt syna či manžela prožít. Jenže už málokoho zajímá nekonečné žvatlání vdovy o svých pocitech. Druhou nekonečně nudnou scénou bylo vyprávění Woodyho Harrelsona o něčem, co si vlastně už ani nepamatuju, ale vím, že jsem strašně dlouho koukal, jak mluví a mluví a mluví a mluví a mluví... (30.11.2010)

Film pouze plyne, plyne a plyne. Nejde na povrch, ale ani do hloubky, drží si jednu určitou hladinu a to je velká škoda, protože téma je samo o sobě zajímavé a citlivé. Navíc Woody vypadá v tom knírku lehce komicky a vůbec nepůsobí dojmem tvrďáka, naopak na mě působí jako greenhorn oproti Fosterovi. (02.04.2010)

Film o různých podobách smutku a zoufalství tváří v tvář oznámení o ztrátě těch nejbližších se všemi ingrediencemi, které byste od podobného tématu očekávali - patos, rozjitřené emoce, životní pravdy, veterán s problémem zařadit se zpátky do společnosti, traumata...Jenže po nějaké třetí návštěvě pozůstalých a opakujících se chlapských řečí se film začne motat v kruhu a začne se opakovat...A "vztah", který Will naváže s Olívií je příliš nereálný. A nejen on...Taking Chance s Kevinem Baconem, který se dotýkal podobného tématu mě oslovil mnohem více... (30.12.2009)

Natočeny a zahrany to bylo dobře, ale ta problematika oznamování rodinám zprávu o mrtvejch členech rodiny, to mě zaujalo asi jak rozškrabaná vyrážka na pytlu. Prostě se mi nelibi americká armádní šaškárna, mrtví vojáci prohlášení za hrdiny, nemyslící panáčci bezmyšlenkovitě poslouchající na slovo, vlastenectví atd. Dobry ale bylo, že myslim ani nepoužili takovou tu klišovitou hudbu, co se používá v americkejch filmech o armádě a u které se salutuje... nebo jsem si toho aspoň nevšim. Počítat úsměvy Bena Fostera by bylo asi zbytečný (a to nejenom v tomhle filmu, že), a to mě už docela štve - ty smutny depkovity postavy, ktery se tvářej tak tragicky, že všechno na světě je celoživotní a neřešitelnej problém. Libila se mi ta hláška o válce v Iráku, že kvuli těm náboženskejm sračkám si tam američtí vojáci nezašoustali, a proto jsou všichni tak nasraní, chch. V podstatě se mi to celkem libilo, hlavně trio Woody, Ben a Samantha, v tomhle pořadí... (28.05.2013)