Posel

Sice to bylo moc pěkně natočené a zahrané, nicméně scénář a příběh mě vůbec neoslovili. Celé to bylo hodně unylé (i když námět byl velmi zajímavý) a dohromady se za celé dvě hodiny nic nestalo. Celou dobu jsem si říkal, že musí být vážně výhra dělat takovou práci, a že můžu být rád za svoje pohodové místo. 60% (16.02.2017)

Dalo by se říct, že to byl film téměř o ničem a nebyla by to ani urážka, protože film z hlavy hodně rychle zmizí a nevzpomenete si na žádný výraznější moment. A ačkoli mne dojemné scény nechávaly chladným, tak musím uznat, že Foster a Harrelson to zahráli bravurně a jedná se zase jednou konečně o neokoukané téma. Sice bych si to podruhé už nejspíš nepustil, ale bezprostřední pocit po shlédnutí byl víc než dobrý. 70% (13.07.2010)

Film, který se dal pojmout velmi zajímavě, protože sdělování úmrtí v rodině je psychologicky zajímavá a náročná událost. Jenže v tomto filmu je spousta hluchých míst, spousta prázdných, prochlastaných pěti až desetiminutovek. Nezachránili to ani permanentně žvejkající Woody Harrelson ani jeho parťák Ben Foster. (03.07.2020)

Veľmi fajn. Nositelia zlých správ a ich psychológia - neopozerané a zaujímavé. Z vojenského prostredia sa jedná asi o prvý podobný film. Dobre napísané postavy (povedal by som, že ich dilemy a uvažovanie sú vystihnuté veľmi trefne) a k nim veľmi dobrí až výborní herci (hlavne Ben Foster a Samantha Morton). (23.11.2014)

Hodně zajímavý ale děsně nudný snímek. Přijde mi, že trval mnohem dýl. Sice film těží hlavně ze silného efektu oznamovacích scén, ale ke konci zaujme i vztahem obou vojáků. Každé oznámení proběhlo jinak, tak si divák může udělat představu, co všechno musejí vojáci oznamující rodinám smrt syna či manžela prožít. Jenže už málokoho zajímá nekonečné žvatlání vdovy o svých pocitech. Druhou nekonečně nudnou scénou bylo vyprávění Woodyho Harrelsona o něčem, co si vlastně už ani nepamatuju, ale vím, že jsem strašně dlouho koukal, jak mluví a mluví a mluví a mluví a mluví... (30.11.2010)