Zpívání v dešti

Ztělesněná radost ze života… Z mého pohledu ojedinělý muzikál své doby, který neobyčejně reflexivně nahlížel na lesk a bídu filmové práce ze zašlého věku (paralely s pozdějším stavem ani nezmiňujíc). Zpívání v dešti je zároveň živelná a bezstarostná pocta i „dospělejší“ zhodnocení žánrů a jeho možností. Krásně je to vidět v písních, fakt, že u spousty z nich šlo o převzaté šlágry, dokazuje další životnost těchto možná jednoduchých a zapomenutých melodií. Bez původní hodnoty by je ani tento film nedokázal „oprášit“ a znovu jim dát nové místo v srdcích či paměti diváků. Kvůli tomuto propojení samostatných šlágrů zřejmě občas nedává všechno ve filmu úplný smysl, ale zrovna tenhle muzikál má velmi pevný a silný příběh. Všechny odkazy na němou éru, ty sny ze zákulisí i touhu vymáchat otravnou blekotavou hvězdu konečně ve veřejně odhalené pravdě nesouvisí se zpěvem a funguje bezchybně v celé vyprávěcí struktuře. A Gene Kelly zaslouží věčnou poklonu, jestli skutečně trpěl při slavném ikonickém tanci pod nekončící sprchou vody, tak to jednoduše není vidět. Zpívání v dešti je vrcholem profesionality. Neopakovatelné. (25.01.2006)

Vnímat Zpívání v dešti jako muzikál hraničí s krátkozrakostí, poněvadž jde o zástupce „filmu ve filmu", který má mnohem blíž k reflexím Truffauta (Americká noc) a Altmana (Hráč) než k nakažlivému „nakaženému“ optimismu francouzského režiséra Demyho nebo muzikálovým „muzikologickým“ prostocvikům Berkeleyho. Jistě, Zpívání v dešti je muzikálem, nikoliv však prvořadě, protože mnohem víc vypovídá o kinematografii - „pod“ hlavním dějem se pouštějí a natáčejí další filmy, a naopak „nad“ dějem vzniká zvuk, čemuž je třeba se přizpůsobovat. Navzdory těmto komplikovanostem si film zachovává lesk klasického Hollywoodu, protože postmoderna zpochybňující a narušující estetické a etické konvence a nedávající možnost se k těmto konvencím vůbec odvolat (anything goes) v té době ještě nedozrála. (10.09.2008)

Always dignity! Film o filmu pro film z rodu filmů, na které se dokonale vztahuje trefný popis "výjimečné kvality" od Bordwella a Thompsonové, uzmutý z úvodní kapitoly Písma svatého uctívače pohyblivých obrázků, Dějin filmu. Zní: Některé filmy jsou z uměleckého hlediska prostě výjimečné. Jsou bohaté, dojemné, komplexní, provokující, spletité, smysluplné apod. Alespoň zčásti díky těmto vlastnostem sehrávají takové filmy klíčovou roli v dějinách kinematografie. Já dodávám: Zpívání v dešti se - krom řazení ke smetánce stříbrného plátna - může považovat i za nejlepší muzikál všech časů, rozměrů a dimenzí, který snad není v moci smrtelníků možno pokořit. A nejlepší na tom je, že nejlepší je proto, že muzikálové výstupy, jakkoli nepřekonatelné a úchvatné a kouzelné a božské (byť pro mnohé členy štábu vykoupené velkou dávkou fyzické a duševní tortury způsobené Kellyho diktaturou), jsou pouze jednou z myriády jeho tváří nastavených očišťujícímu dešti slz divácké slasti. Existuje nějaká možnost, jak dát 10*? (21.03.2009)

Jeden z najlepsich muzikalov, aky som v poslednej dobe videl. Dokonca sa mi pacil viac, ako Oscarmi ovenceny MY FAIR LADY (1964) s Audrey Hepburn. Je tu skvely humorny scenar, perfektne tanecne choreografie - napriklad stepovanie alebo skoky na steny a otocky, pri ktorych by som sa ja najskor zabil :-) Myslim, ze to bol prave LEON (1994) v podani Jeana Rena, ktory si popri zabijani a piti mlieka rad obcas pozrel v kine prave tento muzikal. Sokuje ma skor to, ako moze mat tak skvely muzikal iba 2 nominacie na Oscara a to za najlepsiu herecku vo vedlajsej ulohe Jean Hagen, ktora si zahrala Linu Lamont a druhu nominaciu za hudbu. Ani jedna sa nepremenila na Oscara. Namiesto Jean Hagen si Oscara v roku 1953 prebrala Gloria Grahame za dramu MESTO ILUZI (1952)... 03.12.2009 _______ Gene Kelly - (Don Lockwood) +++ Donald O´Connor - (Cosmo Brown) +++ Debbie Reynolds - (Kathy Selden) +++ Jean Hagen - (Lina Lamont) +++ Millard Mitchell - (R.F. Simpson) +++ Cyd Charisse - (Tanečník) +++ Douglas Fowley - (Roscoe Dexter) +++ Rita Moreno - (Zelda Zanders) +++ (03.12.2009)

Máte rádi muzikály? Chodíte na všechny ty Prokopy Diviše, Koperníky, Galileje, Babičky, Rychlé šípy, Drákuly, Dášenky, Kleopatry, Mydláře katy, Jů a Hele, Golemy, Robiny Hoody a jiná papundeklová uhejkaná zvěrstva? Zvěrstva plná dávno zhaslých hvězd, hvězd co si myslí že jsou hvězdami jen kvůli bulvárním plátkům, či uhrovatých tvářiček snících o tom že hvězdami budou? --- Pusťte si Zpívání v dešti, West Side Story, My fair Lady, či skvělý Divotvorný hrnec a pochopíte o čem muzikál vlastně je. -- Jestli ten rozdíl nepoznáte, tak je s vámi ámen a doporučuji sledovat předprodeje vstupenek protože další socialistická reinkarnovaná pop zombie už píše libreto na Fantomase. Jo a prej se chystá muzikál Edison a Rumburak... Bomba ! * * * * * (06.03.2012)