Svatba za bílé noci

Docela zvláštní film, který mi opět potvrdil to, že filmy ze severní Evropy jsou velmi specifické a dost odlišné od filmů, které známe z mnohem profláklejších zemí. Tohle je teprve můj třetí islandský film (prvním byl Albín jménem Noi, druhým byla Zkalená krev) a musím říci, že z těch tří je nejméně atraktivní. Což však automaticky neznamená, že je to film špatný, to v žádném případě. Jen mi přijde, že příběh je vyprávěn v příliš rozvleklém tempu, že je zkrátka hodně roztahaný a postupně udolává divákovu pozornost. Přitom zde bylo mnoho nadějných devíz, které kdyby se zužitkovaly, tak to mohl být film opravdu kvalitní. Předně je tu velká výhoda pro film v podobě úchvatného prostředí islandského ostrova, který vypadá opravdu úchvatně a je to nádhera se na tyto scenérie koukat. Pak je tu i velmi atraktivní námět, který bohužel má tu chybu, že je na střídačku vyprávěn první příběh jak se hlavné aktéři seznámili a zároveň i druhý příběh o tom, co se děje den před svatbou. Díky tomu, že ty příběhy byly vyprávěny zároveň, tak si nejsem jistý, že jsem vše správně pochopil a v ději se patřičně zorientoval. Tohle rozhodnutí vyprávět ty dva příběhy současně bylo bohužel dosti nešťastné a filmu to z mého pohledu jen ublížilo. Ale samozřejmě našly se zde i světlé a vtipné momenty a chvílemi byl ten film nadmíru vydařený, že bych mu s chutí dal pět hvězd, a jindy naopak byl tak nepřehledný, že bych mu stěží dal jednu hvězdu. Prostě tohle je z mého pohledu velmi rozporuplný film, a tak nakonec volím průměrné hodnocení v podobě tří hvězd, i když film měl rozhodně na víc! (27.04.2010)

Opravdu vypečená tragická komedie z Islandu plná humoru a deprese bílých nocí kolorovaných chlastem . Autor se pořád šťárá v tom, že chlap středních let má touhu a i měl by, něco změnit. Na sobě, ve svém životě, ve svých názorech. Náš povedený profesor pro to udělá úplně všechno a na závěr se dozvíte jak se mu to povedlo. Hudba a kamera na výbornou. Nejsympatičtější mi byla postava spolumajitele hotelu, podpantofláka a operního pěvce s nedokončeným vzděláním. Zaujme i úloha hlavního hrdiny, který už od pohledu je pěkná kurva ale i on je vlastně jen šedý jako my všichni...A po zhlédnutí si víc budete vážit českých holek. Vony ty Islanďanky nejsou úplně ošklivý ale nepocítíte ani ždibýtek touhy jít s nimi na ringle! (06.04.2010)

Svatba za bílé noci je zlomyslný film. Zlomyslný tím, že se jeho příběh odehrává během jednoho roku, kdy se bez jakéhokoli varování prolínají různé časové úrovně a neinformovaný divák se poměrně dlouho a obtížně orientuje v příběhu a postavách. Navíc je snímek chvílemi stejně nerozhodný a protivný jako jeho hlavní hrdina, který se nevyzná sám v sobě a ve svých přáních. Obsahuje ale melancholickou atmosféru syrové severské krajiny a řadu zajímavých postav, které dokážou udržet divákovu pozornost a vytvořit tragikomický příběh, kde i přes absurdní výjevy a chování těm postavám tak nějak jejich emoce a činy věříte, tedy aspoň já mnohem víc než mnoha pohodovým českým současným komediím. Český divák zvyklý na onu pohodovost může mít zároveň tak trochu problém s tragikomickým vyzněním celého filmu a řekl bych ne právě idylickým romantickým závěrem. Jak sám hlavní hrdina říká, šťastný déle než 10 minut může být jenom blbec... Celkový dojem: 60 %. (20.11.2011)

Opět jedna skandinávská filmová tragikomická perlička. Stále se snažím přijít na to, jak to ti skandinávci dělají, že ať na co ve filmařině sáhnou, to jim dost vychází. Ale hlavně i přepjaté scény vždy vycházejí nesmírně přirozeně s notnou vnitřní dávkou humoru. Vřele doporučuji, pokud jste film nestihli v rámci MFF KV a dostane se do běžné distribuce:-) (14.07.2009)

Poetická obrazivost včetně mnoha kouzelně surreálných scén vybízí diváka ke vstřícnosti k osudu hlavního hrdiny, jímž je pedagog mechanicky vykládající etiku, dávno zmizelou z jeho vnitřního života. Při sledování se nabízí myšlenka, že pokud je tohle komedie, jak asi vypadá islandský horor, ale neodbytně mi tane na mysli, že ty rozdíly nebudou nijak markantní. Chvílemi se zdá, že té deprese je až moc, jako by byla na objednávku, závěrečná část však naštěstí zase podpoří středoevropanovy iluze o životě na kouzelném ostrově. Jenom škoda, že mi během té emocionální sinusoidy byly sympatické pouze dvě postavy, navíc vedlejší – hrdinův tchán a vikingský přítel, tlustý ožralý noční pianista. (14.11.2011)