Reklama

Reklama

V dubnu roku 1945, kdy Rusové vpochodovali do zruinovaného Berlína, započalo trápení civilního obyvatelstva. Masové znásilňování žen různých věkových kategorií je na denním pořádku. Zde začíná drama fotografky Anonymy, která hledá pomoc a lásku u jednoho z ruských důstojníků. Znásilňování německých žen ruskými vojáky bylo dosud tabu. Autor přináší zdrcující pohled do zákulisí těchto událostí. (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (101)

hellstruck 

všechny recenze uživatele

Každá mince má dvě strany. Ve válce pravděpodobně nebyl nikdo svatý. Ale to ještě neznamená, že si nad zločiny může kdokoli umýt ruce a říct, že druhá strana páchala horší věci. Pro taková zvěrstva jednoduše není omluvy. A omluvit se nedají ani nějaké imbecilní komentáře tady (ANO, HONAJZ ,MLUVÍM K TOBĚ!). Film vypráví o dosud moc neprobíraném veřejném tajemství - jak už to někdo zmínil přede mnou, vyžaduje dost empatie a soucitu. Je pravda, že mohli trochu přitlačit na pilu a být o něco "syrovější", protože pak si kdejaký ignorant pomyslí, že si ty ženské vlastně ještě užily (Těch pár minut, copak to je..). Absencí silných momentů navíc vznikaly docela zbytečné a zmatené scény a právě proto musím dát "jen" tři hvězdičky. Navíc ta "červená knihovna" na závěr na mě působila tak, že tomu na poslední chvíli chtěli dodat nějaký náboj a jednoduše to celé nepůsobilo až tak věrohodně. Ráda bych si přečetla ten deník, abych mohla posoudit, zda-li si to filmaři trochu neupravili podle sebe. Přesto je působivá snaha ukázat, že bolest nebyla jen na straně Židů a že oficiálním koncem války zdaleka neskončilo všechno utrpení. Mimochodem obviňování tvůrců z propagandy je skutečně hloupost, vzhledem k tomu, že je to vyprávěno z pohledy znásilňované Němky..Válka mění slova-láska už není to co bývalo.. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Válka mění slova, láska už není tím, čím byla." Za mě má sice tento film poněkud dlouhou stopáž,  ale jinak přináší docela netradiční pohled na válku a její konec. Možná je pravda, co tvrdí ona německé novinářka (a anonymní autorka deníku), že mnohé z aktérek tohoto příběhu ony události, kterým se film věnuje,  "ocejchovaly" do konce života. Sama dotyčná to ostatně po letech, jak se dozvídáme v závěrečném titulku, pocítila na vlastní kůži...  Z dnešního pohledu bychom mohli říct, že ty ženy byly především obětmi násilí sexuálně vyprahlých rudoarmějců a v tomto směru jde o docela drsnou výpověď (ač bez zbytečně drastických závěrů). Snímek však rozhodně není natočen černobílé. Silná je třeba scéna, kde jeden ruský voják v domě plném německých žen a dětí vypráví, jak byl v Rusku svědkem toho, jak Němci vyvraždili celou vesnici (včetně dětí). Do některých scén pak filmaři vložili i humor (ač trošku drsný), třeba když si některé z žen (včetně těch již v letech) vypráví, jak se k nim ruští muži chovají v posteli. Ten popis "běžného" života německých žen v područí ruských vojáků mohl být možná méně rozvláčný, aby v něm více vyzněl ten osobní příběh "love story" novinářky a ruského důstojníka Andreje. I přesto jinak za mě povedený film. ()

Reklama

Grran 

všechny recenze uživatele

Nudný a zbytečně natáhnutý film, kterému by možná pomohlo prostříhání minimálně poloviny. Se sebezapřením jsem nepodlehl nutkání tu kravinu vypnout a dokoukal, musím konstatovat, že k hlavní hrdince člověk musí od začátku do konce cítit odpor a také že nejliběji znějící píseň na území Německa byla sovětská hymna linoucí se nad Berlínem. Pokud vás otravují nekonečné záběry kde se nic neděje, nekoukejte se na todle, nemuseli byste to přežít. Také dabing je něco příšerného, ten se opravdu nepovedl, ale to do hodnocení filmu zahrnovat nebudu.... ()

mm13 

všechny recenze uživatele

Nie je pravda, že tento film vykresľuje ruských vojakov ako odporné hovädá a už vôbec nie, že im týmto krivdí. Akurát v úvodných scénach ukazuje ich vyčíňanie bez upozornenia na širší kontext - berlínske ženy sú obete, ruskí vojaci psy z reťaze pustené. Nie je to zavádzajúce, je to holá pravda, avšak podaná z vyhraneného uhla pohľadu. Z pohľadu ženy. Berlínčanky. Autorky denníka, ktorého adaptáciou je tento film. Ako inak to teda má pôsobiť? Taký je však len úvod, akonáhle chytí hrdinka svoj osud do rúk a začne podnikať konkrétne kroky, aby nebola len tŕpne vyčkávajúcou obeťou, ale mohla čo-to sama ovplyvniť, v tom momente sa obzor neporovnateľne rozšíri a divák dostane nemálo príležitostí premýšľať nad relativitou hodnôt, neurčitosťou kategórií ako sú dobro, zlo či spravodlivosť, nad ospravedlniteľným a neospravedlniteľným, odvahou a zbabelstvom, vernosťou a zradou. Rus aj Nemec sú si každou ďalšou scénou rovnejší, jediným víťazom je vojna sama aj s jej dopadom na životy každého jedného z nich. Zničené životy, ktoré sa v túžbe za šťastím a v presvedčení, že si to po všetkej tej biede zaslúžia, ničia ešte viac. Pretože v zbláznenom svete to inak ani dopadnúť nemôže. ...Silný a autentický zážitok, ktorý si ale od diváka pýta strašne veľa empatie. Súčasná nemecká kinematografia čoraz hlasnejšie pochoduje svojim vlastným smerom, verím, že ešte len naberie na intenzite a jej dupot jedného dňa svetom filmu otrasie. Nie je ani jednoduché ani príjemné sledovať filmy ako Anonyma či Baader-Meinhof Komplex, je ale dobré vedieť si k nim nájsť cestu. ()

angel74 

všechny recenze uživatele

Žena v Berlíně nabízí vskutku originální pohled na zvěrstva odehrávající se ke konci druhé světové války v Německu. Velmi věrohodně a nezaujatě ukazuje, co prožívaly německé ženy, když do Berlína vtrhli ruští vojáci. Bolestný příběh, který čerpá ze zápisků jedné anonymní Berlíňanky, na mě nesmírně zapůsobil. Po zhlédnutí filmu jsem přemýšlela o tom, co vlastně pro oběti brutálního znásilňování znamenal konec války. V mnoha případech určitě nedocházelo k okamžitému výbuchu radosti a zřejmě se postiženým ženám hodně dlouho nedařilo uspokojivě začlenit do společnosti. Byla to doba, v níž by si asi nikdo z nás nepřál žít. (85%) ()

Galerie (38)

Zajímavosti (9)

  • Vědci se domnívají, že autorkou knižní předlohy byla německá novinářka Marta Hillers (1911–2001). Vzhledem ke kontroverzi se však všechna vydání publikovala anonymně. (Candice)
  • Většina vojáků sovětské armády na sklonku války byla vybavena automaty PPŠ-41 Špagin a puškami Mosin-Nagant vzor 1938, které jsou ve filmu značně zastoupeny. (ArthasKarfa)
  • Kniha „Žena v Berlíně“ vyšla poprvé v angličtině v USA v roce 1954, v němčině ji poprvé publikovali až o 5 let později ve Švýcarsku. Dílo se setkalo s vlnou kritiky, pročež se nedočkalo další publikace až do roku 2003, kdy se dokonce stalo bestsellerem. V Rusku však soud knihu zakázal jako extremistickou. (Candice)

Reklama

Reklama