Žena v Berlíně

Nechci a nebudu tady nějak zlehčovat historická fakta, uvedená Anonymou v jejím příběhu, protože každá válka sebou přinesla (přinese) různá zvěrstva páchaná na obou stranách a je úplně jedno zda šlo o Němce, Rusy, Ukrajince, Američany, Brity, Francouze, Italy nebo jakoukoliv jinou armádu (vojáky). Vraždění, mučení, znásilňovaní, mrzačení – to jsou holá fakta. Tento příběh nám nabídne špinavost oné doby (tedy „osvobození“ Berlína rudou armádou a co všechno si tam museli tamní ženy vytrpět a udělat aby přežily. A bylo úplně jedno, zda šlo o nezletilé, nebo stařeny. Hlavní hrdinka velmi záhy ztratí veškeré iluze a po několika nedobrovolných znásilněních si začne sama vybírat, komu dá a komu ne. Bohužel některé pasáže a dialogy byly zbytečně natahovány a nudily. Kvůli čemuž ubírám jednu hvězdu. I tak jde však o lehce nadprůměrnou záležitost. 60% (18.11.2018)

Tak trochu jiný pohled na válku a na její konec. Není pravdou, že příběh je propagandou. Měří oběma stranám stejně, Rusové znásilňují in natura, o zločinech Němců v Rusku ale podávají hodně svědectví. Vojáci dobře vědí, co se děje v jejich domovech, zatímco oni "válčí" jinde. S tím se taky vracejí a jen málokterý je schopen - ochoten tolerovat, za jakou cenu jeho žena přežila. A ženy musejí být tak silné, že přežijí ponížení od obou stran. (Jedna hvězdička v hodnocení je za objektivitu a odvahu příběh zveřejnit.) (19.08.2011)

Válka mění slova! Láska už není to, co bývala...Netradiční pohled na konec II. světové války očima jedné ženy. Silný, netradiční příběh obyvatelek jednoho polorozpadlého činžáku ofehrávající se v dubnu 1945, kdy sovětští vojáci dobyli Berlín. Každodenní strarch, beznaděj, znásilňování....ale hlavně vůle přežít. A nikdy už nebude nic takové jako bylo dřív. Jak dál žít? Silný, výborně natočený příběh, který utkví v paměti. (16.05.2010)

Hodně zajímavý a hodně opomíjený pohled na konec války, na osvobození. nejdřív jsem se bála, že se film zhroutí na myšlence, jak Rusko znásilnilo chudáka Německo. Dost by na tom určitě pravdy bylo, na druhou stranu jsem překvapena právě oním nezbytným vyobrazením obou stran. Nečekala jsem, že se dočkám toho morálního dilematu, že znásilnění je špatné, ale......neubránila jsem se myšlence, že se jim nedivim, i když pořád špatnost a ohavnost toho aktu přetrvává. Co mi ale ve filmu víc chybělo byl možná větší příběh, tím myslím větší dějový posun, ovšem hvězdy za to ubírat nebudu práve díky tomu morálnímu dopadu filmu, respektive rozporu. Člověk si asi nevyhnutelně říká, že osvoboditelé ze západu by se takhla nikdy nezachovali, jenže osvoboditelé ze západu nikdy nepoznali na vlastní vesnici aplikaci spálené země, a to proto, že západ byl přece jen rasově na jiný úrovni (vemte si jen třeba západo a východoevropskou kinematografii, pochybuju, že by v Rusku někoho napadlo natočit komedii o válce ve stylu Funése a jeho Velký flám, holt jiná zkušenost, jiné osvobození). Pět hvězd dávám za to popřemýšlení, které v sobě film nese, to že tam jsou dějové nedostatky lze opomenout, ale šlo by to udělat i lépe. Tož tak. (25.11.2011)

Hodnotím to stejně jako oblíbená JANARYBA, což je ženská a to je u tohoto filmu nesmírně podstatné. Je to film o berlínských ženách. Poprvé jsem se s tímto problémem setkal na brigádě jako student, kde mi jeden betonář z Chrudimi vyprávěl příběh své matky, opakovaně znásilňované Rusy, která zemřela na infekci a vnitřní krvácení. Za komoušismu vás to hodně veme. Potom jsem viděl film Bubínek, nesmírně geniální, kde je to také podáno dost naturálně. Příběh tohoto filmu je hodně zvláštní v tom, že na opakované znásilňování ruskými primitivy si ty ženy vlastně zvyknou a vyhodnocují co nejméně nebezpečnou a bolestivou soulož. Proto také hlavní hrdinka skončí až u komandira s nejvyšší autoritou, který jí kromě sexu o který moc nestojí poskytuje hlavně ochranu před ostatními malčiky. Má štěstí, major je intelekuál a klavírista a je na ní vidět, že i milovat by ho mohla. Baťuška Stalin má však s majorem jiné plány. (25.06.2012)