Mořská víla

Alisa je obyvateľkou sveta plného ľudí, ktorí ju nechápu. Ťažko sa jej tu žije, keďže ona sama vie dokonale pochopiť potreby napríklad aj takej akváriovej rybičky. Navyše je presvedčená, že disponuje schopnosťou plniť priania. To sa jej síce môže veľmi rýchlo vymknúť z rúk, ale kým sa to stane, "ďakujem" rozhodne nepatrí k slovám, ktoré na svoju adresu denne počúva. Pomôže jej túto ignoranciu okolia prekonať nafarbenie si vlasov na zeleno? Jasné, prečo nie, nech žije všeobjímajúca logika! No a ja, divák spokojný s tým, čo videl, som jediný človek, ktorý jej rozumie. (02.06.2015)

Ve Varech jsme s přítelkyní tento zajímavý film již nestihli, respektive šli jsme raději na snímek Waltz with Bashir, u kterého mé očekávání bylo značně vyšší. Po několika měsíčním čekání na anglické titulky jsme se však k tomuto surrealistickému dílu konečně dostaly. Je mi 26 let 5 měsíců 27 dní a právě jsem viděl Rusalku. Hlavní hrdinka jménem Alisa, kterou hraje úžasná Anastasiya Dontsova (do 6 let) byla skutečně počata v moři, za jakých okolností se však dozvíte až ve filmu samotném. Alisa touží být baletkou, leč žije se svou matkou a babičkou na pobřeží moře v chatrné chýši. Mladá dívenka však zatouží po změně a zároveň zjistí, že má zázračné schopnosti. Děj se přesouvá do velkoměsta, kde Alisu ztvární starší herečka (Mariya Shalayeva) a právě zde se pro mě začal celý snímek bortit jako hrad z karet a to i přes vizuálně přitažlivé zpracování, milostný ∆, Alisiny zážitky a snový nádech. Ze začátku jsem sice pocítil kombinaci Amelie from Montmartre a The Science of Sleep, ale tato atmosféra z filmu časem vyšuměla a to především díky necharismatické herečce, která hrála dospělou Alisu. (6/10) (27.12.2008)

Ruská "Amélie" mě naprosto uhranula. Od pečlivého rozzáběrování a vypucírovaných vizuálů až po zajímavě vystavěný scénář, který se nebojí sentimentální scény náležitě ozvláštnit. Popisky jednotlivých kapitol se mohou zdát zbytečné, ale právě jejich zbytečnost dává divákovi vodítko, jak celý film vnímat... (05.03.2009)

Po dlouhé době jsem nadšená originálním filmovým skvostem a navíc z ruské kinematografie. Byla jsem mile překvapená, protože jsem rozhodně nečekala takovou lahůdku s vynikající Marijou Šalajevou v roli Alise. Její snové scény u moře byly barevně nepřekonatelné a celkově byl celý snímek vizuálně příjemný. Herečky v rolích maminky a babičky byly další dokonalou ingrediencí. Těch vesměs kladných superlativů bych mohla vyjmenovat ještě celou řadu, ale nejlepší je podívat se osobně a já to všem určitě doporučuju. Takže: " raz, dva, tři, čtyři, pět........ !!!" (07.11.2012)

Když přemýšlím, jak bych krátce vyjádřila, proč Rusalka tolik zklamala, napadá mě jediné slovo - nevkusné... dokonce v mnoha aspektech, navíc mě načisto minulo i Aliciino fluidum, které tak blahodárně působilo na většinu unešených diváků zde, takže smůla... ale to mám z toho, že před projekcí nečtu komentáře, byla bych se dozvěděla o čistě náhodné podobnosti s jistou montmartreovskou Amélií a bylo by rozhodnuto... vlastně nebylo, lákání ruské sirény (i když v tomto případě bych spíše zvolila krásný český výraz - ochechule) bylo dost silné na to, abych si dovolila o přirovnání pochybovat a chtěla se mermomocí přesvědčit na vlastní oči. A tak jsem se přesvědčila, ano, ty iritující podobnosti by tady skutečně byly, bohužel. (27.04.2015)