Obsahy(1)
Druhý záznam představení stand-up komika Dylana Morana, tentokrát z Londýna. Jeho zvláštní postavení ke všemu znovu napadá řadu témat, ať už stejných jako v předchozím představení, ale s novými vtipy, nebo úplně nová témata. "Cynický" Ir zasahuje znovu a je vidět, že i Londýňané jsou nadšení. (c.tucker)
Recenze (85)
Připadalo mi, že se v Anglii cítí Moran hůře než doma v Irsku, víc "fakuje", nemá tolik bláznivých nápadů, nerozvíjí své historky do tak brilantních závěrů jako v "Monster". A tím pádem si asi řekl, že to zabalí o dvacet minut dřív než před dvěma roky v Irsku. Alespoň tak to u mě v porovnání s "Monster" působí. Ovšem několik výborných vtipů se mu prostě upřít nedá. 7/10. ()
Druhé one-man show Dylan Morana tentokrát v Londýně. Upravenější, více zkulturněný, s čajem a před větším publikem. Ve srovnání s představením v Dublinu (Monster) je Like, Totally trochu slabší. Možná je to tím, že jsem viděl toto show hned druhý den po Monster, kterému bych dal přednost. Ne tak moc vtipné, ale určitě stojí za zkouknutí především kvůli méně častým, ale ráznějším a ještě drsnějším hláškám. ()
I think, L i k e, T o t a l l y is even more stylish than M o n s t e r and this is Moran´s c o n t r i b u t i o n . t o . p s y c h o a n a l y s :_________ „Tahle agresivita je fakt běsná... A potkáte ji všude... Jako možná si myslíte, že jste naštvaní na toho nemožného řidiče. Ale pravděpodobně to bude něčím jiným...Něčím z vaší minulosti... Možná jste podvědomě naštvaní na svoji matku. A tak ve svých 45 letech skončíte uprostřed ulice a zběsile ječíte...Takové chování musí mít nějaký důvod. [...] Možná si vzpomínáte na své dětství: Sedíte sami v kuchyni, soumrak přechází v sametovou noc, z dáli se ozývá křik dalšího dítěte a vy jste sami, protože právě nadchází zvláštní čas, kdy dostanete puding celý jen pro sebe. Ve dveřích se objeví vaše matka v šatech z padesátých let a voní po magnoliích a sušenkách... Postaví před vás puding a vy si přitáhnete židli a pak se objeví takový ten staromódně vypadající nanukáč... Takový, co se musí nakrájet nožem na chleba dřív než se rozpustí do oceánu sladkosti... Vy rozrušeně zvednete svou malou vidličku, zaboříte a vytahujete ten první kousek... A pak, a pak sklapne past! Past plná japonských pavouků-bojovníků... A ona si zapálí sirku o své předloktí a vyhodí vás do předsíně, abyste tam tančili pro peníze. A s tím se nikdy nevyrovnáte...To prostě není možné..." ()
How small does you cock have to be to make you walk into car showroom and say. "Hey listen, I need something a size of the school, to people know I am around." Prostě neuvěřitelná sprška naprosto neuvěřitelných postřehů. Dalo by se říci, že se na tomhle DVD Dylan hodně rozjel a začal urážet prakticky všechny kolem. Jeho nadnesený a silně cynický pohled na svět mne vždycky dostane. ()
Vidím, že názory tady se liší - já preferuji ten, že Monster Dylana Morana bylo MNOHEM lepší. Like, totally... bylo perfektní, ale přestože je o nějakých 20 minut kratší, Monster mi uteklo - bohužel - mnohem rychleji. A rozhodně jsem se tentokrát tak nesmál. Dokonce i vtípky, které se objevily už v Monster (a není jich mnoho - nebojte), jsou o něco méně ostřejší a ráznější. A já bych řekl, že důvod je jasný.. Londýn není Dublin. ;) ()
Zajímavosti (2)
- Po posledním představení v Austrálii odcházel Dylan Moran z pódia ochraptělý a skoro bez hlasu. (TheJoker)
- Dylan v tomto vystoupení použije slovo "fuck" či jeho variace celkem 27x. (dddddavidddd)
Reklama