Přichází Satan!

Donnerův snímek má lákavý námět a jeho velikými přednostmi jsou herecké výkony (zejména Gregory Peck je excelentní v každém svém pohybu, gestu a mimice), geniální hudba, jež zvyšuje výpovědní hodnotu scén o 90%, a v neposlední řadě aranžmá scén, přičemž jedna z nejzdařilejších je určitě ta na starém hřbitově či kněz v biskupském parku. Trochu jsem postrádal mrazivou atmosféru a strach. Napětí graduje až ke konci snímku, kdy jsem začínal mít pocit, že se opravdu dívám na horor. Do té doby mi Přichází satan moc hororový nepřišel. S lehkým zklamáním a nenaplněným očekáváním hodnotím 4*. (29.07.2011)

Jeden z deseti nejkultovnějších hororů všech dob. Když jsem ho viděl poprvé, chvilkama mi tuhla krev v žilách, skvělé ponuré vyprávění, až depresivně temná atmosféra, dokonalé herecké výkony a hlavně a to především. Mysteriózní a mrazivá hudba od mága Jerryho Goldsmitha. Málokterý horor se může pyšnit tak úžasně mrazivým hudebním doprovodem, sborový chorál který zastavuje krevní oběh. Celé bezmála dvě hodiny vás neopustí jakési znepokojivé mrazení v zádech, žádné přehnané zobrazování zla jako příšery, nýbrž jen zlověstné symboly skládající mozaiku napětí. Když bych mohl, klidně vyseknu hlubokou poklonu, ale já už bych se nemusel narovnat. Jenže Přichází Satan je legendou, hororovou klasikou a pět hvězdiček mu náleží naprosto po právu. Jen škoda že tu není ještě jedna, protože udržet si své kouzlo i v době moderně pojatých hororů je opravdu úctyhodné. (10.02.2004)

Donner ukázal, jaký je skvělý filmař. U Omenu se budete bát a u Lethal weapon zase smát. Film je našlápnutý takřka od začátku do konce a vynikající Gregory Peck to jen potvrzuje. Přičtěme efektní smrti, depresivní atmosféru, neméně depresivní hudbu a vlastně celý námět se scénářem. Co můžete očekávat ? Nejlepší satanistický film všech dob. Oceňuji střídmé zacházení se samotným dětským protagonistou. Mnohem víc mě bavila druhá detektivní linka s fotografem, celkově mě vtáhla ta znepokojivá atmosféra s výbornou hudbou. [Přesná stopáž: 111 min] (17.11.2006)

Po nevýrazném Vymítači ďábla jsem se trochu dalšího satanistického hororu bál, ale vše nakonec dopadlo trochu jinak. Úžasné, nemám slov. Richard Donner se pustil do prvního většího projektu a hned to dopadlo takhle úžasně. Hned na samotném začátku jsou nám představeni skoro všechny důležité postavy, čímž je odstraněn problém postupného seznamování. Režisér se tak může ihned věnovat základnímu prvku, tedy budování atmosféry a je třeba uznat, že to se mu povedlo naprosto bezchybně. Spolu s úchvatným hudebním doprovodem vytváří obrovské napětí, které postupně graduje až do samotného závěru, který je sice na první pohled celkem nevinný, ale přesto se jedná o nejtemnější část příběhu. (24.06.2006)

Nadčasová žánrová klasika, v mnoha ohledech filmařsky dokonalá. Donner náramně buduje temnou a zlověstnou atmosféru plíživě a neodvratně se blížící apokalypsy a s hitchcockovskou precizností graduje jak jednotlivé scény (některé jsou nezapomenutelné), tak celý příběh. Gregory Peck je v hlavní roli naprosto fantastický (nedokážu si v té roli představit nikoho jiného). To, jak jeho veskrze racionálně smýšlející a duševně stabilní hrdina postupně propadá zoufalství a beznaději z rozumem těžko vysvětlitelných tragédií, snad ani nemohl zahrát lépe. První zásadní snímek mého oblíbeného režiséra dlouhodobě považuju za nejlepší satanistický horor (těsně vítězí nad Vymítačem ďábla a Rosemary má děťátko). A to už jen proto, že každý jeho hypotetický nedostatek (některé trikové záběry už nepůsobí moc přesvědčivě) zcela nekompromisně vyvažuje (či lépe řečeno "přehlušuje") jeden z nejlepších orchestrálních soundtracků všech dob, za nějž legendární Jerry Goldsmith dostal svého jediného (!) Oscara. I na samostatný poslech neskutečný zážitek. 100 % (09.04.2024)