Hřmění divadla Sklep

Divadlo Sklep je svého druhu rarita a rozhodně skutečná legenda v pravém smyslu toho slova. Kdo nezažil autenticky naživo, nepochopí... Velmi povrchní představu si může dnešní divák - nepamětník udělat při sledování těch několika málo audiovizuálních záznamů, které se mohly krátce po revoluci pořídit (před rokem 1989 bylo toto volné divadelní sdružení v nemilosti tehdejšího komunistického režimu, pročež se také jmenovalo Sklep, neboť si dovolovalo dělat humor a zábavu po svém a vyžívalo se v parodování a ironizování tehdejšího kulturního klimatu). Možná to nejlepší z jejich vcelku plodné tvůrčí anabáze lze spatřit právě v pásmu Hřmění, které už je ale paradoxně nezachycuje ve vrcholné formě. Dadaistické výstupy, písně nepísně, pantomima, recitativy... a geniální scénky... Pamětníci vědí, že ČT2 kdysi uváděla pravidelný kritický pořad s poloironickým názvem Katovna, kde se pod dohledem dua prominentních kritiků Jana Rejžka & Vladimíra Justa scházelo stále stejné torzo dobové kritické obce a tahle soldateska spíše myla hlavy, než že by je stínala. Tomáš Hanák, David Vávra, Jiří Macháček a Jiří Fero Burda usedli proto na kritické židle a vyvolali ducha televizní Katovny. ,,Kritický" rozbor Písma svatého komparatisticky poměřovaného s Ferdou Mravencem Ondřeje Sekory je skutečně geniální a nadčasový. Výstižná je především unifikace kritického pohledu, kdy se přes médium Katovny vyvolává duch totalitou degenerovaného sjednoceného myšlení, v němž se nesměl žádný názor lišit od toho oficiálně proklamovaného... V Katovně divadla Sklep je to ovšem k popukání směšné... ,,Hospodin, ten se vyskytuje, musím říct teda, častěji...a přitom Hospodyně tam není ani jedna..." :-) (28.08.2008)

Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným recenzetům (kteří zato následně zaplatili životem), že mě upozornili na Novinku na našich knihkupeckých pultech. A tak i já jsem mohl jít obratem koupit tuto žhavou věc. Po dočtení stále přemýšlím, zda-li i Sekora bude stát zato. R.I.P. (11.12.2009)

Divadlo je něčím na hony vzdálené televizní zábavě nebo filmu. Jednoho večera jsem náhodou zahlédl na CT2 tento krátký snímek divadla Sklep. Bylo to opravdu nečekaně příjemné a pozitivní. Obecně v TV jsou takováto vystoupení o dost slabší než naživo, jelikož působení herců na diváka není přímé. I tak šlo o zdařilou porci zábavy. Závěrečná kritická diskuze nad Biblí je sice v kontextu vnímání duchovního světa hodně drsná, ale pro lidi beroucí to s nadhledem, neskonale vtipná a originální. Lidi, choďte do divadel. Takové věci je nutno vidět živě. (15.08.2011)

"No jestli můžu, ještě než mi skočíte do řeči ... vy říkáte stará, nová, tlustá, tenká, já říkám dlouhá. Ta kniha je především dlouhá. A to tak dlouhá, že kdyby byla snad o polovinu kratší, tak by furt byla dost dlouhá." Mýlím se, a nebo porovnávat Bibli s Ferdou Mravencem dokážeme jenom my? 90% (02.06.2009)

Nemůžu dát pět hvězdiček, neb než se dostaneme ke Hřmění, je nám nutno přežíti některé nezáživné scénky. Macháčka například a jeho nevtipnou píseň. Abych počátek jen nehaněl, taneční vložka Davida Vávry a spolutanečnic (jejich jména bohužel neznám, ale neměla by být zapomenuta) je opravdu brilantní. A pak, pak přijde Hřmění. Nemohu zde napsat nic nového, protože vše již uvedli mí spoluuživatelé v mnoha případech dávno přede mnou. Je to geniální parodie všech těch nevtipných, rádoby kritických intelektuálních blábolilů, která ovšem v mnoha směrech opravdu udeřila hřebíkem na hlavičku. "Vybli Bibli," toť slogan roku 2000. (14.08.2011)