Režie:
Michelangelo AntonioniKamera:
Gianni Di VenanzoHudba:
Giorgio GasliniHrají:
Jeanne Moreau, Marcello Mastroianni, Monica Vitti, Bernhard Wicki, Rosy Mazzacurati, Maria Pia Luzi, Umberto Eco, Giorgio Gaslini, Gitt MagriniObsahy(1)
Popis čtyřiadvaceti hodin v životě odcizeného manželského páru: návštěva umírajícího přítele, luxusní večírek, chvíle v nočním baru, bloumání po milánských ulicích. Prostřednictvím rafinovaného jazyka proniká režisér do nitra postav, které nemají vážné problémy, a přesto jim jejich existence protéká mezi prsty. Hrdinové jsou nazíráni jako objekty bez směřování a vlastní vůle. Žijí ve stavu „nesnesitelné lehkosti bytí“ v průmyslovém světě, z něhož se vytratily tradiční hodnoty. Pod hladinou všedních epizod probleskuje touha, nevěra, strach ze smrti a nejistota. V bezpříběhové sondě do života „lepší společnosti“ předjímá Antonioni obecné pocity dneška. Jeanne Moreauová a Marcello Mastroianni v jedné ze svých nejnáročnějších rolí. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (13)
- Na jaře 2013 vydalo ECM desku „La notte“ Ketila Bjørnstada, která se obecně inspirovala Michelangelem Antonionim a její název i obal byly převzaty z filmu. (classic)
- Na večírku při prezentaci Giovanniho (Marcello Mastroianni) knihy je přítomen Salvatore Quasimodo v roli sebe sama (je nazýván pouze „náš nositel Nobelovy ceny“) a mladý Umberto Eco. (classic)
- Film byl původně koncipovaný jako příběh o peripetiích sedmi párů v krizi během jedné noci, téma bylo drasticky zredukováno a upraveno samotným Michelangelem Antonionim s vyřazením všech plánovaných příběhů kromě toho hlavního. (classic)
- Při divadelní premiéře zazněly slavné projevy intelektuálů, včetně Alberta Moravii, který ocenil originalitu vyprávění, a Piera Paola Pasoliniho, který ostře rozebral styčné body a rozdíly s Moraviovým románem „La noia“, vydaným právě v měsících, kdy se film točil. (classic)
- Film byl komisí pro kontrolu filmů ministerstva kulturního dědictví a aktivit označen jako zakázaný pro mladistvé do šestnácti let. Komise rovněž nařídila následující škrty: a) část scény z nemocnice po úvodním polibku mezi Giovannim (Marcello Mastroianni) a hospitalizovanou ženou (Maria Pia Luzi); b) slovo „děvka“ vyslovené jednou z dam procházejících se parkem; c) část závěrečné scény filmu, kdy si při závěrečném objetí Giovanni a Lidia (Jeanne Moreau) lehnou na trávu, s pozdějším záběrem scény s panoramatickým záběrem, kde je možné dvojici zahlédnout v pozadí, a poté je ponechán prostor pouze pro krajinu. (classic)
- Dvojice řídí vůz Alfa Romeo Giulietta T.i. z roku 1960. (classic)
- Hlavní dvojice ve filmu bydlí v ulici Via Giovanni Battista Pirelli v domě téměř na rohu s ulicí Via Gustavo Fara; v záběru z balkonu je vidět budova na adrese Via G. B. Pirelli 24. (classic)
- Děj filmu se odehrává v Miláně. Úvodní titulky ukazují mrakodrap Pirelli, shora ještě ve výstavbě, a milánské hlavní nádraží na straně Piazza IV Novembre. (classic)
- Umberto Eco si ve filmu zahrál sám sebe. (Duoscop)