Poslední vládce větru

Je to v podstatě něco jako filmový Zlatý kompas, jen v podání Shyamalanově. Taky ten typ scénáře à la 'pojďte, máme málo času, musíme toho do těch 103 minut co nejvíc stihnout, nemůžeme se moc vykecávat' – 'Kam jedem? Do místa B.' /střih/ 'Á, už jsme tady!'. Postavy pouze odkecávají to, co mají ve scénáři napsáno, o hereckých výkonech se moc bavit nedá (Zukův strýc byla asi jediná charismatická postava, co projevovala aspoň tu snahu hrát), a právě jako u Kompasu se dá skutečně ocenit aspoň ta hudba, která převážnou část tohoto paskvilu příjemně podkresluje. O úrovni triků v dnešní době snad nemá cenu mluvit, jenom zamrzí občasná přítomnost dosti samoúčelných scén, u nichž se sem tam dá na Shyamalanův účet nechtěně zasmát (závěrečná bitva a ty Aangovy 'kreace'). Jo, možná si říkáte, proč tomu dávám vzhledem k mému výčtu tolika negativních záležitostí 3*, ale světe div se, mě to i přes tohle všechno zkrátka bavilo a mám z toho dobrý pocit. Nechápu proč. Seriál jsem nikdy neviděl a slyšel jsem o něm teprve v souvislosti s tímhle filmem, avšak nějak se mi povedlo si toho všeho nevšímat (a hlavně se snažit zapomenout na fakt, že to natočil můj oblíbený rejža), a prostě se přes to přenést. Takže pokračování chci, zajímá mě, jak se budou postavy a osud dále vyvíjet..., ale tuhle látku svěř raději někomu jinému, prosím prosím Shyamalane. Vím, že nadhodnocuji, ale ty 3* si prostě nemůžu odpustit ;) (26.08.2010)

Ale ne, zfilmování jak se říká kultovního animáku přece nemůže fungovat tak, že nutíte herce napodobovat komiku kresleného filmu do posledního detailu, kopírovat celé scény, kvůli kterým je ovšem nutné sestříhat děj na desetinu, aby to časově vyšlo... To, co fungovalo ve stylizovaném seriálu na jedničku (mám ho v oblíbených vysoko), Shyalaman nepochopil. To jest, silné postavy, které doslova hýbají světem. Místo toho se soustředil na smrtelně vážně pojatý vizuální projekt, který zničil vtip, poetiku, spád, mystiku a tak vůbec. Chjo. Předloha je natolik neotřelá a domyšlená, že kdo ji nezná, toho tato zmrzačenina jistě může i tak oslovit. Ale já to nedávám... (31.12.2014)

V rámci Shyamalanovej tvorby sklamanie, adaptovať viacdielne anime bola úlohou, kvôli nesprávnemu uchopeniu príliš nezvládol. Last airbender okrem slabších dialógov prekvapivo dopláca na uponáhľanosť a povrchnosť, prameniace zo neschopnosti vypustiť menej podstatné línie a zapracovať viac na samotných charakteroch. To u majstra psychológie, čo ukázal v nejednom filme, mrzí najviac. Filmová verzia seriálu je tak vďaka rade scén hlavne prehliadkou nevyužitého potenciálu, pričom viac si ju možno užije niekto, kto o existencii predlohy ani netušil. Radšej ako v naznačené pokračovanie dúfam v Shyamalanov návrat ku koreňom, ktorý mu určite bude sedieť viac. Názory o jednom z najhorších filmov za posledné roky sú každopádne prehnané, pre bežného diváka ide o neškodné fantasy, ktoré si túto nálepku vyslúžilo len kvôli upadajúcemu menu režiséra. Z mojej strany ostáva len konštatovanie, že ide o jeho najhorší počin, ktorý zachraňuje od horšieho hodnotenia hlavne presný casting, tučný rozpočet, prejavujúci sa na každom kroku a neopakovateľná atmosféra vynikajúca hlavne v akčnejšom závere. Ale to je málo. Roztrasených 50% (06.09.2010)

- Knock, Knock! - Who´s there? - Sense. - Sense who? - Sense you can´t see. Už Happening ve mně občas vyvolával záchvaty smíchu, ale stále v něm bylo možné vyčíst některé Shyamalanské trademarky a zčásti jsem si myslel, že si z nás onen vykutálený Ind dělá sofistikovanou srandu. U Last Airbendera tahle možnost bohužel odpadá. Ten příběh je tak mizerně vystavěný, až se to rozumu příčí. Horší dialogy jsem letos asi ještě neslyšel a pravidelně se objevující vypravěčské monology mě zabíjely. Za celých 103 minut mě atmosféricky zaujal jediný moment (obří vlna), což je dost smutná bilance. Směšný film a Shyamalana je mi líto. (07.11.2010)

Já to nedokážu ohodnotiti. Ať se snažím sebevíc, tak opravdu ne. V jednu chvíli by chtěl člověk Shyamalana zabít a v další mu napsat děkovný dopis. Pravda, že místo avatara Rokhu je zde pouze jeho drak, mnoho geniálních myšlenek z předlohy vyšumělo do prázdna, legendární „Yip, yip!" tvůrci naprosto vypustili, podstata Sozinovy komety je vysvětlena až v posledním záběru... Avatar State raději vůbec. Stopáž je také moc krátká na vysvětlení působivého vztahu mezi padlým princem a jeho strýcem či vládkyní vodního národa a „neumětelem" Sokou. Na druhou stranu mi akční sekvence berou dech, technicky na filmu nenalézám větší vady, casting je nečekaně vydařený (hlavně generál Iroh), lokace se snaží být co nejvěrnější předloze a hlavně to má onu působivou atmosféru, díky které se Avatar: The Last Airbender natrvalo usídlil v topce mých seriálů a... a asi bych už měl přestat s tímhle blogováním. Chce to zkrátka další projekci, po které se snad už nakonec rozhodnu, zda-li tomu mám suverénně napálit odpad! nebo pětihvězdu. Edit: Po třech dnech přemýšlení a přehodnocování volím první možnost. (26.08.2010)