Užívej si, co to jde

Pořád je to zábava, ale pokolikáté už? Po čtyřicáté? Ale aspoň vím, že je na světě o jednoho skvělého komika více - Larry David na hrad! Neskutečné vtipné arogantní průpovídky mu od huby melou skoro stejně jako kdysi Woodymu za mlada. Nakonec to je asi to jediné, co dokáže tenhle nezdravě ukecaný film přinést. Strašně nemotivovaná spleť asi polovičního tuctu povídek, které se do sebe vplétají a na uzdě je drží jen občasný humor "senilního Sheldona", je zatraceně málo na udržení pozornosti po celou stopáž. Počítaje i originální interakci s publikem. (31.05.2010)

,,JSEM HLUBOKÝ A CITLIVÝ ČLOVĚK A NEZMĚRNÝM ZPŮSOBEM CHÁPU STAV LIDSKÉ EXISTENCE. DALO SE ČEKAT, ŽE TAKOVÝ INTELEKTUÁLNÍ ROZDÍL TĚ NAKONEC UNAVÍ. S VELKÝM ČLOVĚKEM TO NENÍ SNADNÉ. ANI PRO TOHO, KDO MÁ PRŮMĚRNOU INTELIGENCI“..... /// Ano, plno brutálních dialogů ucumlanýho mikroba s myslitelem úrovně Nobelovy ceny. Allenovsky zábavnejch a stejně tak mnohdy mimo realitu a který stejně tak, jako tak, skončej u sexu. Hlavně si nemyslete, že LÁSKA JE ODPOVĚĎ NA VŠECHNO. Spíš věřte faktoru náhody, kterej ovšem náš mozek nedokáže pojmout. Film plnej štěstí, kde každej nakonec dosáhne to, po čem toužil. A Boris? Ten jen dokazuje, že ,,univerzum“ je pouhou nesmyslnou náhodou. 3a½! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem decibel, kterej neví nic o teorii strun (nebo imbecil?). 2.) Mívám touhu diskutovat o Heisenbergově principu neurčitosti (jen nemám s kým). 3.) Nevím, jestli je dobré si vzít dívku s fenomenální nevědomostí. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (04.02.2012)

Snad nikdy víc jsem netoužil být alespoň chvíli v New Yorku. Tohle město musí být tak inspirující, když inspirovalo Woodyho Allena k napsání a natočení tohoto filmu, který k Vám promluví (a to doslova). Opět dokonalý scénář, jehož dialogy jsou místy absurdní, že pobaví. Stejně tak i postavy, které se během filmu změní o více než 360 stupňů. Nezmění se hlavní postava Boris Yellnikoff, která díky svému věku a možná svému IQ 200 má nad vším nadhled a dospěl tak k závěru: "Whatever Works". Takže užijte si film, co to jde. (24.10.2009)

K Woody Allenovi chovám určité názorové sympatie. Především plně sdílím strach ze smrtelnosti. Pro Woodyho přijde zubatá s kosou pravděpodobně o více než půl století dříve, ale i v takhle útlém věku se umím parádně vydeptat při představě, že mě jednou také čeká to nekonečné nic. Narozdíl od určité názorové shody, mě Woodyho filmy ve většině případů nebavily. Tento snímek ovšem nebyl tím většinovým případem. Zcela bez debat se jedná o jeho zatím nejvtipnější komedii, která byla mým očím dopřáta. Smál jsem se hodně a smál jsem se často. Úsměv na tváři mi malinko ztuhl, když jsem si uvědomil, že se v nezanedbatelném procentu věcí hlavnímu hrdinovi podobám. Společně nesdílíme pouze genialitu, ale do značné míry i pohled na svět. Když si odmyslím pár detailů, jako že třeba stále zvládám spinkat po tmě, tak byl Boris celkem reálným obrazem mě samého za 80 let, když si zkusím trošku fandit. Vynikající snímek pro všechny, kteří se nebojí podívat na svět jiným způsobem, než přes růžové brýle. (04.12.2016)

Beru to tak, že Larry David zde zaskočil v hlavní roli za Woodyho Allena - ne ovšem náhodou, ale zcela právem a režisér si za to vyslouží pochvalu. Ztvárnil zde postavu Borise Yellnikoffa, člověka téměř nominovaného na Nobelovu cenu, který - jak jinak - trpí neurózami všeho druhu a "tak trochu" opovrhuje světem, tedy především lidmi v něm. Tato postava je sice stejně jako většina postav ve filmech od Allena neskutečně ukecaná (režisér si ji dokonce dovoluje nechat konfrontovat s divákem), ale je o něco agresivnější, než ty předchozí, proto si myslím, že Larry David byl výbornou volbou. Sekunduje mu Evan Rachel Wood v roli Melodie, ale ta je zde téměř jen od toho, aby Borisovi nadhazovala narážky (Scarlett to není:). Přesto se jedná o výbornou neurotickou komedii, na kterou se rád někdy podívám znovu. (07.01.2010)