Paříž, když to hoří

Bláznivý kolotoč všech možných filmových klišé, parodovaných, jak jinak. Holden i Audrey se skvěle doplňují a i když nejde o žádnou duchaplnou filmovou hříčku, je to zábava. Moc se mi líbil Richardův přístup k životu - pět dní se nervovat a pak si 360 dní užívat vodky a sluníčka. Ale i Gabrielle a její nadšení z probuzení mělo něco do sebe. A Dívku, která ukradla Eiffelovu věž (metaforický název, ve skutečnosti ji neukradne) bych moc ráda viděla. (22.08.2012)

Skoro bych se vsadil, že na počátku tohoto snímku byla táž scénáristická bezradnost, kterou věrohodně znázorňuje. Mimo ni v něm jsem v něm zhola nic nepostřehl. Nepochopím, jak režisér, který natočil tak skvělý film jako Book, Bell and Candle, mohl spáchat něco tak konfekčního, co nedokáže nic víc než zkrátit život. Obsazení Audrey Hepburn je podobně jako u jiných slabších snímků matoucí: pokaždé ji čekám zářící, moudrou a bdělou, jakou také zpravidla bývá, ovšem ostří jejího postřehu tupí hloupým příběhem, neproměnnými banalitami a schématy. Sabrina ani Odpolední láska však pokleslou naivitou ani hloupostí nemohou pařížskému hotelovému strádání konkurovat. Serendipity, oh really? (05.01.2018)

Rychlokurs psaní scénářů a svádění v podání Holdena a Hepburnové je bizarní komedie o filmu ve filmu, která si střílí z různých filmových klišé, dělá narážky na předchozí hereckou kariéru hlavního páru a občas se úplně utrhne ze řetězu a překvapí diváka vodopádem absurdit a nesmyslů, které jsou roztomile hravé a odlehčené. Například málokdo by čekal na projížďce v Bouloňském lesíku dvojici číhajících rudokožců nebo křehkou Hepburnovou jako střelecké eso v dvouplošníku._______ Film se nebere moc vážně a svědčí mu to. Dočetla jsem se v jednom článku, že když se spolu po letech v tomhle filmu opět sešli Holden a Hepburnová, kteří za sebou měli v osobním životě docela pohnutou aférku, už prý z nich ta vášeň dávno vyprchala a nedokázali ji ani zahrát na plátně. Nevím, kdo ten článek napsal, ale musel se novinařině vyučit v ústavu slepců. Od téměř prvního okamžiku, kdy do hotelového pokoje vchází Hepburnová jako písařka, aby nonšalantnímu Holdenovi přepsala zatím neexistující scénář, je jasné, kudy se bude příběh ubírat. Jestli dokáže svádět líp on svou sebejistotou a mírnou přezíravostí, nebo ona svoji něžností a očima, ze kterých jí občas vykouknou pořádní rarášci, to už nechám na vašem zhodnocení. /7. 7. 15./ (07.07.2015)

One-man show Williama Holdena, který tu učí slečnu Prostinkou (Simpson) scénaristickým "switch on switch on switch". Bohužel ani jeho herecké nasazení nezapře, že se tu velmi často místo ostrého vtipu mlátí prázdná sláma zabalená do ukecanosti a poslední třetina filmu je k nevydržení. Tři hvězdičky za tu snahu natočit romanci jinak. (03.02.2011)

Nie je to uplna hitparada, ale aj tak ma to velmi potesilo. Je tam Audrey, Holden a zopar vypecenych camei (Tony Curtis nema chybu). Je to o filme, paroduju sa tam Hollywoodske velkofilmy a robi sa sranda z europskych novych vln. Vlastne je to taky menej sofistikovany predchodca Altmanovho Hraca. Silnych 8/10 (19.11.2018)