Manželské etudy

Velmi silný zážitek s maximální autenticitou. Právě pro ni mám rád filmy vycházející ze skutečných událostí. Série etud ale nevychází ze skutečnosti, to JE skutečnost. Naprosto mě to dostalo a skládám velkou poklonu Heleně Třeštíkové, protože zpracovávat 20 let jednu látku časosběrným způsobem, to vyžaduje neuvěřitelnou míru odhodlání a trpělivosti. (19.08.2010)

Dám vám tip: Nahrajte si to i s díly "po dvaceti letech", a pusťte to opačně, než jak to předkládají v televizi. Tím myslím nejdřív Etudy po dvaceti letech a pak teprve Etudy. Garantuju vám, že to pak nebude jen pořád to samé "vzali se, měli dítě, zabydleli se". Když víte, jak to s tím či oním párem dopadlo, a pak je vidíte mladé a nezkušené, je to o něco zajímavější. (28.08.2010)

Mě tento, dle mého názoru přeceňovaný formát, nijak neokouzluje a nebaví. Nikdy nemůže jít o autenticitu, protože je tu vždy přítomen objektiv kamery a minimálně tři lidé ze štábu, kameraman, režisérka a zvukař. Tak jak se chcete chovat tak jako, když jste sami? Navíc mi tento experiment přijde jako taková lepší Peep Show. Koho budou třeba za 50 let zajímat tyto postavičky, kterým se dala důležitost, protože si je režisérka náhodně vybrala? Čím jsou jinak zajímaví, aby se o nich točila tato sága? Přitom chybí dokumentárně zpracovat řadu významných osobností našich dějin. Ale to není holt tak populární, zde si dokumentarista velkou popularitu nevydobude. (30.03.2018)

Naprostý vrchol, co se dá filmem dokázat. Nad každým dílem se mi hlavou honí desítky otázek. A zůstávají tam celá léta. Často se k osudům těch zobrazených párů vracím. Též o nich hovoříme se známými. Velice silné jsou hlavně ta nepodařená manželství. Člověk se dívá na záběry ze života před dvaceti pěti lety a má dojem, že ti lidé jsou ufoni. Proč se brali tak strašlivě mladí? Děti si tam pořizovali totálně nezralí lidé, kteří neznali sebe, natož aby chápali partnera. Zejména muží si tam pořizovali závazky v době, kdy byli duševně naprosto ještě dětmi. (28.08.2011)

I. Mirka a Antonín. Vzali sa dve deti. Onedlho čakali svoje vlastné dieťa. On večne zavŕtaný v zaolejovanom motore auta, relaxuje pri kŕmení zvierat a záhradníčení, ona je dojčiaca teenagerka, nespokojná, že sa po víkendoch nemôže pofľakovať s kamarátkami po diskotékach. V ich výpovediach sa javí ako manželská túžba číslo 1: PENIAZE a manželský problém č. 1: NEDOSTATOK PEŇAZÍ. Občas sa tam (dva- tri roky po svadbe) objavuje aj slovo "rozvod". Neskutočná je celostenová tapeta s jesenným motívom v obývačke. Keď pri nej Antonín stojí a čosi vraví, vyzerá ako by bol v parku. 80% II. Zuzana a Stanislav. Teenageri. Zuzana bola v tom ešte pred maturitou a tak si zobrala otca, s ktorým nechodila, len spávala. Elektrotechnika, ktorému bolo hranie sa s drôtami nadovšetko. Dokonca až tak, že tri roky po svadbe si kutil zosilňovače a hry na počítač, len aby nemusel zdieľať strasti rodiča. Vojnu si vybavil na 5 mesiacov, privyrobil ďalšie dieťa a stále sa hral s diódami. Manželka nesmelo poznamenáva, že aj ona mala nejaké koníčky, no jej manžel, v realizácii svojho koníčka oveľa dôslednejší, ju svojim postojom donútil stať sa slúžkou ich spoločným potomkom. 80%. III. Ivana a Václav. Vysokoškoláci - architekti. Bujarý život, veselá láska. A hneď deti, byt, prerábky, skúšky. Ďalšie deti. Stredostavovaská klasika vš študentov - a neskôr vzorných rodinných občanov - za socializmu. S mladomanželskou podporou a perspektívou pomerne rýchleho získania bytu za Husáka sa mladým rodinám a plodeniu detí darilo. (01.10.2014)