Přežít svůj život

Z kina jsem odcházela nadšená a s širokým úsměvem na tváři a ještě hodinu po filmu se smála. Podle mě to je nejlepší Švankmajerův film, i přes to, že je kritizován pro svojí jednoznačnost a nízkou surrealismističnost. Zrovna tímto filmem by ale měl začínat každý Švankmajerův divák, protože vysvětluje všechyn jeho předchozí filmy. Především z psychoanalytického hlediska a tak krásně a přirozeně, až srdce zajásá. (01.08.2011)

Presne po podobných typoch filmu túžim a som rád, keď sa raz za čas niečo o snoch objaví. Divácky problém tu však bude v tom, že každý si povie, že by ten svoj sen natočil inak, že ten môj pohľad a imaginácia je odlišná. Mne Švankmajerov štýl sedí, avšak s prihliadnutím k tomu, že je "skoro" náš režisér. Takže ja s podobou snov v tomto filme problém nemám. Skôr ma zamrzel záver, kde akoby všetko do seba hladko zapadlo a to zapadnutie nevzbudilo vo mne ten správny údiv, ktorý by som chcel pociťovať po dôkladnom rozobraní nejakej série zaujímavých snov (symboly ako jablko had, Eva...). Pokiaľ si však myslíte, že (psycho)analýza dokázala hovno, tak vás Prežiť svoj život v tom len utvrdí. Najvtipnejšie a zároveň najgeniálnejšie momenty: "komunikácia" Freuda a Junga na stene....70%. Kvôli týmto momentom chápem hodnotenia za plný počet. (11.09.2014)

Celé tahle přehlídka úžasné animace začala skvělým intrem v podání samotného Švankmajera. Film nabízí dokonalé propojení animovaných a hraných sekvencí, smršť výborných nápadů, většinou na motivy psychoanalýzy, od nafukujícího se melounu po vytrhávané zuby, strašně se mi líbily při určitých slovech záběry jen na rty aktérů, ovšem nejlepší byli Freud a Jung na zdi dávající si pěstí.Takže výtvarnému zpracování nemám co vytknout,ale bohužel snímek samotný je velmi předvídatelný a zdlouhavý,proto to nízké hodnocení. (10.02.2011)

"Freude, Freude, na tě vždycky dojde", jak s oblibou říkal náš hrozný profesor na psychologii. Čím víc toho znáte z psychoanalýzy, tím pro vás je film vtipnější. (Scénář pracuje hlavně s nejznámějšími definicemi, které používá zcela doslovně, což je na tom právě to zábavné). Docela jsem se nasmála, některé scény byly skvělé (hlavně ty v ordinaci s obrazy Freuda a Junga). Ručně animované fotky herců se střídaly s klasickými hranými záběry, práce to byla náročná a zdlouhá, jak bylo vidět ve Filmu o filmu. Ale jenom proto, že to je vypiplaná surrealisticky snová vize, na kterém budou Japonci zase ujíždět, to nebudu hodnotit lépe, protože místy to bylo opravdu ukecané a hlavní pointa byla až příliš brzy zřejmá. Zbouchnutí animy však nemělo chybu. Jdu se teď zakousnout do kabelky, dobrou noc:) (27.10.2010)

S filmy Jana Svankmajera je potiz a s nekterymi obzvlast.Ani tenhle neni vyjimkou.Ke svemu vypraveni tentokrat pouzil techniku rozpohybovani fotek,coz nemusi kazdy skousnout.Film je jakousi psychoanalitickou sondou nasich zivotu a nasich snu.Psychoanalyza a jeji nastroje jsou dost zjednodusene,aby byli stravitelne pro co nejsirsi okruh divaku.Originalitu ani vtip"ala"Svankmajer snimku nelze uprit.Potiz je v tom,ze u filmu Jana Svankmajera si clovek mysli,ze neco pochopil hned-ono se pak ukaze,ze je to uplne jinak,neco ze pochopil pozdeji a neco nepochopi vubec.Zalezi do jake kategorie proste spadate.Ja dlouho s hodnocenim vahal,protoze psychareni snimku je patricne psychoticke a misty vtipne.Technika celeho snimku a vypraveni mi nejdrive vadila,pak jsem si na ni zvyknul.Herci se snazili a animatori tez,takze jsem nakonec skoncil u slusnych 55%. (04.11.2010)