Smrtící nenávist 3

Posledná časť sa nám z Japonska presúva do USA. Bohužiaľ za mňa je to rozhodne najslabší článok série. Herci sú sympatický ale ich výkony až sú celkom priemerné. Atmosféra filmu je úplne slabá. Príbeh sa nám posunie o pár rokov dopredu. Príde na scénu jedna postava o, ktorej ani nebola reč v prvých dvoch filmoch, čo mi príde trochu zvláštne ale čo už. Scenárista asi rozmýšľal nad obedom, keď písal scenár pre hlavnú postavu. Na jednej strane sa snaží pomôcť rodine a na druhej strane, keď príde riešenie problému, tak ho odmietne, teda dôjde jej to až na záver. Film môžem odporučiť ale iba na jedno pozretie. Celkové hodnotenie za mňa je 50%. (04.09.2022)

Člověk až žasne, kam lze dovést jednu z nejnadějnějších a nejpůsobivějších horrorových sérií nového tisíciletí (a jak opět přesně to, co jsem chtěl říct, již trefně vystihl Obitus :-) ). Inu, Amíci. Původní remake japonského originálu byl docela fajn, ne tak strašidelný, ale byl fajn. Koukám, že si budu muset pustit druhý díl americké série, abych zjistil, jak je možné, že se Kayako s Toshiem dostali z Japonska do USA. Tenhle třetí díl by byl možná i fajn, kdyby byl originální a kdyby vůbec nesouvisel s celým fenomenem Ju-on/Grudge. Protože Kayako s Toshiem se tam objevují jen zcela náhodně a bezúčelně, aby tam prostě byli, protože pořád to jsou oni, co ve filmu za něco stojí. I když z tohoto důvodu nechápu, proč jejich zabíjení není uvedeno do konce a je vždy uťato ještě než je dílo dokonáno. Přiznám se, když se zápletka začala otírat o Amitywille a z jednoho z hlavních hrdinů se začal stávat další DeFeo, tak jsem to vypnul. Potěšila mě vlastně jen Shawnee Smith, ta holka prostě nestárne. (23.11.2012)

Pořadové číslo "tři" ve spojení s výrazem "video film" dávají tušit neštěstí, no překvapivě je třetí Nenávist vcelku slušnou duchařinou. Od svých dvou amerických předchůdců si nezapomněla okoukat charakteristickou strašidelnou atmosféru, díky čemuž se The Grudge stává sérií, která mě víceméně (zde spíše méně, ale přeci) postrašila každou svou částí. Děj je tentokrát jednoduchý jak facka, což ale neberu jako negativum. Nižší rozpočet se občas samozřejmě projeví problematickým vzhledem duchů, ale nakonec to není tak hrozné, jako to vypadalo v traileru. Toby Wilkins se po dvou filmech ukazuje jako zajímavý talent, jehož práci nebude naškodu do budoucna sledovat. (30.01.2009)

Absolútne zdevastovaný Shimizuov nápad so všetkým, čo k tomu patrí. Ju-On prišla až do Chicaga a spôsobila tam pekné jatky. Tým samozrejme upozorňujem, že sa vytratila všetká atmosféra série, pribudlo hodne litrov kečupu, z hrôzu naháňajúcich duchov sa stali komické a zábavné postavy na ktorých sa neraz pousmejete, a z jedného z najlepších japonských hororov všetkých čias sa stala stupídna americká paranormal vyvražďovačka pre teenagerov. Že sa ten Wilkins nehanbí prezentovať tento dríst pod značkou The Grudge a ešte ho nazvať aj pokračovaním. Čo sa filmariny týka, bol to od začiatku jasný treťotriedny podpriemer za malinký rozpočet, nenáročného diváka po preflámovanom večeri slušne uspí, ale ja, ako fanúšik Ju-On, som znechutený. (07.02.2012)

Ach jo. Jednou u toho není Schimizu a už jde o podprůměr. Minulý film si o podprůměrné hodnocení koledoval, avšak právě díky režii japonského "otce" Kayako se film zvedl z průměru. Trojka je však jiná. Úvod s Jakem je zbytečný a je tam pouze proto, aby tam byl. Atmosféra je i oproti dvojce velmi slabá a sestra Kayako, která může vše vyřešit, dokonce to tak i vypadá, nevyřeší nic a sama je na konci filmu zabita a víte kým? No přece Kayako. Dal bych dvě, ale protože mám se sérií slitování přihazuju jednu navíc, i když si to film asi nezaslouží. (01.01.2013)