Šmoulové

Jednou to přijít muselo, a ačkoliv si Šmoulové svůj boom odbyli už před drahnými léty, teprve letos se dostali do filmu a jsou hned trojrozměrní, ale tihle Šmoulové svoji rodnou Belgii snad nikdy neviděli. "Poamerikanizovaní" modří trpaslíci zamířili magickým portálem ze své středověké vesnice uprostřed lesů rovnou do víru velkoměsta. Konfrontace s New Yorkem probíhá podle očekávání standardně. Ujme se jich sympatický návrhář reklam Patrick s jeho milou, těhotnou ženou Grace, nahánět je v ulicích a obchodácích bude spolu se svým kocourem Azraelem i zlý čaroděj Gargamel, který za nimi také prolezl portálem. Stále je nenávidí a stále je potřebuje jako přísadu do svého zázračného lektvaru, děti si užijí pestrobarevné legrace a dospělí to s nimi přežijí, protože pro většinu z nich jsou roztomilí trpaslíci vzpomínkou na jejich dětství. Nedá se říct, že by příběh oplýval nějakou přehnanou nápaditostí. Jde jen o jakousi kostru, na kterou jsou postupně navlékány jednotlivě zábavné, ale i poučně výchovné příhody, ve kterých Šmoulové většinou zběsile někam prchají, někam padají, nebo případně někam letí, jsou otravní, hyperaktivní a vymýšlejí, jak se dostat zpátky ze světa lidí do své milované vesnice. Čtveřice scénáristů se s větším vykreslením šmoulích charakterů moc nezaobírala, ale naštěstí je zachovala, a asi spoléhala více na to, že to Raja Gosnell nějak přijatelně pospojuje a trikoví kouzelníci vdechnou Šmoulům život. A to se skutečně podařilo a Šmoulinka dokonce vypadá lépe než kreslená, a dokonce se dozvíme i něco o jejím původu. Rovněž Gargamel je lepší, než ve své animované podobě, a může za to hlavně zábavný herecký výkon Hanka Azarii, ale oproti tomu Azrael vypadá jako docela obyčejná digitální kočka. Škoda, že příběh je moc předvídatelný, a občas se dostaví nudné pasáže, které jsou blízké spíše americkým divákům a celé to vyznívá jako oslava New Yorku, než náhlednutí do kouzelného šmoulího světa. Vyšmoulených 60% (05.11.2011)

Tento krát prišla rada na dobre známy animák z môjho detstva o malých, šikovných, modrých postavičiek a zlovestného čarodejníka, ktorý by ich najradšej videl vo svojom kotlíku. Pamätám na Šmoulo mániu, ktorá vtedy prepukla, keď sa predávali nálepky vo forme abecedy a pri každom písmenku bol modrý šmoula. Vdýchnutie života kreslením postavám ma príjemne prekvapilo ako aj dobrodružstvo, ktoré vyšmoulili, ale predsa táto rozprávka je určená a vhodná pre deti predškolského veku a ja k ním už dávno nepatrím takže preto 40%. (19.03.2012)

Keby som mal deti, tak ich na to určite vezmem (podobne ako komplet celé Humenné - tento rok sa zatiaľ podarilo humenské kino vypredať iba Šmoulom) a určite dám o hviezdičku viac, keďže ale deti nemám a sám už dieťa nie som - a aj keď som bol, nemal som rád ani disneyovky ani šmoulkov, dám len 3 . . . hm, "len"? . . . (22.08.2011)

"Šmolkovia" boli v osemdesiatých rokoch minulého storočia veľmi populárni. Deti ich milovali. Bol to doslova fenomém. Postupne sa na nich pomaly už zabudlo. Až v roku 2011 ich vzkriesil celovečerným kino filmom režisér Raja Gosnell. Kombinácia animovaných postavičiek a klasického hraného filmu bol dobrý nápad. Prienik šiestich modrých šmolkov do reálneho sveta, priamo do New Yorku, bol zábavný. Najmä keď mali v pätách zlého čarodejníka Gargamela s jeho kocúrom Azraelom a pomáhal im sympatický Neil Patrick Harris. **** (29.03.2018)

Postavičky Šmoulů jsou roztomilé, vtipné (pokud si člověk nestáhne špatně přeložené titulky) a celkově film hezky zapadá do škatulky rodinných animovaných, trochu přiblblých, průměrných filmů. Pozitivum jsou Šmoulové; lidské postavy (s výjimkou skvělého Gargamela) jsou dětinsky trapné. # nezapomenu: Azrael, are you dead? (03.10.2011)