Milý Johne

Netvárme sa, že ZÁPISNÍK JEDNEJ LÁSKY bol veľdielo - klišovitá (a pri tom zdrvujúca) romantická záplatka obohatená o citlivú líniu zo starobinca. A tak podobne je to aj tu. Romantika je romantická, rodinná téma a téma autizmu je dojímavá. Tentoraz však škodí fakt, že tu ide aj o Afganistan a americké valstenctvo (čítaj: šírenie slobody). Napriek tomu "to niečo navyše" je pomerne zaujímavo podané a miestami tak trochu rúca zaužívané klišé romantických príbehov. Slabšie ako Notebook, ale nie zase o toľko... (21.05.2010)

Amandu Seyfried moc nemusím, z jejího kukuče mám noční můry. A tak jsem se zaměřil spíše na Channinga Tatuma a musím říci, že ten kluk se lepší s každým filmem. V Dear John předvádí zatím to nejlepší, co je od něj možno vidět. To však nic nemění na tom, že se k Amandě nehodí a chemii mezi hlavní dvojicí jsem po celých sto a osm minut hledal marně. Film nefunguje ani jako válečný, ani jako romantický. Drama je to obstojné, zejména když se do záběru dostane Richard Jenkins či Henry Thomas, těch je pro podobné filmy škoda (snad si jen zvedají sebevědomí s vědomím, že všechny hravě strčí do kapsy). Navíc se nedá čekat ani žádný velký zvrat, už samotný název vyzrazuje příliš mnoho (Dear John letter). Na rande je film nejspíš jako stvořený, jinak ale nevidím žádný jiný důvod si ho znovu pouštět. (13.09.2010)

L. Hallstrom robí príjemné filmy. Občas stvorí niečo skvelé ako napr. Pravidlá moštárny, ale takmer všetky jeho filmy sú tak trochu sladké a plné citov. Drahý John, hlavne jeho prvá romanticky ladená polovica bola na môj vkus presladená až dosť a prakticky sa ničím neodlišuje od romantických filmov, ktoré hollywood chrlí ako na bežiacom páse. Vlastne som istý čas zvažoval, či to vôbec pozerať. Presvedčilo ma vojenské prostredie, v ktorom sa príbeh čiastočne odohráva a R. Jenkins v roli otca, čo sa nakoniec ukázalo ako dobré rozhodnutie, lebo práve vzťah Johna a otca dáva filmu niečo navyše a aj tým trochu vybočuje z koľají čistokrvného romantického filmu. Druhá polovica filmu a R. Jenkins ma presvedčili prikloniť sa k slabším štyrom hviezdam. Hej, a tá Amanda, tá nie je môj typ... 70%. (11.09.2013)

Další klasická romantická slaďárna, která se tentokrát ovšem řadí o třídu výš, už jen kvůli režisérovi Hallströmovi, jehož filmy stojí vždycky za to. Ústřední dvojice mi seděla podstatně víc, než např. u filmu Remember me. Sice jsem u filmu postrádal větší svižnost, ale historky Johna a jeho otce byly příjemným oživením. Takže si myslím, že 75% je slušivých. (with J.) // (31.3.2013) - O 2 roky a 2 měsíce později druhé shlédnutí. Jenom dodám, že fanoušci milostných příběhů si přijdou rozhodně na své. Příběh sice hraje hodně na city, ale přiznejme si, že zejména ženy mají občas rády, když si pořádně u filmu zabulí. Takže to ani panu Hallströmovi nevyčítám. Navíc moje mamka říkala, že samotná kniha je také velmi emotivní a smutná, čili režisér nám jen v obrázkách a zvuku podal to, co pan Nicholas Sparks (autor knihy) vytvořil. Procenta ponechávám. 75% (31.01.2011)

Podobných filmů o lásce dvou lidí, ale nemožnosti být spolu, je už tolik, že nebýt něčeho výjimečného nebo originálního, už skoro nemá smysl na to koukat, pokud se v tom vysloveně někdo nevyžívá. I tento film spadá spíše do průměru nebo podprůměru, ale naštěstí jsou zde aspoň dva sympatičtí herci, především Amanda Seyfried, na kterou se stačí jen dívat a může vám být skoro jedno, jestli hraje nebo nehraje dobře. Plus se mi ještě docela líbil vložený příběh o sběru mincí, i když se nejednalo o hlavní dějovou linii. Aspoň něco tam tak působilo netuctově a to je dobře. ~(3,0★)~ (16.02.2011)