Oddělené světy

Určitě každý z nás už minimálně jednou otevřel dveře těm prazvláštním lidem, kteří vám chtěli sdělit dobrou zprávu. Narodíte-li se do podobné rodiny, tak je pro vás dosti obtížné se z podobné mašinérie vymanit. Je to podobné, jako kdyby jste se narodili s černou barvou pleti a v dospělosti se rozhodli, že černí nebudete. Pokud tedy nejste Michael Jackson, tak je to prakticky nemožné. S některými, pro běžného smrtelníka těžko pochopitelnými, záležitostmi nás seznamuje běžný smrtelník Michael Shannon Jr. Velkou výtku bych měl zejména k tomu, že se snímek točí kolem těch dobře známých neduhů (odmítnutí krevní transfuze, intimní zdrženlivost, apod.). Myslím si, že snímek mohl zajít trošku hlouběji a poodkrýt prvky života Svědků Jehovových, které nejsou široké veřejnosti až tak dobře známé. Taktéž si snímek zasloužil poněkud intenzivnější závěr a tím pádem i vyznění. Ani hlavní hrdinka mi nebyla příliš sympatická. Pokud někdo našel zalíbení v daném tématu, tak doporučuji zhlédnout spíše snímek Kreuzweg. Naopak mě celkem fascinovalo, že vydání se po stopách Svědků Jehovových je celkem fajn způsob na strávení ucházejícího života v případě absence vyššího či v podstatě jakéhokoli stupně vzdělání. Je to jedna z mála sfér lidského života, kde je vzdělání škodná. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka eLeR. (12.03.2017)

O úskalích slepé víry svázané přísnými pravidly, jejichž porušení může navždycky zpřetrhat rodinné vztahy - ale taky osvobodit. Potíž je v tom, že jsem od dánského snímku čekala víc. Ne že bych se nemohla dočkat černočerné hlubiny Mariánského příkopu, ale taky jsem se nechtěla cachtat na mělčině pro neplavce. Neboť dějová linie je až příliš prvoplánová - svým způsobem se podobá obsahu časopisů s hezky upravenými, pastelově barevnými kýčovitými obrázky, které Svědkové Jehovovy rozdávají. Takže jsem sice chápala motivaci i emoce jednotlivých postav, ale nemohla jsem jim UVĚŘIT - natož přehnaně fandit kterékoli z nich. Tím pochopitelně nikterak nezpochybňuju, že film vznikl na základě skutečných událostí, které musely být pro hlavní hrdinku velice traumatizující ... 2,5* ... P.S.: 1) Nějak si nedokážu ujasnit, jak se víra srovnává se lží. Pravděpodobně jste mnohokrát zalhali ... většina z vás - zvlášť pokud jste se chtěli vyhnout vyhroceným a krajně nepříjemným střetům - někdy to prošlo a jindy zase ne. Ale pokud budete OPRAVDU věřit, že vševědoucí a všudepřítomný Bůh vás neustále šmíruje, troufnete si lhát stejně jako Sára ? Budete snad doufat, že zrovna TAKOVÝ Bůh jako Jehova vás pochopí ? 2) Jistěže jednou přijde něco jako Armagedon - a pakliže budou "zničeni ti, kdo ničí Zemi", patrně to lidstvo jako takové nepřežije. Jenom by mě dost překvapilo, kdyby v tom kromě nás samotných (popřípadě kromě matky přírody pozemské i mimozemské) měl prsty i Bůh. Ale pokud přece jenom existuje - a pokud samolibě bazíruje na svém uctívání a ve své nekonečné dobrotě zamýšlí spasit jenom vyznavače té JEDINÉ a PRAVÉ víry, nejsem si jistá, jestli stojím o Jeho elitářské Království. Kromě toho se nabízí rouhačská otázka: KTERÝ Bůh a KTERÁ víra nám vlastně zajistí nesmrtelnost ? Neboť jsme lidé nedokonalí a chybující - podle čeho se máme správně rozhodnout ? 3) Jestliže můžu soudit z - řekněme - určité osobní zkušenosti, nejsou v našich malých českých poměrech Svědkové Jehovovy až tak pravověrní. Alespoň ne všude - ne všichni. Vím o rodině, která se skládá z věřících i ateistů - a která nezavrhla svého člena, přestože zavrhl Jehovu. V podstatě nikdo nezavrhl nikoho - kromě Boha. Může to pramenit i z toho, že v minulosti u nás byli Svědkové Jehovovy zakázáni. Předpokládám, že v ilegalitě byli rádi za každou ovečku a jejich organizace tudíž mohla být smířlivější - a ze setrvačnosti nebo díky specifické české povaze taková mohla i zůstat ... někde ... do určité míry. Protože VŽDYCKY je to především o lidech - o TĚCH lidech, kteří mají v rukou moc nad životy ostatních. Ale to je jenom taková moje malá, čistě soukromá - a možná zavádějící úvaha při laickém pohledu zvenčí. (03.10.2012)

Pokřivené vnímání světa v podání Svědků Jehovových mi bylo vždy jasné a jejich náboráře jsem vždy hnal od domu svinským krokem, po shlédnutí tohoto skvělého filmu asi přidám ještě pár kopanců, aby se ti zmanipulovaní kreténi probudili. Zavrhnout své vlastní děti jen proto, že o tom rozhodli nějací grázlové si vůbec nedokážu představit, tohle nemá s vírou v Boha nic společného. Ona víra versus různé instituce, jenž kážou svou jedinou "pravdu" je vůbec zajímavé téma, ale na dlouhou rozpravu. Dávám plný počet, protože mě to zdravě nasralo a malý ! SPOILER ! : Dcera se ptá otce: Miluješ víc Boha než mě ? Samozřejmě, stvořil MĚ a daruje MI věčný život... Přijde mi to od tebe dost sobecké....KONEC SPOILERU. A podepisuju. (13.01.2012)

Sonda do hlubin jehovistovy duše aneb když vám silno jebe na kebulu, tak je jedno čemu věříte. Poměrně přípočarý pohled na konflikt rodiny jehovistů, kteří chudáci musej čelit svodům běžného života v nejehovistické společnosti. Po formální stránce v pořádku, po té emotivní typicky skandinávsky chladné a ani té severské produkci stále nemůžu zcela přijít na chuť. Jinak ale snímek nanejvýše doporučení hodný! (18.12.2013)

Film ukazuje živod svědků Jehovových i mimo něj. V sektě jsou jasná pravidla a pokyny a když je porušíš, tak tě mohou vyloučit. Cokoliv, co je nadměrná víra v něco, je špatné a film je toho důkazem. Také mi vadila nerozhodnost hlavní hrdinky, což bylo jako telenovela na pokračování. Spíše nedoporučuji. (22.03.2018)