Bláznivá střela - Amerika v ohrožení

Mám pocit, že se reřisér Zucker snažil tímto filmem něco vyjádřit. Pokud ano, rozhodně se mu to nepovedlo, protože jako komedie, tato fraška zcela selhává. Sice je fajn, že zde ukazuje na určité hodnoty, za které je potřeba bojovat, ale celé se to ztrácí v zástupu trapných skečů, které jsou tak trapné a tisíckrát viděné, že je tento film hoden téměř odpadu. Přece jen ale udělím jednu hvězdu za možná v něčem dobrý úmysl režiséra. (27.03.2010)

Ja osobne toto dielko považujem za metaparódiu. Možno je to spôsobené sentimentom k Zuckerovi, ale ja osobne si nemyslím, že sa snažil touto paródiou glorifikovať USA. Skôr sa mu to parodovanie Moore-a vymklo z rúk. Každopádne mám z celého filmu pocit, že Zucker stráca energiu a predovšetkým invenciu. Nechcem nad ním definitívne lámať palicu, takže počkám na Scary Movie 5. (25.10.2009)

Milé děti. Za devatero horami a devatero řekami žil jeden škaredý tlustý a navíc (ta drzost!!) brýlatý režisér, který svými filmy (ehm, chci říci svými "jen dokumenty") chcal proti větru. Spousta lidí ho za to neměla ráda a další spousta (asi o něco menší?) ho za to ráda měla. Ten člověk byl některým júesákům tak moc trnem v oku, že se dočkal dokonce i filmové parodie na sebe samého. A tak se ti júesáci obrátili na režiséra Ahmeda Hassana El-Zuckera, aby toho tlustprda přivedl na pravou víru. Jenže to neznáte Hadimršku, vlastně El-Zuckera, ten už dokázal natočit i takové parodie, které vlastně působily antiparodicky. A to se mu povedlo i teď. Bohužel to mělo jednu celkem zásadní výrobní vadu - nebylo to prakticky skoro vůbec k smíchu... Vlastně to celé působilo jako patetická slátanina, která byla tak moc proti Múrovi, až byla vlastně proti Júesej. Uff, takhle nějak by natočil parodii asi Federico Fellini... :-/ (27.10.2013)

Totální demence, vypatlanost a stádnost levičáků je bezednou studnicí inspirace pro to, jak si z jejich zakomplexovanosti, neúspěšnosti a zbytečnosti udělat legraci. Ostatně, sám to dělám často a rád. Tady se to David Zucker pokusil nacpat do jednoho filmu, který má sice k dokonalosti daleko, ale díky za něj. Co se nám od doby natočení změnilo? Zatímco ve filmu se média novokomsomolcům smějí, dnes už jim blahosklonně aplaudují. Ale to nevadí, neboť levičáctví, stejně jako každá ideologie založená na budižkničemismu, nejvíc kope právě ve chvíli, kdy jde ke dnu. Když jsem viděl celkové nízké hodnocení, napadlo mě, kolik tlachalů se ve filmu poznalo, ale pak jsem si všiml, že většina nízkých hodnocení pochází z let 2008 a 2009, kdy vše, čemu se film vysmívá, ještě nevyrostlo do tak obludných rozměrů. Možná by stálo za to, kdyby (dnes již jistě zmoudřelí) hodnotitelé posoudili film znovu. (26.08.2019)

Parodie, která si tentokrát bere na mušku amerického kontroverzního dokumentaristu Michaela Moorea (tvůrci rafinovaně jméno raději pozměnili na méně provokativní Michael Malone), funguje dokud se drží svého původního plánu - a tím je ostrá kritika americké politiky. Zpočátku jsou vtipy dobře cílené, ale to celý film nevydrží a parodie chce do skromné minutáže pomalu vecpat celé dějiny Ameriky prostřednictvím duchů známých historických postav, jako jsou J.F.K, generál Patton nebo prezident George Washington, a tady film ztrácí na své údernosti. Počáteční nápad tvůrců, jež spočíval v angažování oscarového dokumentaristy s antiamerickými názory samotným Talibánem, aby pro něj natočil film propagující terorismus, totiž skýtal větší možnosti, než které tvůrci využily. A je to škoda, protože představitel parodovaného režiséra Kevin Farley je své skutečné předloze velmi podobný (na rozdíl třeba od Hitlera, který se tu také objeví a spolu s ním i skutečná Paris Hilton), ale tvůrci si to napůl cesty rozmysleli a v rámci zachování politické korektnosti, a zjevně opěvovaného patriotismu, film vyznívá rozpačitě. (29.10.2009)