Zákon gangu

Seriál o drsných motorkářích není jen o drsném jezdění na motorce. Kalifornští bikeři sice pašují zbraně (a v druhé řadě dojde i na produkování porna), Sons of Anarchy se ale věnuje hlavně rozdílům mezi starší a mladší generací členů gangu. První řada představuje atraktivní prostředí, v němž hrdinové žijí, a hlavní téma jenom naťukne. Druhá už se naplno věnuje neshodám, které stojí v přímém rozporu s bezmeznou loajalitou ke klubu. Přirovnávání k Hamletovým tragédiím není od cesty, mezi všemi těmi řvoucími motorkami a masivními prsteny se ukrývá hodně zajímavých vztahů a řada skvělých postav. (25.09.2009)

Je cosi shnilého ve státě dánském. Kurt Sutter, jedna z vůdčích osobností za kultovním The Shield, se na svém vysněném dítku o motorkářském království vyřádil, a dnes, po sedmi letech, je setsakra sympatické vidět, že se i přes všechny více i méně ladně vedené odbočky svého konceptu moderního Hamleta udržel. A co je ještě lepší je fakt, že z rozpačitých začátků první a druhé řady postupně vyrostl, a posledními dvěma sériemi nakonec uzavřel jednu z nejlépe fungujících zločineckých kronik - a že konkurenci neměl vůbec slabou. Je možná škoda, že se trochu víc nesoustředil na vedlejší postavy, kterých se za tu dobu na všech možných stranách a ve všech možných konfliktech vystřídá habaděj, ale když to ve výsledku znamená, že se o to víc mohl zaměřit na členy SAMCRO, nemám s tím nakonec nejmenší problém. Samotní motorkáři, i všichni, kteří se kolem nich točí, jsou totiž naprosto bez chyby. Zpočátku se může zdát být družina kolem mladého prince na seriálové poměry zbytečně jednoduchá - všichni do jednoho trpí tou nejextrémnější verzí machovství - ale Sutter je (stejně jako sebe) postupně vybarvuje a zoceluje jednou tragédií vršenou na druhou, a každý z nich je u konce svého času v seriálu tak naplno propracovanou postavu, jak je to jen možné. Prakticky jakékoli konkurenci se pak vzdalují tím, že dokážou být nejen sympatičtí, jako je to v seriálech obvyklé, ale zároveň se nikdy nezbaví jinde tolikrát zanedbávaného zločineckého odéru. Protože když na to dojde, všichni do jednoho postrádají byťjen náznak soucitu a lítosti a je jasné, že z hloubi duše se jim fandit nedá. Dají se pochopit, při nejlepším se s nimi dá soucítit, jsou ostatně stále vykreslení jako obyčejní chybující lidé, ale to je tak vše. A to platí i o hlavní postavě, nejednou tolik připomínající Vica Mackeyho. Od původních šarvátek se soupeřícími motorkáři, přes neúprosné pletky s IRA, přes pokusy vycouvat z vražedného podniku, až po smíření se s realitou; od černobílého mládí dědice království, přes naivitu i pochyby dospívání, přes odhodlání odevzdat se rodině v dospělosti, až po završení jednoho života a kruhu; od mladého jednoduchého motorkáře, přes nekompromisního gangstera, až po životem ošlehaného matadora; autor Jaxovi cestu životem nijak nezjednodušil. Spolu s povedenou akcí jsou na ní mrtvoly, které se kolem něj kupí, jen ponurým pozlátkem. Cesta je to proto stylová a zábavná, a přestože se ani poslední série nezbaví nešvarů jejího zbytečného natahování, nakonec jsem rád za každou minutu, kterou jsem na ni spolu s vránami zažil. The crow flies straight - a perfect line. (11.12.2014)

Sons of Anarchy považuji za svojí srdeční záležitost - a to i přesto, že rozhodně to nebyla láska na první pohled :-) Přiznám, že skrz první tři řady jsem se musela občas až prokousávat. Pamatuji chvíli, kdy jsem "synáčky" snad na měsíc úplně položila k ledu s tím, že tohle není můj šálek čaje a zřejmě se k tomu nevrátím. Ale prostě nějak mi to nedalo a dala jim druhou šanci. Díky bohu, že jsem to udělala! Úderem prvního dílu čtvrté řady se spustí tak neskutečná smršť, že jsem se nestačila divit a jela jeden díl za druhým. Když to vezmu zpětně, tak Sons of Anarchy na to jde pomaloučku, polehoučku. O dramatické chvíle není nouze ani v těch prvních sériích, ale rozhodně se to nedá srovnat s tím, co přijde. Zákon gangu - ačkoliv by se mohlo zdát - není seriálem, který by primárně stavěl na akci, je to hodně (možná hlavně) o vývoji téměř všech postav, které se v seriálu objeví. Nikdo nezůstal takový, jaký byl na začátku. Sledovat přerod postav - na pozadí gangsterských válek, půtek, intrik, zrad, krveprolití, rodinných sporů, nenávisti, lásky - to je pastva pro oči! Sons of Anarchy - seriál, který gradoval a gradoval, vyloženě až do posledních vteřin posledního dílu, kdy jsme naposledy s Jaxem sedli na tu vymazlenou motorku, za zvuků písničky Come join the murder , se vydali vstříc fantastickému finále..... (13.03.2017)

1. séria - 80 % 2. séria - 95 % 3. séria - 90 % 4. séria - 80 % 5. séria - 80 % 6. séria - 80 % 7. séria - 70 % Veľmi dobrý seriál, ktorý naplno využíva potenciál prostredia, v ktorom sa odohráva. Všetko už bolo napísané, ja len potvrdzujem, že prvá séria je síce dosť dobrá, ale aj tak slabá v porovnaní s nasledujúcimi. To lepšie príde potom. Škoda, že od 4. série sa priebeh ďalších sérií opakuje ako podľa šablóny. Finálové diely z každej série sú super, ale ostatné na nich nemajú. Stále sa to dobre pozerá a príbeh je zaujímavý, ale na plné hodnotenie to nie je. Sklamaním je posledná séria. (26.10.2015)

SAMCRO - Sons of Anarchy Motorcycle Club Redwood Original. Překvapení za všech sedm sérií. Podle mě neprávem mimo povědomí diváků, protože SoA dosahuje té nejvyšší scénáristické kvality. Protagonisté seriálu jsou vcelku netradiční postavy, s nevyzpytatelným chováním a víceméně se fandím těm špatným proti těm špatnějším. I přes počáteční rozpaky divák najde své oblíbence v tomhle motorkářském klubu a díl po dílu doufá, aby právě jeho oblíbenec neskončil na hrobníkově lopatě. Asi bych nečekal nic z toho, co mi SoA a Sutter přichystali. Hodně vymazlený seriál, který je spíše pro otrlejší diváky. Nad touhle, dovolím si říct ságou, by ani Shakespeare neohrnul nos. Komplet: 100% Oblíbené postavy: Opie, Jax, Chibs, Bobby, Tig, Nero, Piney. 1. série - 78%, 2. série - 85%, 3. série - 100%, 4. série - 100%, 5. série - 85%, 6. série - 88%, 7. série - 98% "We fight because we believe." (14.05.2015)