Muži, kteří nenávidí ženy

Naprosto perfektní krimi s hutnou atmosférou, kde se příběh točí okolo 40 let starý vraždy, kterou vyšetřuje najatej novinář a postupně se odhaluje, co všechno hrůznýho za tim bylo, navíc příběh je ještě oživenej o prozatim vědlejší část s Noomi Rapace, která je taky výborná. Tahle první část z třídílný série je suveréně nejlepší. (30.12.2010)

Celá trilogie je více méně o holce, která nedělá kompromisy. Nikdy a v ničem. A o novináři, který v profesní činnosti, narozdíl od osobního života, rovněž nedělá kompromisy. Nikdy a v ničem. Celá trilogie je oddechovka, co nedá ani na chvíli vydechnout a to i dlouho po dočtení. A je to zadaptované ve filmu, který dělá kompromisy všude a ve všem a klidně si u něj můžete dáchnout. První část je sice na zadaptování rozhodně nejtěžší z celé trilogie, množství dějových linek je vražedné. Oplev selhává v tom, že se neumí rozhodnout zda okleštit velmi bohatou předlohu až na kost a ponechat jen tu thrilleroidní část či ne. Byla by to sice škoda, ale na plátna se "to navíc" přenáší jen horko těžko. Zmítá se tedy v tom, že od všeho tu něco dal, vše je ale pouze nakousnuté a ničemu se to nevěnuje do hloubky, takže to vyzní celé do ztracena. Což je škoda, protože ty "post-lingrenovské" postavy o kvalitní adaptaci přímo žadoní. Takřka neuvěřitelné je však obsazení Lisbeth, nevěřil bych, že ji lze obsadit tak aby typově seděla a uměla i hrát. Škoda, že se totéž nezadařilo i v případě Blomquista. PS: Film jsem viděl před přečtením předlohy i po něm a můj dojem byl v zásadě totožný v obou případech. (16.11.2009)

Muži, kteří nenávidí ženy se liší od veškeré skandinávské produkce, kterou jsem viděl. Hollywoodská kamera, přesné herectví, napínavá hudba... Kdyby se ve filmu mluvilo anglicky, tak si snad myslím, že jde o americkou produkci. Z Noomi Rapace bude jednou velká hvězda, její přesvědčivá potetovaná hackerka, která si za svůj život prošla takovými věcmi, že drtivá většina jejich vrstevnic by skončila přinejmenším někde v místnosti s polstrovanými zdmi, nemá problém se získáním si publika na svou stranu a s Michaelem Nyqvistem tvoří vynikající filmový pár. Předlohu jsem nečetl, nejsem tedy obeznámen s nejrůznějšími dějovými odlišnostmi, ale i bez toho na mě film nepůsobil dojmem, jako bych byl o něco důležitého ochuzován. Teď jen sehnat zbylé dva díly a poté knžní předlohu. (22.01.2011)

Vzhledem k tomu, že knihu považuju za jednu z těch kulturních ohavností, jejichž nepochopitelná obliba mě nutí klást si otázku, zda mají všichni kolem mě v hlavách nasráno, je malým zázrakem, že jsem první švédskou adaptaci schopná vnímat jako více méně normální (rozuměj severskou, a tudíž úchylnou a zneklidňující) detektivku. Fundamentální neumětelství předlohy bylo nahrazeno poměrně slušným řemeslem, postavy již nejsou pouhé karikatury, původní banální progresivní naivismus skrytý do hávu moudré apolitické objektivnosti zůstal jen v podobě nevyholených podpaží, klasického „křesťani a pravičáci jsou nácci“ a záhadné skutečnosti, že každý druhý chlap je buď nácek, vrah, nebo násilník. Příběh byl zlogičtěn (jeden příklad za všechny: zatímco v knize měli Harriet s Blomkvistem společnou minulost jen proto, že starý Vanger je bezskrupulózní kapitalista, který se ve volném čase rád baví manipulováním untrmenšů, ve filmu je to hlavní důvod Blomkvistovy posedlosti případem), a hlavně a především mi už nikdo zapáleně nekáže o tom, jaké jsou ženy týrané světice a muži ze své podstaty kastracehodná prasata. PS: O IT toho vím… no, celkem hovno, ale přece jen si jsem docela jistá, že není možné, aby Trinitin ošklivý mladší bráška prováděl hackování pomocí příkazového řádku a zadání „hacknout počítač Mikaela Blomkvista“. (02.01.2013)

[imdb: 7.7/10] | me: Kvalitne vystavaný scenár zabezpečuje zaujímavosť deja počas celej dĺžky filmu. Spracovanie ponúka dostatočné napätie podporené veľmi vhodnou hudbou a kamerou (chladné Švédsko je viac než vhodnou destináciou na správne budovanie tajuplnej a mrazivej atmosféry). Dalo by sa povedať, že film funguje presne ako švajčiarské hodinky, ale napriek jeho mnohým pozitívam z ktorých vyzdvihujem autentickosť a drsnosť sa tu našlo pár "hluchých" miest, ktorým sa dalo vyhnúť. Jedná sa hlavne o momenty kedy film vybočí k béčkového typu filmu, ktoré tak trošku "odľahčia" atmosféru (čo je škoda) a vrátia diváka do reality bežného filmu. Následne sa však veci dostanú opäť do správnych zabehnutých koľají a celkový zážitok je tak veľmi pozitívny. (14.03.2011)