Tak dlouho tě miluji

Fenomenální výkon Kristin Scott Thomas v roli Juliette, která se právě vrátila po 15 letech z vězení a nastěhuje se ke své sestře a její rodině. Křehký psychologický film o tom, jak těžko se navazují kontakty k lidem, které jsme vlastně nikdy dobře neznali a ke kterým se cítíme zavázáni už jen tím, že patříme do stejné rodiny. To, co vlastně Juliette kdysi spáchala a za co byla ve vězení, se stává druhotnou linií filmu, hlavním tématem jsou lidské vztahy a složité hledání důvěry, lásky, štěstí...Filmu vévodí výborně napsané dialogy a nenápadný soundtrack. Film naštěstí nikdy nesklouzne do stádia citového vydírání diváka, najdou se zde i humorné momenty (dcera – „To je můj hřbitov panenek. Panenky nenávidím. Hned jak nějakou dostanu, tak ji pohřbím“). (19.09.2008)

veľmi citlivá a nádherne Kristin Thomasovou odohraná dráma. Sa divím, že to dostalo len medveďa. Matka čo stratí dieťa je s ním navždy uväznená. Nech sa to stane akokoľvek. Toľko citu pri "bozku hoc len tety malému dieťatu na dobrô noc, to sa málokde tak pekne vidí, a vzápätí na druhý deň zmätok pri stretnutí s vlastnou mamou postihnutou alzheimerom ... brilantný výkon zaslúžených päť bodov . (25.08.2014)

Kristin Scott Thomas na své cestě zpět k žití. Po první echt ponuré půlhodince (podporované minimalistickým, parádním soundtrackem), přecijen začne probleskávat chvílemi naděje, ale neustálý deprimovaný výraz hlavní hrdinky drží atmosféru spolehlivě ve vodách značně neveselých. Jediný problém mám trochu se závěrem (ano čekal jsem přecijen něco záludnějšího, než to co se přímo nabízí), ale film na tom nestojí. Přidám se k většině a musím vyzdvihnout takřka dokonalý projev Kristin, která se opravdu vyznamenala. (01.05.2010)

Přběh, který v člověku něco zanechá, ale nijak zvlášt neohromí. V tomhle filmu mi Kristin Scott Thomas připadala, jakoby využila trápení, které ji v dětství dostihlo, jakoby vzala všechnu tu bolest a vložila ji do své role zde. Možná to zní zvláštně, ale ty její utrápené oči byly neskutečně přesvědčivé, byly pravé. Dlouho jsem nebyla nějakým výkonem takhle fascinována. Přestože její postava vyzněla jako nesympatická a chladná ženská, celý film stál na ní a Kristin to opravdu zvládla. Jenže z nějakého důvodu to na mě emočně úplně nezapůsobilo. Ano, bylo zajímavé pozorovat, jak se Juliette snaží adaptovat do běžného života, sblížit se se sestrou a její rodinou, najít si přátele.. o to především ve filmu hlavně šlo, ale divák si i tak musí pokládat otázky jako "Co udělala? Proč ho zabila, jak?" Celou dobu tam visel ten pomyslný Damoklův meč. To bylo vlastně to jediné, co mě drželo napjatou až do konce a co mě skutečně zajímalo. Silné 3*. (25.06.2013)

Film je hlavne o neskutočnej trpezlivosti, ktorú musela mať hlavná hrdinka, aby to všetko vydržala, hlavne tie všetečné otázky ľudí, ktoré boli často nepríjemnejšie ako bodanie včiel. Z tohto pohľadu výborne zvládnutá psychológia spoločnosti a jej chovania sa, presne tak to medzi ľuďmi chodí. Niekedy si podaktorí ani neuvedomujú, že trepú dve na tri, hlavne takí, čo o predmete diskusie nemajú ani páru. To, že bol dôvod konania staršej sestry jasný už od začiatku na celkovom výbornom dojme neuberá, nenudil som sa ani chvíľu, výborne zahraný smutný námet. 80/100 (27.09.2016)