První den zbytku tvýho života

Už dlouho ze mě žádný film neždímal slzičky tak přirozeně a nevlezdoprdelsky. Skoro jsem měl chuť vyrvat z laptotu harddisk a vlepit mu slintavého hubana. A že to byla celá škála slziček - od veskrze radostných až po ty brutálně zkormoucené. Ale abych nepředbíhal. U tohoto typu filmů mám neodbytnou potřebu vyžblebtnout svou rozjuchanost nad bezvadně strávenou skorodvouhodinovkou, ovšem u všech se opakuje ten samý vzorec - skvělí herci, scénář, režie, blablabla. Znenadání však vyvstává nepříjemná skutečnost, že o filmech vím naprosté hovno, a já si zahanbeně tisknu čelo ke kolenům. Ale v cuku letu se mi sebevědomí opět vlévá do žil a já se zdviženým frňákem pronáším: "Cítím tu ryzí dokonalost každé filmařské složky ve svém srdci!" O vteřinu později si vzpomínám, jaký to jsem cynický zmrd a větu lehce upravuji na: "Cítím to ve svém čůrakovi..." A o další vteřinu později mám už všechno na háku, neboť si uvědomuji, že tu jsou všude okolo samí moudří filmoví kritici, a všichni souhlasně pokyvují makovicemi, když sděluji světu následující: "Svéráznější, vymazlenější a originálnější rodinnou ságu byste těžko pohledali." (11.02.2014)

Pět dnů, dvanáct let, v životě pětičlenné rodiny. První odchody z domu, první lásky a rozchody, první zklamání a první radosti. Výborné herecké výkony a děj, který se hodí do mnohé rodiny. Příběh, který Vás rozesměje, ale zároveň i zarmoutí. Zároveň i příběh, který určitě zůstane ještě dlouho v mojí paměti... (03.08.2015)

To je prostě síla. Jak neobyčejně dokáže Bezançon soustavně sdělovat ty naprosto nejobyčejnější věci pod sluncem. Jak mu herci před kamerou hrajou tak, jako by celou dobu mistrně improvizovali; jak dokonale nám zvládá nastavovat zrcadlo, abychom v roli diváka pokojně sledovali naše výjevy ze života (mámě se stýská, bojí se o dítě - a tak mu aspoň uklidí pokoj; no neni to klasika?). Rozhovor táty a syna v taxíku, rodinná večeře a nakonec tragédie přijímaná se zcela nenucenými úsměvy - na tyhle scény patrně dosmrti nezapomenu. (26.12.2012)

"Život je pohlavně přenosná choroba."... Ale někdy to může být to nejlepší, co vás potkalo. Naprosto úžasný film, jsem téměř beze slov, a jsem za to rád... dodám snad jen, že jsem ještě nikdy neviděl snímek, který by vás dokázal tak moc dojmout, a v další vteřině tak krásně rozesmát. A když se do toho přidá ještě můj milovaný "grunge", tak to prostě nemá chybu. Ohromný a nečekaný zážitek hrdě přidávám do své pomyslné TOP, a těším se, až si tento zachycený kus života budu moct opět vychutnat. "You see, Dad, that's grunge." 5* (06.07.2012)

Úžasný formát filmu, pri ktorom si človek dokonalo uvedomí ako letí čas. To všetko na portréte jednej rodiny, ktorú sledujeme s 3-ročnými odstupmi. Vynikajúca atmosféra znásobená výborne vybratou hudbou, ktorá sprevádzala rôzne scény. Veľmi sa mi páčilo ako v tom všetkom boli vyjadrené bežné radosti, no predovšetkým starosti, ktoré prichádzajú priamo úmerne pribúdajúcim vekom. Skvelo vystihnutý kolobeh života, hoci len v rozmedzí 12 rokov, no bolo tam všetko, čo bežne naše životy sprevádza. Niektoré momenty vyvolali úsmev, iné dojatie, no boli tam aj naozaj smutné zvraty. Čo povedať? C'est la vie! (28.06.2014)