Režie:
Alfréd RadokScénář:
Adolf BranaldKamera:
Jaromír HolpuchHudba:
Jan F. FischerHrají:
Raymond Bussières, Ginette Pigeon, Luděk Munzar, Radovan Lukavský, Josef Hlinomaz, Annette Poivre, Antonín Šůra, Svatopluk Beneš, Oldřich František Korte (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Na letišti přistálo letadlo, ze kterého jsou vykládány různé předměty pocházející ze začátku 20. století, včetně starého auta. Mladý mechanik s letuškou si prohlížejí album zažloutlých fotografií a před očima se jim rozvíjí příběh. Dějiny motorismu v Čechách začínají, když Laurin s Klementem založili továrnu na výrobu motocyklet. Roku 1904 se konaly ve francouzském Dourdanu první motocyklové závody, kterých se zúčastnili i Češi. Seznámili a zamilovali se tu český mechanik František a Nanette, dcera francouzského mechanika Frontenaca. Český závodník Vondřich dojel pro poruchu druhý. V roce 1905 se konal závod znovu, Vondřich se pojistil zavazadlem náhradních dílů a vyhrál. Nanette s Františkem, kteří si celý rok psali, se znovu sešli. Po motorkách se začaly všude vyrábět automobily a v roce 1909 byl ve francouzském Gaillonu uspořádán jejich první závod. Vyhrál český závodník hrabě Kolovrat. Jeho mechanik František se v místním kostele oženil s milovanou Nanette. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (59)
Nerozeznáte co jsou dobové dokumenty a co je dotočeno... Produkce filmu dala do časopisu Světa motorů inzerát že hledají majitelé historických vozidel a motocyklů kteří jsou ochotni vozy prodat. Vybráno bylo více jak 15 vozů s minimálním stářím roku výroby 1910. Poté byly převezeny do dílen v Mladé Boleslavi a podle nákresů Kamila Lhotáka byly postaven nové karoserie vzhledu ala rok 1910. Motocykly byly vykoupeny značek: Laurin, Puchow, Walter. ()
Na Radokove pomery celkom slusne, v ktorom okrem ineho bolo stare auto vylozene z lietadla. Hodne stare auto, este zo zaciatku minuleho storocia. Film spomina aj dejiny motorizmu v Cesku, a motorkarske zavody z roku 1914. jeden z prvych filmov genialneho zyda Milosa Kopeckeho /Limonádovy Joe aneb Konska Opera, Bila Pani, Zrale Vino/. 56 % ()
Dědeček automobil je osobitou filmovou hříčkou. Alfréd Radok svým odlehčeným filmovým opusem dokázal vlastní tvůrčí vzestup ve filmařském odvětví. Již nelze hovořit o divadelních postupech, Radok se zcela poddal filmové poetice a stvořil, a to i za přispění velkých jmen světové kinematografie budoucnosti, skutečný filmový skvost. Pečlivá skladba obrazu a zvuku vytváří harmonickou a upřímnou ódu poetismu. V důkladné pečlivosti, nadšené vynalézavosti a přirozeného nadání pro vznešené vyjadřování myšlenek. Estetické souznění laskavě hladí vrozenou nespokojenost, chlácholivě ji laská v náruči a ohromuje ji svým nápaditým postupem i přístupem. Po technické stránce je hold velikého okamžiku minulosti navozen dokonale, záměrně koketuje s groteskou a poetika s hravým nadhledem zastíní svou noblesou i zdánlivě fádní nedokonalost hlavní dramaticko-romantické linie. I dokumentární vsuvky okouzlí svou precisností a nadhledem. Dědeček automobil je dělaný se zápalem a nadšením, rozdává laskavost a potěšení. Hlavní postavou příběhu je mechanik František Projsa (velmi zajímavý Luděk Munzar), svědomitý pionýr rozvíjejícího se motorového průmyslu a sportovního zápolení. Jeho osoba propojuje velké okamžiky české hrdosti, poetickou hravost a romantickou taškařici. Hlavní ženskou postavou je Nanette Frontenac (šarmantní Ginette Pigeon), křehký a bezprostřední protějšek poezie romantiky. Výraznou postavou je francouzský mechanik Marcel Frontenac (pozoruhodný Raymond Bussières) v poctě grotesky ve starostlivém dozoru nad během událostí. Výraznou postavou s humorným přínosem je také hrabě Alexandr Kolovrat (příjemný Josef Hlinomaz), zapálený automobilový závodník. Z dalších rolí: průkopníci automobilového průmyslu a továrníci Václav Klement (příjemný Radovan Lukavský) a Václav Laurin (sympatický Jiří Sehnal), temperamentní a veselá majitelka francouzského hotelu (dobrá Annette Poivre), trpělivý a úspěšný motocyklový závodník Václav Vondřich (příjemný Antonín Šůra), sebevědomý francouzský motocyklový závodník Jean Pierre Demeester (zajímavý Svatopluk Beneš), či nadšení vynálezci, zlepšovatelé a dělníci motorismu Mackie Duff (Oldřich František Korte), Albert de Dion (Miloš Kopecký), Bouton (Antonín Jedlička), Pierre Charron (Jiří Lír) a Michel Constantini (Jaroslav Kučera). Vše je orámováno duchaplným a podbarveným komentářem pánů Karla Högera a Otomara Krejčy st. Film chce pobavit, což se mu díky stylovému přístupu povedlo. Poetika obrazu je nejvýraznější tváří, veškeré holdy nepostrádají přirozenou eleganci, vynalézavá hravost udává tón a divák se může nechat hladit jednou z nemnoha perel československé kinematografie padesátých let. Rád se uspokojivě kochám. ()
dvě hvězdičky za super nápad a zajímavé ztvárnění, stačilo by ale prvních dvacet minut. zbytek filmu se neúnosně vleče a voice-overy - komentátoři začnou být za chvilku anoidní. informace se valí především ze zvukové stopy, jsou zahlcující a člověk je stejně nezvládne vstřebat. a můžete mu to vysvětlovat jak chcete, když po chvíli zjistíte, že se vůbec nemusí namáhat, protože komentáře zde hrají úlohu především jako "doprovod" a lze je brát "místo hudby". Stejně se ta mrška podvědomě snaží je rozlousknout což velmi unavuje. osobně bych vystřihla prvních dvacet minut, zkrátila to na polovinu a pak by se tomu dalo říkat snesitelný film. teď se tomu říká nuda ()
Velmi rozporuplný snímek - na jedné straně naprosto výborná atmosféra doby i sladké Francie a přepečlivá práce s mizanscénou a skvěle sestřižený úvod se smělými pokusy technické revoluce, na straně druhé dost slabá a chudá dějová linka, plytká romance jen s pár komickými momenty postavenými hlavně na nedorozumění dvou jazyků (originální je, že zde není žádný dabing ani titulky, ale funguje to) a skvělým Hlinomazem. Rámec z letiště film dosti stahuje do doby vzniku filmu a působí dost křečovitě. Přihlédnutím k době vzniku však přesto kvalitní výsledek. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (16)
- Představitelku hlavní ženské role Ginette Pigeon si režisér Radok vybral podle fotografie. Herce Raymonda Bussiérese, jenž ve filmu ztvárnil jejího otce, si vybral na základě jeho výkonu ve snímku Krásky noci (1952). (Charlizee)
- Konkurzu sa neúspešne zúčastnil aj 14 ročný Vladimír Pucholt, ale pomocnému režisérovi Milošovi Formanovi sa zapáčil natoľko, že ho o 7 rokov neskôr obsadil do svojho debutového filmu Černý Petr (1963). (Raccoon.city)
- Pozdější mimořádně úspěšný režisér Miloš Forman (který tu pracoval jako asistent) vzpomínal na svou neplánovanou hereckou účast: "Měl jsem na starost obsazení komparzu a vedlejších rolí. Jednou z nich byla rolička leteckého pilota a jediným úkolem jejího představitele bylo dostavit se ráno včas do Ruzyně na natáčení a vypadat dobře v uniformě. Mladý muž, kterého jsem pro ni našel, neměl ve filmu jedinou repliku, takže ani nepotřeboval scénář. Ještě večer před natáčením jsem mu zavolal, abych mu připomněl, v kolik hodin ráno má být v Ruzyni. (...) Později se ukázalo, že se noc předtím někde opil a svou hereckou karéru prostě zaspal. (...) Radok neměl na place rád žádné nepředvídatelné události, a protože jsem ho nechtěl rozčilovat nepříjemnou zprávou, navlékl jsem se do té uniformy sám. Naštěstí mi dobře padla. Můj úkol byl tak jednoduchý, že by ho zvládla i cvičená opice. (...) Dostavil jsem se na plac v uniformě, přetrpěl pár fórků, které můj převlek zákonitě vyvolal, a postavil se vedle stevardky. Radok nám dal pokyn a já se vydal po jejím boku po určené trase. Vtom jsem si s hrůzou uvědomil, že to není vůbec nic lehkého. Najednou mě chňapl démon sebepozorování a já si přesně uvědomoval, jak vysoko zvedám při každém kroku nohu, celý jsem ztuhl a šel jsem toporně jak robot. Tu ženu vedle sebe jsem cítil jen jako jakýsi přízrak a svět kolem mě se propadl kamsi daleko kolem mě. Zastavil jsem, ukázal rukou tam, kam jsem měl, ale to gesto bylo hloupé, strojené, teatrální. Říkal jsem si v duchu, ať už přestanu blbnout, ale na nic jiného jsem myslet nedokázal. Než záběr skončil, byl jsem na zhroucení." (NIRO)
Reklama