Kanárek

Zajimává autobiografická výpoveď, která pracuje s konkrétními lidmi, místy, událostmi. Filmů o drogách je fůra, ale zrovna tento je čímsi jemně vyčnívající. Kromě toho, že ho napsal vyléčený alkoholik o vyléčeném feťákovi, tak se ve filmu mihnou a někdy i docela výrazně persóny české kultury. Mejla Hlavsa a jeho roztomilé skotačení je provázáno bouřlivým životem hlavních postav. Vlastně Viki byl vedle Mejly skvěle zahraný "on sám"... (03.11.2006)

Udivuje mě, že Kanárek má takovéto hodnocení! Já tento snímek považuji za jedne z nejoriginálnějších a nejzajímavějších projektů českého filmu! Osobní zkušenost režiséra, Plastic people, zajímavá kamera a režie z něj dělají dle mého názoru velmi kvalitní počin! A jeho "poselství" či lépe řečeno myšlenka s jejím vyobrazením a zpracováním mě opravdu velmi zaujala! Ať se daří Viktore:) (24.04.2009)

Neptejte se mne proč, ale já se u tohoto filmu dobře bavil... a nádherná pocta Mejlu Hlavsovi, který zosobňuje představu o rockerství... scéna s popelnicemi je výborná, ale scéna s Mejlou, který vida, že všichni něco z pokoje ukradli, vezme sirky se slovy "Všichni kradou, tak..." je už dokonalost sama!:-) (20.01.2008)

Jako experiment celkem zajímavý. Zajímavý hlavně formou. Líbila se mi hlavně ta mixáž jakoby dokumentu, životopisu a příběhu. Je to vlastně takovej životopis tohohle filmu. Myslím, že Tauš má celkem talent. I když ta posedlost Tarantinem je trošku moc přehnaná. Takže říkám, že střípky z filmu jsou na dost dobré úrovni. Bohužel celkově jako film mi to nějak nejde do krevního oběhu. Ten film je mi do žil dáván spíš násilně skrze narkomanskou jehlu. Tauši Tauši, tys byl asi v rauši. Nejvíc mě pobavilo, jak se oblíkl do obleku jak americkej mafián a pak ho přepadli holomci, chch. (21.07.2008)

7/10 - Opět nechápu tak nízká hodnocení. Na Kanárkovi jsem byl v kině a zanechal ve mně velmi dobrý pocit. Je to prostě ´jiný´ film, nejedná se však o nějaké pseudointelektuálství, ale o drsnou realitu porevolučních let konce minulého století v Čechách, kdy se mnozí těžko vyrovnávali s náhlou přemírou svobody. V nebezpečné kombinaci s tehdejšími celosvětovými módními trendy to byl pak krůček od toho, aby mladý ´akční´ člověk neměl sklony podlehnout nějakému pokušení. To je případ Viktora Tauše, o tom je Kanárek a také o tom byla devadesátá léta. Ke čtyřem hvězdičkám přidávám ještě polovinu za naději v závěru filmu. (26.05.2007)