Zahrada

(viděno v říjnu 2010) Nakoukávám snímky producenta Biermanna, protože se chystám na jeho přednášku. Většina z těch, co jsem viděla, byla pro mě průměrná, Kawasakiho růže hooodně nadprůměrná a Záhrada nadprůměrná. Já a poetické filmy, to často nejde dohromady, tady byla poetika únosná, ač myslím, že i zde mi bohužel zabránila většímu prožitku. Krajina krásná, palčivé téma krize středního věku dobře podáno. Je to pomalé, ne úplně nudné, vlastně je to dobré. Možná se někdy podívám znovu. (04.05.2012)

´Záhradu´ som viděla, keď bola nová. Zdala sa mi silná, poetická, tajomná, fantastická. Teraz, po rokoch a pozhliadnutí mnohých iných filmov, som sa na ňu pozrela znovu. Je stále poetická, ale občas šustí papierom. Páči sa mi jej rámec, příbeh o objavovaní záhrady, domu, seba, druhých. Niektoré scény majú nádych Felliniho a Jakubiskovho štýlu, ale nedokážu sa tak odviazať. Podivní návštevníci by mohli prebrať viacej z osobitostí svojich hereckých predstaviteľov a to by im dodalo šťavu. Všetko sú to svojskí herci a mali by sa viacej odlíšiť. Inak celý film tiahne trojica Jakub (Roman Luknár), Helena (Zuzana Šulajová) a Jakubov otec (Marián Labuda) a našťastie im to ide dobre. (30.06.2015)

Veľmi zaujímavá kamera, hudba a použité filtre. Dobre sa na to pozerá. Tempo je veľmi pomalé, ale nie nudné - skôr upokojujúce. Marián Labuda st. hrá neskutočne sympatickú postavu a vždy keď je na scéne, smrdí obrovskou charizmou. Jeho tanec je nezabudnuteľný, to sa proste musí vidieť. Ja som sa nechal unášať poetikou a bavil som sa kráľovsky. Zuzka Šulajová je nádherná baba. Veľmi milé slovenské prekvapenie. (taký mix medzi Americkou krásou a Dobrým ročníkom). 80%. (01.01.2009)

Krásny film. Určite jeden z najkrajších slovenských, s ktorými som sa stretol. Umný pokračovateľ vláčilovskej poetiky (viem, je to tvrdenie veľmi vetché, ale taká je aspoň moja impresia) rozradený do 14 kapitol, jednoduché podobenstvo o návrate človeka k prírode. Lahodná kamera (a steadicamy ako lusk), podmanivá Godárova hudba a príjemní herci. Magický realizmus, tragikomika súcna. Ťažko si predstaviť lepšiu kombináciu v slovenskom filme. Plný počet nedávam azda len preto, že je Záhrada mocnejšia skôr v neopakovateľných okamihoch, ako v celku. Ďalšia projekcia to možno zmení. 85% "Konečne je všetko, ako má byť." (16.10.2014)

Jakub na své cestě z vyhoření zpět do života potkává i nezvané hosty, kteří se čas od času na zahradě objeví. Ti svůj význam sice mají, ale scény s nimi jsou oproti těm s Jakubovým otcem, nebo nejlépe samotnou Pannou zázračnicou, téměř poloviční. Vypravěčovo označení Heleny snad nemohlo být trefnější, Zuzana Šulajová v její roli působí opravdu magicky a i když to sama rozhodně nemá snadné, Jakubovi pomůže onu cestu zpět nalézt. Tedy takhle, pomohou si navzájem. Jejich vztah je plný takové příjemné pozitivity, výborné jsou scény postupného sbližování (mraveniště... ten film má i humor a není ho málo), ty stále intenzivnější a jasnější pohledy očí. V závěru strom poznává svého otce, osudy se prolnou a Jakub by už vlastně ani nepotřeboval pohádkovou zahradu. Jenže jde takové místo úplně opustit? Těžko. Vrchol poetiky tohle dílo. 80% (22.04.2022)