Zahrada

Jakub na své cestě z vyhoření zpět do života potkává i nezvané hosty, kteří se čas od času na zahradě objeví. Ti svůj význam sice mají, ale scény s nimi jsou oproti těm s Jakubovým otcem, nebo nejlépe samotnou Pannou zázračnicou, téměř poloviční. Vypravěčovo označení Heleny snad nemohlo být trefnější, Zuzana Šulajová v její roli působí opravdu magicky a i když to sama rozhodně nemá snadné, Jakubovi pomůže onu cestu zpět nalézt. Tedy takhle, pomohou si navzájem. Jejich vztah je plný takové příjemné pozitivity, výborné jsou scény postupného sbližování (mraveniště... ten film má i humor a není ho málo), ty stále intenzivnější a jasnější pohledy očí. V závěru strom poznává svého otce, osudy se prolnou a Jakub by už vlastně ani nepotřeboval pohádkovou zahradu. Jenže jde takové místo úplně opustit? Těžko. Vrchol poetiky tohle dílo. 80% (22.04.2022)

Ta poetičnost tam je a je jí spousta. A to je možná jeden z faktorů, proč jsem tomu filmu nějak nepřišel na chuť. Je tam několik WTF momentů (výměna auta) a over-the-top scén (čůrání). Ačkoliv ve většině těchto částí chápu jejich symbolický význam, nic to nemění na faktu, že mi přijdou vážně zvláštní. Navíc to nijak nevtáhne do děje, tak si to plyne a nehledí to na diváka. Každopádně režie je překvapivě zručná a především herci jsou perfektní, jejich výkony mě nutily film opravdu sledovat. Do toho ještě sympatická hudba. Zpátky na průměr to sráží neskutečně otravný vypravěč s kapitolováním. Nesedlo mi to, ale míň než tři hvězdy si to nezaslouží. ▐ Plusy: Velmi schopní herci, kteří dostávají dost prostoru (hlavně ústřední trio Luknár - Labuda - Šulajová); kvalitní režie Martina Šulíka; velmi příjemná hudba, to vše vyšperkováno několika zajímavými myšlenkami, které se dostanou pod kůži i člověku, kterému se film nelíbil. ▐ Mínusy: Rozhodně nejde o nic relaxačního, což neberu jako zápor, ale jako prostý fakt. Některé metaforické scény jsou ale místy až příliš podivné (rozhovor o závěrečné levitaci) nebo nesmyslné (Benedikt?) nebo "artové," že to filmu spíš škodí. Těžko to člověka vtáhne do děje a pokud člověk neholduje metaforické poezii, moc se v tom nevyžije. ▐ Ve zkratce: Nadprůměr ve vodách slovenského filmu, technicky a herecky bezchybný, přesto bez jiskry. Mně osobně to nesedlo - udělené tři hvězdy jsou tedy spíš subjektivní. Jsem si jistý, že na každého film zapůsobí jinak. (27.02.2017)

Odhliadnuc od skvelého scenára, plynulej, bohatej a nenútenej metaforiky, Godárovej hudby, zmyslu pre humor a invenčného citovania filozofov prepojeného s vizuálnymi pointami, odkazovania na slovenský aj európsky film (Uher, Tarkovsky...) budovania jemnej harmonickej atmosféry a implikácie magického realizmu je najpodmanivejším znakom Šulíkovho diela jeho úzke prepojenie so svetom výtvarného umenia. Mizanscéna v úzkej spolupráci s lyrickou kamerou Martina Štrbu akoby parafrázovala obrazy Maneta, Segantiniho, Millaisa a Merseho. ............. Snímka sa ako celok konštantne ponára do prírodnej spirituality, v ktorej ľahko splynie s obrazmi G. Segantiniho alebo Paula Cézana, Carla Fredrika Hilla.... V najsilnejších momentoch berie prostredie filmu divákovu myseľ do rozpoložení podobných prostrediu impresionistického Raňajkovania v tráve (Manet), Májového pikniku (Merse) alebo magického Odchodu jesene (Millais). Tvár Zuzany Šulajovej zasa neraz pripomenie Millaisovu Oféliu. Tiež so sebou prináša nádych živočíšne pulzujúcej a zároveň nežnej erotiky. Akoby sa Manetova Olympia skrížila so Švantnerovou Zunou. (13.04.2016)

Nádherný film o návratu a očišťování, o možnostech dialogu člověka a přírody, zasazený do osamělé podletní zahrady, která je ve svém skrytu pozemským Edenem a která se stává díky své poloze na cestách světců a filosofů také obrazem světa. Martin Šulík v příběhu o muži, který poprvé vstoupil do krajiny svého dětství až ve svém zralém věku, prokázal neobyčejný cit pro symbolickou imaginaci a pro poctivost obrazu: každý záběr je vtahující a maximálně sdělný. Snímek, k němuž se lze stále vracet. (10.03.2008)

Poprvé viděno asi hned po Českých lvech, na kterých posbírala Záhrada co se dalo (11 nominací působilo, že ten film musí být dokonalý) a je fakt, že jsem byl tehdy docela zklamaný. No, dneska dopoledne jsem si tuhle magickou poetiku dal znovu a ze Záhrady jsem nadšený. Luknár perfektní a mladičká Zuza nádherná. (04.09.2017)