Bird

Jazz vůbec neposlouchám a o nějakém Charlie Parkerovi jsem taky v životě nic neslyšel, takže byl pro mě tento film naprostá neznámá. Jedinou drobnější výtku bych měl k jeho délce, ale to je určitě všechno. Jinak dvojice v podání Clinta a hlavně mého oblíbeného a již poněkolikáté skvělého Foresta drží opratě pevně v rukou po celou dobu trvání. Bird je zde vykreslen, jako sice geniální hudebník, ale také muž, který zápasil až s příliš mnoha démony a ne vždy se mu je dařilo dostat pod kontrolu. A pokud máte rádi jazz nebo hru na saxofon, klidně můžete jít směle o jednu hvězdu nahoru. (20.11.2014)

Ačkoli mám jazz celkem rád, tak bebop není zrovna mým šálkem kávy. Nicméně i přesto se mi Clintův životopísný snímek líbil. A to jsem o Charlie Parkerovi do této chvíle nevěděl zhola nic. Takhle jsem se dozvěděl, že to byl nadaný saxofonista, ovšem (jak už to tak v téhle branži chodí) svůj talent utopil v lahvích whiskey a tunách fetu. Smrt dcery a nástup nové éry "primitivního" rock'n'rollu pro něho byly posledním hřebíkem do rakve. Famózní Forestův výkon nemusím zdůrazňovat, to k němu už tak nějak patří :-) I go to a liver doctor and I pay him $50. And it don't help me. I go to an ulcer doctor... same thing, except I pay him 75. But I go to some little cat up in a house somewhere and pay him $10 for a bag of shit and a little bit of peace... My ulcers don't hurt, liver don't hurt. My heart trouble is gone. And you're trying to tell me that this is the man I'm supposed to stay away from? (04.08.2010)

Spoilery! Tak tohle se mému oblíbenému Clintíkovi hrubě nevyvedlo. Tento film neskutečně sráží do kolen jedna zásadní věc - stereotypnost. Film disponuje brutálně přestřelenou stopáží se zacykleným průběhem, který vás hned v druhém cyklu začne až do skončení filmu enormně nebavit. Tlustá opička zafuní na saxík, následují drogy, alkohol a příležitostný sexiík a vše je završeno 15 minutami litování. Tento scénář provází diváky po celou nepřátelskou stopáž. Opravdu hrubě mě nebavilo sledovat dvě a půl hodiny feťáckou ubrečenou opičku, kterak se plouží ulicemi předválečné Ameriky. Uznávám, že opička Whitaker se snažila a působila celou dobu věrohodně, ale to nic nemění na odporném zážitku z filmu. Věřím, že film docení pouze vyléčení a léčící se alkoholici, narkomané, muzikanti, gayové a šulini, Já nepatřím ani do jedné jmenované skupiny. K lepšímu hodnocení nepřihlédnu ani navzdory faktu, že tlustá opička zemřela ve stejný den, kdy se narodil nejúžasnější borec, který kdy kráčel po této planetě. Nechutně nudný film o člověku, který snad ani nestál za pozornost, natož za natočení filmu. (04.06.2019)

Bird jede v tempu samotného bebopu a stejně jako ten vyloženě nadchne pouze jazzové fandy. Hodně přitom těží ze střídání zlomových momentů Parkerova života ve vysoce neuspořádaném sledu, což sice funguje perfektně jako prvek zachraňující snímek před nudnou, téměř dvou a půl hodinovou, biografií, už jen s ohledem na to, že jednotlivé kapitoly na sebe celkem přirozeně navazují, zároveň to však může působit jako prvek komplikující orientaci v celkovém příběhu. Jako nekulturní balvan s absolutně žádným povědomím o jazzu poloviny minulého století, ale zároveň jako okrajový příznivec jazzové hudby a dá se říci příležitostný fanda (a pro živý bebop to, zdá se, platí dvojnásob) se přikláním ke čtyřhvězdičkovému hodnocení za znalostní obohacení formou živého příběhu. (01.05.2012)

Tumtudum..tralala..túdů. Cituji z filmu: "Věnováno hudebníkům na celém světě". A ještě jsem si vzpomněla na vtípek: Angličan se ubytoval na Slovensku v pokoji č. 222. Objednal si na recepci telefonicky dva rumy: "Two rums to room two two two". Recepční na to "Tram ta rara tram ta ta" a položila telefon. (18.12.2015)