Domov šedých motýlů

Příběh odehrávající se v přítomné rovině spíš nudí a snaží se poněkud uměle vytvářet souvislosti pro retrospektivně se odkrývající důvod toho všeho. Nakonec diváka čeká pohádka o tom, jak by mohla vypadat část dospívání někoho, jemuž se v dětství něco zvrtlo. Filmu to ovšem strašně dlouho trvá, až to nakonec zachraňuje v posledních pěti minutách. (20.01.2010)

Není to na pět hvězdiček, je to na 4 a 1/2. Ta polovina se ztratila, protože mě prostě film nedokázal tak absolutně-absolutně pohltit jako Kielletty hedelmä. I přesto Karukoski dokázal opět vykreslit život dospívajících bez příkras, "slizkých" a nic neříkajících scén, čistě a s umem. Hudba výborná, chladné severské tóny se skvěle doplňují s minimalistickou krajinou. Příběh si drží diváka u sebe po celou dobu a nechává střídavě vydechnout a opět zatajit dech, herci vybráni s citem. Boj s minulostí v přítomnosti. Absolutně-absolutní spokojenost. (ale berte mě trochu s rezervou, Karukoski je prostě moje srdcová záležitost) (26.04.2010)

Severské snímky o napravování zlomených chlapců určitě stojí za vidění a Domov Bourců morušových (ten český překlad názvu je hrůza) je jedním z nich. Vše postupně graduje, vše se dozvíte v pravou chvíli. Není tu místo na sentiment, ani na lepší časy. Zkrátka se smiř a hoď to za hlavu. Ono v životě ani nic moc jiného dělat nejde. Vynikající duchaplný a strastný film. 80% = 4/5 (19.06.2014)

Priadky morušové je potreba kŕmiť, inak zomrú, musíme sa o ne starať, pretože sú slepé a nevedia lietať, nedokážu sami prežiť, sú ako deti, či malé bábätká, potrebujú ľudí aby sa o nich postarali, potrebujú chrániť, lebo zomrú. -----,,Musíme to skúšať ďalej, musíme to skúšať ďalej, pretože jedine tak, jedine tak, sa stane z nemožného možné. Si chorý, ale budeš uzdravený, nebudeš však nikdy úplne zdravý, až kým nenecháš minulosť za sebou, pokiaľ sa jej budeš zubami nechtami neustále držať, bude sa ona ešte stále držať teba. Nemal by si život súdiť až tak prísne, svoj ani nikoho iného. Každý nový deň je novým začiatkom, nie inak. Nemal by si život premárniť, utápaním sa v horkosti a sebaklamu, porazení ľudia ráno nevstanú, uvedomujú si, že je po všetkom, že všetko prehrali, dôležité ja sa nevzdať a bojovať ďalej- každý deň, po celý svoj život!!! Našťastie je aj iný druh ľudí, tí, čo vždy prežijú, tých poraziť nejde, ty Juhane, ty prežiješ, naučíš sa letieť všetkému navzdory, si nemocný, ale budeš uzdravený, si nemocný, ale... "Krásny pôsobivý jemný film, ktorý pohladí dušu s nesmierne skvelým soundtrackom, ktorý môj dojem a zážitok z filmu dotiahol na výbornú. Film s podobnou tematikou: Výchovný tábor. (27.12.2009)

Škoda, že to není z Norska, to bych se pak ani nedivila, proč je možný "výbuch v o(O)slu". Všechno nasvědčovalo tomu, že budu nadšená a velice ráda se nechám unést a odpálím plnou pálku. Ale bohužel, nějak mi to nesedlo. Možná je to tím obsahem výše, který tak trochu už něco říká, a to něco pak těžko hledáte. Dál, celý film hledáte odpověď na chování hlavních postav a nějak se mi nedostavilo vysvětlení. Navíc, i samotný závěr tak nějak nevede k žádné další otázce, kterou by si divák měl na konci takových snímků položit, leda tak, proč neuměl ředitel počítat a proč byl taková paprika. Takže, tohle bylo z toho slabšího skandinávského soudku. (01.08.2011)