Dluh

Tak som si skoro úplne istý, že originál bude lepší, pretože americký, resp. koprodukčný film môže svoj predobraz chápať, ale nemôže ho dokonale precítiť. Ale videl som film Johna Maddena a tak nemá zmysel to ďalej riešiť. Cítim, že táto látka nie je materiál pre americký blokbaster a tým nakoniec ani nie je a nie je to ani film s komerčným potenciálom. Thrillerová rovina, v podstate vrcholiaca pokusom o prenos cez hranice je veľmi pútavo nakrútená a tá dramatická môže potom mnohých sklamať. Na nej ma zaujala najviac pochopiteľne postava Rachel a najviac ma to bavilo, keď sa film mierne odpútal od svojej hlavnej zápletky a metaforicky sa vyjadroval k jej ženstvu a vzťahom k mužom. Preto napríklad aj tajnú nočnú návštevu na úrade na Ukrajine a skrývanie sa pre dvoma milencami považujem za veľmi chytrú scénu a istú parafrázu toho, čo sa dialo počas väznenia Vogela v byte. Dlh nie je dokonalý film, snaží sa cez herecké hviezdy a niektoré scény, pekne využiteľné pre napínavý trajler, nalákať do kina veľa ľudí, ale jeho najväčšie klady sú umiestnené viac v hĺbke, pod inak veľmi originálnou hlavnou dejovou líniou. (11.05.2017)

Atraktivní námět byl bohužel důkladně pohřben stylem vyprávění, neboť neustálé přeskakování z minulosti do současnosti a zpět mě extrémně nebavilo, což je velká škoda, protože téma "vyhledávání nacistických zločinců" není nijak často zfilmováno. Jinak mezi klady lze rozhodně počítat slušnou hereckou plejádu, včetně Jessicy Chastain, mírně démonického Jespera Christensena a Martona Csokase, kterému ale přeci jen seknou více záporné role. 50% (19.04.2017)

Vím, že hořekovat nad rozlitým mlékem, má asi takový smysl, jako se snažit přivést Miloše Zemana k sebereflexi a pokoře resp. zdravé stravě a minerálce bez becherovky, pardon bublinek, ale.... vypustit příběh PO (není důvod nevěřit fyzickým resp. střeleckým dovednostem agentce Mossadu, zvlášť, když J. Madden postrádá jasnou představu, potřebné koule? pro rozehrání plnohodnotného, věrohodného útěku z východního Berlína), soustředit se pouze na jednu linii (žánr) a věnovat se podrobněji sympatickému gynekologovi resp. psychologovi-samoukovi z Birkenau, jak si pohrává se svými samozvanými hostiteli, jak s laboratorními krysami, užil by si divák (pravda, nešťastná to asociace) snímek o poznání více. Tenhle film měl potenciál zařadit se (v rámci žánru) mezi ty zapamatování si hodné, leč to se vytratilo někde mezi osvětovými přednáškami z historie a závěrečným soubojem generací, pod názvem „kámen-nůžky-papír“, kde kámen (ať už z čistě materiálních či humánních důvodů) supluje injekční stříkačka. J. Chastain již tradičně přesvědčivá, J. Christensen, coby přizpůsobivý chameleon tvrdící muziku, vynáší snímek na(d) lehký průměr, ostatní nutná popř. nudná stafáž. 60% (28.12.2013)

Nemám ráda filmy, které na pozadí skutečných historických událostí popisují zcela smyšlený příběh. Takže to bylo mínus už do začátku. A ani historka o pozdě splaceném dluhu mě nijak nepřesvědčila, spíš otrávila nevěrohodností. Přece už v roce 65 nebyl v Berlíně takový chaos, aby KOUSEK DĚJE o nalezení zastřeleného muže nepsaly žádné noviny - tudíž Mossad by asi těžko uvěřil vyprávění trojice vyjukaných agentů, že ho teda, fakt jako, doopravdy, zastřelili, když o tom v německých novinách nevyšla ani řádka. Pseudomoralizující řeči o tom, že ti, kteří se mstí, jsou vlastně stejní jako jejich původní vrazi a mučitelé, už to jenom dorazily. (24.04.2015)

Přesto, že jsem filmu příliš nevěřila, ženské postavy jsem si opravdu užívala - sledovat Helen Mirren kombinovanou Jessicou Chastain byla radost, i když ani muži v mladším vydání nijak nezaostávali. Snímek sám tak trochu zaváněl televizní produkcí a myslím, že bylo chybou ukázat téměř na začátku vyústění tehdejší mise, jako bych se dozvěděla konec knihy a neměla důvod v četbě pokračovat, i když jsem se překvapení dočkala, nebylo už zdaleka tak působivé. Nejvíce zpackaný a nejméně uvěřitelný se mi jevil konečný překombinovaný slepenec zoufalých pokusů o zadostiučinění, vyzdvihnout bych naopak chtěla snahu zprostředkovat, jak hluboce byly zakořeněny myšlenky zla ve vymytých germánských mozcích, dobře fungovaly i vztahy Rachel & David = vzájemná přitažlivost, oproti Rachel & Stephan = viditelný nesoulad. Celek však vidím jako mix slabších i výborných momentů, které se nebyly schopné sloučit v jeden velmi dobrý film, který jsem ovšem ochotná vidět opakovaně, už pro dvě ženské hvězdy, zmiňované na začátku. (29.03.2012)