Série(5) / Epizody(50)
Obsahy(1)
Zajímalo vás někdy, co vede k titulkům typu "Policisté pozatýkali členy teroristické buňky" nebo "Při spojeneckém náletu zahynul předák Tálibánu"? S odpovědí přichází Francouzi. Špionážní série jdoucí pod povrch společenského vědomí odkrývá fungování tajných služeb. Divák se do mezinárodního kolotoče intrik a zrady zamotává se členy Kanceláře legend, která je součástí francouzské zpravodajské služby. Všichni jsou právě pohlceni případem zatčení jednoho z nich v Alžírsku. Zatímco se rozbíhá operace na jeho záchranu, na pozadí pozornosti pomalu začínají další, s mnohem hrůznějšími dopady. A všichni si postupem času uvědomují jedno: nedá se věřit nikomu. (Okara)
(více)Videa (11)
Recenze (24)
V podstatě je to stará dobrá hořká romance. A překážky, které milenci zdolávají, mají v tomto případě podobu špionských rejdů. --- Je to dobrý seriál. Pozitivem je úspornost po akční stránce a důraz na "intelligence service", tedy kvalifikovanou práci s informacemi. Některé prohřešky proti pravidlům konspirace i mně - amatérovi - připadaly děsné. Na druhou stranu, pokud by všichni mluvili jen tolik a tehdy, kdy je to dovolené, nedalo by se na to dívat. Takže odpouštím. --- Po dramatické stránce je nejlepší druhá série. Naopak čtvrtá je nastavovaná kaše, asi jako Harry Potter po Voldemortově smrti... --- Během sledování tohoto seriálu jsem si mnohokrát připomněl dvě věci: (1) asi před deseti lety jsem přestal používat mobilní telefon, a (2) díky tomu se na veřejnosti vyjímám jako dinosaurus, protože se dívám na svět kolem sebe a nejsem ponořený do jakéhosi placatého displeje. Jsem hrdý dinosaurus. ()
Francie u mě snad poprvé tímto počinem v seriálech boduje po všech stránkách. Jsem zatím na osmičce 1.série a vypadá to na jasnou i tu hodnotící hvězdičkovou pětku. Precizní, dokonalé, zkrátka samé superlativy a to jsem špionážní antitalent. Na konci to bude vypadat asi tak, že budu moct nastoupit do jakékoliv pozice v tajných službách. Včera jsem se s celou partou rozloučila a mohu se už jen opakovat. Od Francie sem zavanul konečně seriál, který není nabouchaný přestřelkami, mrtvolami a přesto je to napínavé do poslední minuty. Je to hodně zaměřené na postavy, které pracují v tajných službách, na to jak už pomalu neví kdo je kdo (různá krytí) a přesto to musí šlapat jak hodinky. Vsuvky s jejich skutečným já byly přesně tak akorát. Grobián zahraný Matheiusem válel naprosto bravurně. Jeho stabilně neproniknutelná tvář mi dlouho utkví v paměti a rozhodně s ním chci vidět ještě nějaký jiný film. Pak kravaťák, pro mě rozporuplná osobnost nebo ta hubeňoučká myška s jemným hláskem a další postavy hrály natolik přesvědčivě, že takhle nějak si to skutečně představuji i v reálu. Díky moc naše titulkářko datličko, věděla jsem, že nezklameš jako ostatně pokaždé ! A do mé topky bude určitě nějakou dobu patřit, zaslouží si stoprocentně větší pozornost diváků.......Závěr třetí série byl dokonalý ve dvou směrech. Jeden jako takový a druhý přímo zvoucí na další sérii, které bych se pochopitelně vůbec nebránila. Dlouho mě žádný seriál tak nezaujal jako Le Bureau des Légendes ! Těžko se vyjádřit ke čtvrté a páté sérii, aniž bych nespoilerovala, ale opět jsem měla noční směnu a jela jsem skoro na jeden zátah. Grobián si získal moje srdce. Rozhodně doporučuji. ()
Považujete za typického špiona Jamese Bonda? Spojujete si povolání zpravodajce s přestřelkami, souboji, honičkami a sváděním krásných žen? Dáváte přednost černobílému vidění světa a dělení charakterů na padouchy a kladné hrdiny? Pak pro vás nejspíš Oddělení krycích legend nebude tou nejlepší volbou. Francouzský seriál se v mých očích (při vědomí toho, že musí zároveň udržet divákovu pozornost - tedy napínat a bavit) nejvíc přiblížil tomu, jak si představuji práci tajných služeb. Tedy jako sběr, třídění, vyhodnocování a v neposlední řadě i obchodování s informacemi, které provádí analytici, jejichž hlavními zbraněmi jsou inteligence, paměť, přetvářka a manipulace. Špičkový tajný agent Paul Lefebvre se po letech strávených v konspiraci vrací domů a po návratu na chvíli poleví jeho pozornost do té míry, že udělá zdánlivě drobnou chybu. Aby ji napravil, dopustí se větší, a tím se započne řetězec událostí, který ovlivní všechny členy jeho úřadu, ohrozí některé tajné operace a agenty, kteří se na nich podílejí. A ze všeho nejvíc zkomplikuje život sobě a těm, které má rád. Dostane se do míst, kam by se nikdo soudný dostat nechtěl, a zažívá ty nejhorší noční můry, jaké si lze představit. Oddělení krycích legend je napínavý seriál a zároveň velmi civilně pojatý, bez patetických slov i gest a je schopný se vám zatraceně dobře dostat pod kůži. Celkový dojem: 90 %. ()
Naprostá špička, mezi seriály, které jsem za poslední léta viděl. Pravděpodobně takhle nějak, to v tajných službách chodí i když si nedělám iluze a myslím, že to bude ještě daleko horší. V každém případě skvělý seriál, který Bůh ví proč, v našich televizích pravděpodobně neuvidíme. Nám jsou určeny americké slátaniny, ve kterých si na konci zatleskají, jací, že jsou to ti jejich špióni ze CIA frajeři. ()
Galerie (203)
Photo © Canal+
Zajímavosti (17)
- V roku 2016 išlo o francúzsky seriál, ktorý generoval najväčšie príjmy v zahraničí a zosadil z trónu Znovuzrozeni (2012). (Arsenal83)
- Natáčalo sa predovšetkým v Paríži, ale zahraničné scény boli reálne natočené mimo Francúzska na miestach ako Baku (Azerbajdžan), Casablanca a Merzouge (Maroko), Ukrajina, Moskva (Rusko), Káhira (Egypt) či dokonca Kambodža. (Arsenal83)
- Séria je založená na skutočnej organizácii DGSE (Generálneho riaditeľstva pre vonkajšiu bezpečnosť - Direction générale de la Sécurité extérieure) a niektoré hlavné postavy reflektujú skutočných funkcionárov, napríklad Pierre de Lattre de Tassigny je generálnym riaditeľom úradu a hrá ho Stefan Godin, alebo Marcel Gaingouin je riaditeľ operácií a stvárnil ho Patrick Ligardes. (Arsenal83)
Příběh muže, který se řítí do záhuby. Napsat, že jde o francouzskou odpověď na Homeland (ve stylu The Hour/Mad Men) je jako si několik hodin schraňovat v ústech chrchle a následně je nenávistně flusnout do tváře tvůrcům, jenže... Drobet pravdy na tom chtě nechtě je. Hlavní rozdíl je však v civilnosti pojetí (je to zcela prosto velkých slov, gest i činů) pohledu na chod oddělení náboru "známostí"; nejen přeběhlíků, agentů, teroristů, ale převážně běžných lidí, kteří by potencionálně mohli mít přístup k zajímavým/nebezpečným (dez)informacím. Je to o tom, jak si k nim najít cestu a dostat se jim na kobylku, nikoli o tom, jak je vydírat.* Prostě denní rutina jedné nevšední kanceláře plná přetvářek, intrik, přechcávání, kutí piklů, ohlížení se přes rameno, papírování, přísných pravidel na pracovišti, přezdívek operativců převzatých z Tintina a... A ano, je to do morku kostí chladně procedurální „lecarréovina“ v tom nejlepším možném slova smyslu, která je navíc aktuální a ani byť jen v jediném bodě černobílá. Prostě nikam neuhánějící uvěřitelný špionážní majstrštyk, kdy mnohdy není jasné ani kdo je myší a kdo kočkou, s nervy drásající tenzí pramenící z chování i následných činů chybujících lidí dělajících svou práci a to v čem jsou sakra dobří. Nikoli z přestřelek, vražd či hrozících teroristických útoků. Vítězí pragmatická rozhodnutí, ne ta vedená emocemi. Již první řada mnoho podobně kvalitních žánrových konkurentů nemá; nemluvě o ještě lepší druhé řadě, která pak nemá přílišnou konkurenci rovnou napříč celým seriálovým spektrem bez ohledu na žánrové škatulky. A ostatně ani třetí řada z nastoleného trendu "absolutní kvality" nevybočuje, byť v posledních dvou epizodách obsahuje zárodek něčeho, co by v budoucnu problém být přeci jen mohl; a to sice přílišné lpění na jedné z linií, která potenciálně hrozí mlácením prázdné slámy. Paradoxně však problém doposud „nejslabší“ čtvrté řady není ve výše uvedeném, to tvůrci ustáli více než se ctí, ani v kvalitě jednotlivých linií (jsou na shodné úrovni jako vždy), ale v propojení toho všeho do jednoho soudržného celku. Jsou tu tři samostatné linie; dvě se ještě jakž takž s přivřením očí doplňují (byť ta co se dlouho tváří jako hlavní nakonec vyšumí a slouží spíše/snad jako možná rozehrávka pro další řadu), ale jedna je zcela odstrčená od počátku do konce mimo veškeré dění, na jiném místě a s jinými charaktery. Což do značné míry platí i o páté řadě, kde ta rozháranost a roztěkanost je ještě patrnější. Akorát s rozdílem, že v ní je ta stěžejní linie více v popředí a ještě o chlup lepší. Nezvyklé je však finální duo hořkosladkých "epilogových" epizod, které uzavírají kapitolu za jednou érou. Působí, s ohledem na stavební kameny série, takřka až nemístně, jak z úplně jiného seriálu (à la Sopránovi). Ostatně je má na svědomí Audiard a nesou jeho rukopis ve všech ohledech. Ovšem po pěti sezónách se to snese; je to totiž jako uzavření jedné éry zasloužené. * Vaším skutečným úkolem bude ničit životy lidem, kteří nejsou nutně špatní. Jsou to pouze cizinci, kteří pracují pro svoji zemi a mají přístup k informacím důležitým pro naši bezpečnost. Lidé, které nazýváme padouchy jenom proto, že žijí na opačné straně hranice a vědí věci, které nám chce jejich vláda za každou cenu zatajit. | S1: 5/5 | S2: 5/5 | S3: 5/5 | S4: 4/5 | S5: 5/5 | () (méně) (více)