O poklad Anežky České

Nudný soutěžní pořad. Protože asi nezbylo peněz na nové studio, leze štáb po všemožných historických památkách, kde se nasáčkují a hrají o to, kdo toho ví víc o historii. Marek Eben se ke všem soutěžícím chová nesmírně seriózně a zachází s nimi, jako by byli malí porcelánoví sloni, do toho ještě lezou slavné hvězdy, které se namaškarádují do naducaných obleků, a dělají před soutěžícími šašky, že se narodili tehdy a tehdy, zemřeli tehdy a tehdy, udělali to a to, válčili s tím a tím. Pochopím, že seriózní lidé a historici se v tomhle pořadu vyžívají, ale co ti ostatní? Jednu hvězdu dávám za dobrý nápad, druhou za zajímavosti o historických památkách. A to jsem ještě hodně nadhodnotil. (06.03.2009)

Inteligentní soutěže by to dneska, v přemíře těch méně inteligentních, měly těžké. Možná je tohle jedním z důvodů, proč už tuhle specifickou dějepisnou soutěž lze sledovat pouze z televizního archívu. A ne každý běžný televizní divák se zrovna hloubkově zajímá o naše dějiny a historii. Přesto se dějepisných znalců hlásilo do soutěže po pěknou řádku let více než dost a jejich vědomosti byly mnohdy hodné obdivu. Když někdo vyhrál, tak to bylo na základě znalostí a ne nějakých náhod a shod okolností. Po boku Marka Ebena sbírala první moderátorské zkušenosti dnešní "primácká" moderátorka Klára Doležalová, už zřejmě i tehdy v beznadějném balkánském obležení svého pozdějšího manžela, kterou později vystřídala o dvě třídy nevýraznější Klára Kovaříková. Na krásných hradech a zámcích se vystřídala početná squadra známých herců a hereček, kteří představovali české historické osobnosti v dobových scénkách, které zaváněly nevkusem. Nuda, poučení a skvělý moderátorský projev Marka Ebena za přítomnosti sličné asistenky, vytvořili soutěž, která se už do dnešní hektické doby svým pomalým a táhlým tempem příliš nehodí. Kdo se chce dozvědět něco z české historie, bude zřejmě k zaniklé soutěži přistupovat shovívavým přístupem. Mé hodnocení: 40% (02.05.2014)

V rámci pokrytectví mně vlastního, nestrpím sledovat pořad, v němž životní teoretici s opovržením frkají nad banalitou otázky typu "Ve kterém roce vyléčil Karel IV. svůj poslední hemeroid". S úžasem ale věřím, že na světě existují lidi, jejichž mozkové závity se v rámci daného tématu mají chuť alespoň vyskytovat.. (08.03.2011)

Neviděl jsem těch dílů mnoho, protože jsem je nikdy nevyhledával, to asi dělal málokdo... ale kdykoli jsem na nějaký náhodou narazil, podíval jsem se dycinky rád. (Zvlášť když to bylo o hradu, kde jsem sám byl.) Což by platilo i dnes, akorát šance je malá. Samozřejmě, že je to v kontextu všeho jiného televizního obsahu v podstatě totální úchylárna, ale to je tou velmi úzkou cílovkou, jinak po všech stránkách a v rámci možností jde o vrcholnou kvalitu tvorby. A víte, proč? To kvůli té pozitivní energii a nadšení, co do toho tvůrci dávali. Včetně pana pregéře. Ta role mi přišla vždy nesmírně ponižující, ale ten herec do toho dával duši. :) (25.03.2022)

Souhlasím s Ondřejem (uživatel Nach). I v mých očích šlo o jednu z nejlepších vědomostních soutěží té doby. Možná jsem nevynechal ani jeden díl, ale přísahat bych na to už dnes nemohl. Jako děcka jsme to sledovali, líbili se nám dobové kostýmy, hrané scénky i historické fakta, no a samozřejmě v té době mladičká Klára Doležalová. (27.11.2018)