Otčím

Vcelku příjemný horor, ve kterém se na můj vkus ale až moc mluví a málo zabijí. Přesto to ale celkem rychle uteče a postavy nejsou tak prvoplánově tupý, jako v jiných hororech poslední doby. Dylan Walsh je překvapivě velmi přesvědčivý a na Amber Heard bych se mohl koukat celý den. Poctivá hororová jednohubka. (31.01.2010)

Původní film, natož následující díly jsou mi utajeny, takže jsem si směle mohl vychutnat tuto psychologickou hru, ve které se čeká 80 minut na závěrečné finále. Prvních 80 minut se mi nezdálo přesto nijak zbytečně natahovaných. Dost se mi líbila atmosféra filmu, která opravdu stupňovala, a náš Otčím musel postupně vyřazovat některé postavičky ze hry, aby se sám v této hře dokázal udržet. Kdybych se ovšem měl rozhodnout, který z rodinných hororů je lepší, zda-li Orphan nebo Otčím. Tak výsledek je si myslím naprosto jasný. 50% PS: Hodně filmu škodí mírná přístupnost a málo vygradované finále. (19.02.2010)

V žánru horrorových thrillerů nepřináší "Otčím" nic nového. Nakonec je remakem stejnojmenného filmu z roku 1987., kterému se dostalo ještě dvou pokračování. Po mrazivé všeříkající úvodní titulkové sekvenci se nám představí hlavní postava snímku. Navenek sympatický, uvnitř ale řádně vyšinutý David nebo jak se mu to zrovna hodí, je posedlý být otcem v dokonalé rodině. Poté co jednu brutálně zlikvidoval se vetře do jiné....Vše začíná znovu. Rodinné večeře, každodenní rutina a běda, když není po jeho. Nevlastní syn Michael ale začíná tušit, že něco není v pořádku. Hra kočky no spíš kocoura s myškami může začít...Hlavním kladem tohoto nenáročného snímku je dobře fungující filmová rodina a nenásilně budovaná atmosféra, která dává zapomenout na občasné nelogičnosti v čase. (13.03.2010)

Čekala jsem relativní zábavu, ale byla to dost nuda. Dylan Walsch ještě svou roli uhrál docela dobře, ale jinak není na tom filmu nic zajímavýho nebo výraznýho, hlavně pokud stejně od prvních sekund je další vývoj příběhu všem jasnej. Tudíž sledujeme jen to, co všichni čekáme a navíc přesně tím způsobem, jakej čekáme. Vlastně by se dalo říct, že si u toho filmu stačí přečíst obsah a film už ani není třeba sledovat. (24.04.2011)

Tohle já můžu. Mrazivá hra s několika nevinnými postavičkami jedné nic netušící rodiny, která postupně přerůstá v boj o holý život. Je fajn, že snímek nemusí nikam pospíchat a nežene se o106 do závěrečné dvacetiminutovky, neboť těch zbylých šedesát minut má zdařilou atmosféru a nudou jsem rozhodně netrpěl (když už se fakt nic nedělo, kochal jsem se božským tělem Amber Heard - stále v plavkách!!). Takhle si představuju definici gradace - a posíláme vzdušnou pusu Disturbii! (05.04.2011)