The 81st Annual Academy Awards

Z těch pár ročníků co jsem viděl, byla toto vkusně nadprůměrná show. Jackman překvapil jak moc se zapojoval do bavení publika (muzikálové číslo od Baze Luhrmanna bylo více než slušné a i úvodní píseň v gondryho stylu s Anne Hathaway zaujala), i když většinu času jen pochleboval svým kolegům. Celá stage vypadala hodně draze (+ použita podobná obří, "rozjížděcí" plátna, která k nám na Letnou přivezli Rolling Stones) a originálně. I můj oblíbenec na postu hlavní dirigenta večera Michael Giacchino se osvědčil - jeho ukázky ze soundtracků byly vynikající. To samé se již nedá bohužel říci o písních, které byly smrštěny do jednoho velkého guláše, ve kterém slabé Gabrielovo Down to Earth bylo naprosto zašlapáno indickými favority. Shrnuto a podtrženo, velmi důstojná srážka hollywoodské elity a odměna pro všechny fanoušky, kteří se nechají jednou ročně totálně okouzlit. 70 % (23.02.2009)

Bollywoodské předávání Oskarů bylo prozatím tím nejlepším ročníkem (především díky uvádějícímu Hugh Jackmanovi), který jsem měl možnost vidět. Velkolepost byla tentokrát "nevelkolepá", což porušilo jen Luhrmannovo taneční částečně muzikálové dílo a úvodní píseň, zazpíváná Hughem. Ženy byly nádherné, především Kate Winslet a s výsledky jsem také víceméně spokojen. Zklamání: Penelope Cruz, Ron Howard, Frank Langella, Milionář z chatrče za střih. Extrémní spokojenost: 2x Oskar pro Temného rytíře, ostrouhání Benjamina Buttona. (26.02.2009)

Před rokem jsem se díval na předávání Českých lvů a málem jsem se poblil, když jsem o této mega ubohosti vyprávěl kamarádovi, řekl a teď se pro srovnávání koukni na předávání Oscarů. No a rok se s rokem sešel a já vidím na HBO v programu záznam s předávání těchto cen. Musím se přiznat, že mě to moc nelákalo, protože mě je úplně jedno co kdo vyhraje, ale řekl jsem si, inu co, buď pochopím co mě kámoš chtěl říci a nebo alespoň uvidím všechny ty krásné herečky v nádherných šatech. Brzo jsem, ale pochopil ten zásadní rozdíl mezi Lvem a Oscarem. Je to v lidech. Zatímco u nás přijdou do sálu polootravený český celebrity s výrazem "tak co předvedeš moderátore, když jsme se sem uráčili přijít" v Americe přijdou herecký celebrity s jiskrou v očích s cílem si ten "svůj" večer co nejvíce užít. Rozhodně je mě milejší spontální potlesk při vyhlašování nominací než potlesk z povinnosti pro vítěze, rozhodně jsou mě milejší slzy v očích než děkování sponozrům, rozhodně je mě milejší nenucenost a přirozenost v moderování než humor za každou cenu, rozhodně jě mě milejší americké spontální děkování svým blízkým či pracovním kolegům než ono české děkovaní, parodující ono americké děkování. Ovšem především a hlavně jsem viděl v očích zahraničních herců respekt a úctu ke svým kolegům a ne českou závist a nepřejícnost, kterou jsem viděl v mnoha očích na loňském Českém lvu. Možná je to jen náhoda těchto dvou přenosů, možná našim celebritám ve srovnání s těmi americkými křivdím, ale píšu o tom, co jsem viděl a jak jsem to cítil a ne o možná. Bylo nádherné vidět ty upřimné pohledy, když ti z podia mluvili o konkrétním herci v podiu a přitom si celou dobu vzájmně hleděli do očí, bylo překrásné slyšet DeNira "Dneska je možná důležité být velkým hercem, ale v životě je důležité být hlavně velkým člověkem, slyšet Seana Penna "Ať lidé odsuzující homosexuály se nad sebou zamyslí, aby se za ně jednou jejich děti nemuseli styděť." Nepamatuji si sice kdo co vyhrál a je mě to vlastně úplně šumák, ale budu si pamatovat, že jsem strávil svůj čas ve společností lidí, kteří se umí bavit, dokážou říci svoje názory, ale především, kteří se nestydí za svoje city. Za tuhle dávku zábavy a upřimnosti moc dík. (24.02.2009)

Atmosféra ve Světozoru byla výborná. Celý večer sem si parádně užil. Vynikající Hugh Jackman. Škoda, že to nejlepší předved na začátku a pak byl nějak příliš odsunut do pozadí. Přerušování reklamami však bylo neskutečně otravné a ke konci jejich kadence byla, jak by řek pan Lábus, jistotatatatatatata. Přesto však takovéhle konstelaci hvězd a parádní show nemůžu odolat :-). Vítězové podle mě byli zasloužení a akademie nesáhle vedle nikde kromě zahraničního filmu. (23.02.2009)

Oscary jsou v něčem dobré a něčem zase ne. Velice mě bavili, když získal 11 sošek LoTR: Návrat krále. Tehdy je uváděl Billy Crystall a já se královsky bavil. Naopak mi velice vadí, že se při nominacích na toto nejprestižnější filmové ocenění mnohdy opomíjejí některé tituly (Temný rytíř by mohl vyprávět). Příjde mi, že čím víc je film "outsiderovský", tím víc nominací dostane. Dříve bylo možné, aby film jako Titanic získal 11 Oscarů a měl nominace snad ve všech kategoriích. Dnes by nejspíš získal jen pár, převážně technických nominací, protože by to totiž ublížilo těm "menším" filmům. Já se ale na Oscary nedívám, protože nemůžu spát z očekávání, který film bude ten nejlepší. Dívám se na ně, protože tak můžu vidět mé oblíbené herce a herečky, kteří jsou sami sebou (aspoň z části). Letošní Oscaři se mi líbili asi nejvíc a to z jednoho důvodu. Ten důvod se jmenuje Hugh Jackman. Tento australský herec patří mezi moje nejoblíbenější, ale na letošním předávání cen Akademie ukázal, že to není "jen" dobrý herec, ale i veliký sympaťák se smyslem pro humor. Při zahájení ukázal, svou všestranost. Zpívá, tančí, imituje, prostě paráda. Ve svém muzikálovém čísle to rozbalil s Beyoncé a vypadal při tom naprosto přirozeně. Takhle by to mělo vypadat vždy a všude, protože skvělý moderátor toho utáhne víc než miliony dolarů. (10.03.2009)