Nickyho rodina

LFŠ 2011 ... Na závěr festivalu bohužel ohromné zklamání. Dokument neobsahuje vůbec nic, co bych už z desítek dalších dokumentů nevěděl, od Síly lidskosti se téměř vůbec neliší (Matej Mináč má zřejmě trochu problémy s inspirací) a zpracování také není nic z čeho bych si sedl na zadek. Po celou dobu promítání jsem si připadal jak na školní projekci, v lepším případě jako při sledování dokumentu z nějakého cyklu na ČT1. Nápisy typu "Druhá světová válka začala 1. září 1939", následované asi 15 vteřinami bitevních záběrů a posléze strohé info, že válka skončila dělají z diváka tak trošku blbečka. Kromě toho byl film protknut celkem dementním střihem. Vrchol nevkusu však rozjela až druhá polovina filmu, která má informační hodnotu hyperbolicky se blížící nule. Výpovědi lidí, popisujících pusinky v kině, nebo neustále opakujících jak sir Winton vymýšlí pořád nějaké skopičiny...achjo...neříkám že podobné věci do filmu nepatří, ale založit na nich celý poválečný vývoj? Korunu nicméně všemu nasadila poslední čtvrthodinka, protože Kambodža, obrázky zubožených afrických dětí a spousta vřískajících harantů z celého světa, vše podbarvené Bambini di Praga... já se ptám proč. Co jsem udělal, abych musel vytrpět takový kýč a patos. Nicméně abych nebyl až příliš krutý - dokument jako takový to zas tak tragický není. Klade si však nesmyslně velké ambice (možná že oprávněně, vzhledem k většinové reakci publika, co já vím) a hlavně se šíleně, ale šíleně opakuje...Mináč natočil podruhé to samé, jen přidal Issovou a okořenil to Kambodžou. Ne, díky. (02.08.2011)

po filmovej stránke by hodnotenie nebolo nejaké vysoké ale pozitívne stále určite áno(prišlo mi to občas také nesúrodé a tie hrané scény mi prišli úplne ale úplne zbytočné), avšak po príbehovej stránke ma veľmi zaujal...dokumentárny film nabitý silnými emóciami a slzy sa ronili...sir Nicholas Winton bol teda pán Človek!!! (03.06.2012)

Toto nie je hodnotiteľné. Je to najsilnejší príbeh 20-teho storočia, aký poznám, okrem Matky Terezy, Maximilána Kolbeho... Pamätám na dokument "Sila ľudskosti", ktorý sa ma veľmi silno dotkol. Toto je rozprávanie niekoľkých Nickyho zachránených detí. Ich príbehy, ktoré vás chytajú za srdce. Už len kvôli staručkému sirovi Wintonovi sa oplatilo pozerať. Vyžarovala z neho neuveriteľná láska k ľuďom a rovnaká dávka skromnosti. Pri spoznávaní takýchto príbehov známych, ale aj neznámych ľudí z môjho okolia, ma občas chytí optimistický pocit, že ľudstvo ešte nie je celkom stratené. (08.05.2020)

Zdalo sa mi, že dokument bude občas nudiť, ale pri zapozeraní a ponorení do príbehov sa dá precítiť celá sila udalostí a veľkých činov ocenených tak neskoro po vojne. Hraná zložka mi výborne dopĺňala výpovede a stretnutie v priamom prenose bolo asi vrcholom dokumentu. –––– Ak niečo nie je stopercentne nemožné, tak sa to môže podariť uskutočniť. –––– Ak vám zomrie niekto, koho milujete, všetci vám hovoria, že časom to bude lepšie. Nebude, bude to horšie. (30.07.2014)

Na tenhle dokument jsem se hodně měsíců těšit, protože jen málo lidí na světě obdivuju tak, jako sira Nicholase. Ve filmu je nejdřív, ať už dokumentárně nebo i hraně, představen Wintonův počin téměř do detailů. Po té se dokument více věnuje osudům zachráněných židovských dětí po desítkách let od zachránění. O tom, jak je příběh Wintona inspiroval především k pomáháním druhým nebo i jiné bohulibé činnosti. Film obsahuje i komentář zachráněných dětí a jejich paměti z oněch osudných dob, stejně tak se i dozvíme, jak se daří skomnému hrdinovi Wintonovi dnes. Líbilo se mi to moc. (11.06.2011)