슬픔보다 더 슬픈 이야기
More Than Blue
Režie:
Tae-yeon WonScénář:
Tae-yeon WonObsahy(1)
Rádiový producent Kay a textařka Cream ztratili v dětství své rodiny. Z obou se stanou blízcí přátelé a nastěhují se k sobě. Kay ji dlouho tiše miluje, ale jednoho dne mu je diagnostikována rakovina a zbývá mu jen několik měsíců života. Protože se bojí, že by Cream zůstala po jeho smrti sama, rozhodne se jí najít manžela. (profhubert)
(více)Recenze (32)
Běžně romantické filmy vůbec nekomentuji, i když ty asijské, zejména pak korejské, které v dnešní době jasně vedou, velmi rád sleduji ... Od tohoto filmu jsem nevěděl co přesně očekávat a ani jsem nic extra neočekával ... Film mne ale totálně emocionálně roztrhal na kusy, brečel jsem se svoji holkou jako malé děcko, měl mokrý kapesník a byl fakt emocionálně zničen. Nikdy jsem si nemyslel, že se to stane, ale tento film mne ještě více dostal, než dnes již kultovní a pro mne do chvíle shlédnutí tohoto filmu, nepřekonatelný Moment to Remember (2004). Absolutní diamant v korejské romanticko-dramatické kinematografii!!! ()
Nie je toľko tajomstiev predsa len príliš zbytočných? Namiesto tej celej trýzne v dušiach všetkých postáv by mohli byť aspoň krásne momenty. Je krásne sa obetovať pre milovanú osobu, len toto mi prišlo až absurdné a hlavne takýto druh obety aj tak nepomohlo nikomu - aj keď nikto zase nevedel kto pre koho vlastne čo znamená. Takže z tohto pohľadu mi to prišlo úplne prehnané. Ale napriek tomu to určite malo čosi do seba, aj keď miestami ma to nudilo a ubíjalo, ale množstvo krásnych symbolov a dialógov tomu dodalo tú potrebnú zmyselnosť. No ale z celkového pohľadu je to pre mňa bohužiaľ len priemer. ()
Při sledování korejského dramatu se vyvrací tvrzení, že "kluci nepláčou"...První hodinku jsem se držel, ale při tom nečekaném závěru, jsem začal brečet jako hejno kytovců. Takové příběhy jsou blízké nám všem. Vyprávějí o lásce, po které každý touží, o bolesti, kterou každý prožívá a snech, kterých nikdy nedosáhneme. Ani nejde více psát, to se musí vidět. Příběh smutnější než smutek... ()
Spíše než hlavní postava laskavého obětavého Kanga mě zaujala osobitá Eun, která sice není žádná princezna, spíš takové občas protivné třeštidlo, ale pod povrchem skrývá mnohem víc než se zpočátku zdá. Také je tu několik opravdu zajímavých vedlejších postav, například fotografka Jenna. Přesto, když jsem si po patnácti minutách říkal, že tentokrát to asi nebude žándý zázrak, netušil jsem co mě čeká. V pozvolna plynoucím příběhu, kde pro nás poněkud exotické zákulisí korejského rozhlasu pomalu ustupuje univerzálně srozumitelnému milostnému příběhu, se vše odvíjí přehledným a předem daným směrem. Než nadejde poslední půlhodina. Ta mě, sice "načatého" dojemným Kangovým osudem a obětavostí, ale jinak zcela nepřipraveného na to, co bude následovat, dokonale zbourala. Jen jsem hleděl a slzel a to ještě dlouho po skončení filmu. Neskutečné. ()
Myslím, že název "A story sadder than sadness" je naprosto výstižný. Hodně jsem si pobrečela a dokonce jsem si musela dávat pauzy, abych to psychicky unesla. Způsob, jakým je film podáván, je originální a člověk si ho lépe užije. Na konci jsem byla silně dojata a překvapena. Teď tu už pár minut koukám do zdi a nemůžu najít ta správna slova. Cream a Kay..láska. 5* ()
Reklama