Anatomie lži

Popri všetkých tých CSI, Bones a im podobných seriáloch, ktoré sa venujú exaktnému dokazovaniu spáchania trestných činov, je Lie to Me nevšedný, ale o to príjemnejší seriál. Tim Roth so svojou večne na bok uklonenou hlavou mi nie je dva krát sympatický, ale dá sa to prežiť, keďže seriál má okrem zaujímavého námetu aj istý potenciál do budúcnosti (sem-tam sa poodhalia tajomstvá niektorého z hlavných hrdinov, no nikdy nie natoľko, aby sa divák dozvedel všetko...). Zatiaľ 70 % (15.10.2010)

Tak tenhle seriál mě ze začátku hodně zaujal spíše z osobního zájmu o psychologii. Fascinovaly mě jednotlivé rozbory výrazů a začala jsem podrobněji studovat "facial expressions". Nicméně základní výrazy a jejich rysy jsem zvládla za chvíli a ty ostatní no...to už je věda, do které se radši sám nepouštět, takže asi tak. Další série, kdy už nebylo divákovi nic moc vysvětlováno pro mě ale nějak postupně ztratily kouzlo. Váhám mezi tři a čtyři, asi to časem snížím, protože už jsem to po druhé sérii vzdala. (03.04.2011)

Tenhle seriál se mi líbil hned od prvního dílu, ale teprve po zhlédnutí několika dalších jsem mu přišla na zoubek. Každý díl je jedinečný, každý je svým způsobem jiný, i když ve všech jde jen o jedno - zjistit, kdo lže. Tim Roth v roli opravdu charismatického a jedinečného muže, který dokáže odhalit i toho nejlepšího lháře. Spolu se svými lidmi, kteří jsou v tomhle rovněž skvělí (avšak vyrovnat se mu zdaleka nemůžou), vyšetřuje případy, ve kterých by nikdo jiný nepomohl více. Je zajímavé sledovat ho při práci, jak dokáže jen z malého posunku obličeje poznat, na co asi dotyčný myslí. (06.08.2011)

Neviem, možno som mal len smolu na práve aktuálnu epizódu, no neverím, že by tie ostatné boli nejak drasticky odlišné. Pretože samotná metodika vševidiaceho Dr. Lightmana, ktorý v priebehu pár minút na základe toho, že sa v daný moment podozrivý trebárs vŕtal v nose alebo "nečakane" žmurkol, vydedukuje, že to musí byť náš hľadaný vrah, je pekne povedané smiešna, trápna, príliš vykonštruovaná a celok tým pádom pre mňa nepozerateľný... 30% (18.07.2010)

S Housem bych to určitě nesrovnávala, to už bychom mohli srovnávat rovnou s Poirotem nebo Sherlockem. Roth nepoužívá žádné impertinence ani vulgarismy jako Haus, je prostě sympaťák, který se zabývá něčím tak běžným a jednoduchým jako je pravda a lež, řečí těla a mimiky vůbec, v jednoduchosti je vždycky pořádný kus geniality. Skvělá myšlenka, skvěle zahrané, má to kvalitního ducha,výborný nápad bylo prokládání fotografií politiků a celebrit, i když nějaká hluchá místa nebo nedostatky se najdou, přesto dávám za čtyři, bavila jsem se. (25.08.2013)