Mother and Child

Nádhera! Už jsem takový film potřeboval, jako soli. Poslední dobou jsem sledoval jen horory, komedie a akční filmy, ale nic tak hlubokého a silného tam nebylo. Matka a dítě je věčné téma, na které by se dalo natočit tisíc filmů. Tento se točí okolo problematiky adopce dětí. Je tu velmi znát stopa mistra A.G.Iňárritua, který produkoval tento film. Tři zdánlivě nesouvisející příběhy se pozvolna splétají, aby se na závěr vše nějak spojilo, to je styl vyprávění, který miluji a který právě Iňárritu často používá ve svých filmech. Je požitkem sledovat, jak jsou si matka s dcerou ve svých povahách podobné, ačkoliv se prakticky za 37 let neviděly. Jak jsou obě chladné a nedůvěřivé k ostatním lidem. Jeden impuls (u každé jiný) je pak úplně změní v příjemnou a milou bytost. Neváhám s plným hodnocením, neboť tento film mi připravil nevšední zážitky, na které se jen tak nezapomíná. (01.02.2013)

Prostřednictvím Karen vidíme jednu z nejkrásnějších proměn prostřednictvím lásky. Která udělala ze smutných, vyschlých očí opět zářící, hluboké okno do duše, vyzařující mír a spokojenost. Zde je nádherně vidět, že každá ztráta nám nakonec přinese něco krásného, nového a nebojím se říci i lepšího než to, co jsme doposud znali. Stačí se nebát otevřít své srdce a vyjít ven. Elisabeth mi hned od začátku byla silně nesympatická. Nemám ráda tento typ žen a bylo mi jedno co se s ní stane. Ona se však prostřednictvím svého děťátka dokázala zbavit veškeré zloby a osvobodit se vůči vztahu ke své matce. A Lucy, která se dokázala díky své lásce k dítěti vzdát i svého manžela. Co mi zde opravdu chybělo byl právě větší vhled do jejich rozchodu. Protože Lucyinu volbu zatím nejsem schopná pochopit, a proto mi tato stránka v příběhu chybí. V tomto filmu jsem opravdu spatřila co udělá s člověkem pouhých pět písmen - LÁSKA. (10.02.2013)

K tomuto snímku jsem se dostala prakticky náhodou přes žebříčky nejlepších filmů a rozhodně nelituji. Líbil se mi zde dostatečně rozpracovaný psychologický aspekt postav, které jednaly uvěřitelně a byly konzistentní. Zároveň jsem si ale uvědomovala určitou poznamenanost jejich životní situací, kdy každé z postav něco chybělo a hledala si cestu, jak se s tím vypořádat a být nějak kompletní. Dát dítě k adopci je určitě velké rozhodnutí, které musí ženy bohužel činit v poměrně nízkém věku a mohou ho později litovat. Podobně to poznamená i dítě, které vyrůstá v adoptivní rodině, ačkoliv může být lepší, než ta biologická. Nejdřív mi přišlo, že se dává na genetickou spřízněnost až moc velký důraz, pak jsem si ale uvědomila, že spíš jde o ten aspekt, že je ve světě někde člověk, který vás nosil a vy jste byly v něm, takže je zde určitě minimálně zvědavost a prostor pro mnoho otázek, které by měly být zodpovězeny, a ta možnost člověku chybí. (23.03.2013)

Komorní drama, které se rozvětvuje do několika dějových linií, přičemž ta hlavní je o tom, že když bylo Annette Bening 14 let, tak porodila holčičku, kterou dala k adopci. Z té holčičky vyroste emancipovaná Naomi Watts, která si ráda souloží se svým novým šéfem a sousedem, který s manželkou čeká dítě. Annette Bening celý život lituje svého rozhodnutí, je nepříjemná na své okolí a permanentně naštvaná. Pak tu je dějová linie černošského páru, kteří chtějí adoptovat dítě. Jejich smysl také v příběhu nadejde a zapojí se do hlavní dějové linie. Herecký koncert Annette Bening, která po Americké kráse poněkud upadla v zapomění, avšak v poslední době se objevuje opět na výslunní, nejen v tomto filmu, ale i v oceňovaném The Kids Are All Right. Postava Naomi Watts mě spíše iritovala svou děvkařskou povahou a utíkáním před povinnostmi, ale tak jsou i tací lidé. (05.02.2011)

Pekné, podľa mňa veľmi vydarené. V podstate tri príbehy z troch rôznych pohľadov, ktoré majú napokon spoločné takmer všetko. Aj keď u dvoch príbehov bola jasná prepojenosť už od prvej chvíle, ten tretí mi tam stále akosi nepasoval, aj keď sa dalo tušiť, kam to vlastne celé bude smerovať. Takže taká štipka predvídateľnosti v tom predsa len bola, hoci niekoľko zvratov v deji dokonalo zmenilo tok deju. Teda najmä v závere filmu, kde bolo podľa mňa tempo nasadené už naozaj veľmi rýchlo, čo sa mne osobne až tak nepozdávalo. Ale film ako celok, so svojimi príbehmi a posolstvami bol naozaj pekný a hodnotný. (15.07.2014)