Mary a Max

OUTSTANDING!_______ [Introduction vs. Spoilers] Australia=> Osemročná MARY Daisy Dinkles s hnedým znamienkom na čele je dievčatko, ktoré vždy chcelo mať kamaráta čo by ju vozil na chrbte. Avšak Iba "Noblíci" (napodobeniny postavičiek z jej obľúbeného seriálu vyrobené z mušlí, orechov, strapcov, vylovených piatočných odpadkov) sú spolu s kohútom Ethelom jej jediným spoločníkom. Má rada sladené kondenzované mlieko priamo z plechovky a taktiež má indikátor nálady, ktorý našla v krabici s vločkami. Jej láskou je koktavý Popodopolous, chcela by žiť na hrade v Škótsku, mať deväť detí, dve kačky a psa Kevina. Otec Noel má záľubu vo vypchávaní mŕtvych vtákov, pracuje v továrni na pricvakávanie nitiek k čajovým vreckám a môže mať čaju koľko len chce. Jeho potomok rád ten s názvom "Earl Grey". Dedo Ralph smradľavý ako nakladaná cibuľa, člen Frankstonských ľadoborcov dráždi svoje bradavky v studenej vode a praví, že deti sa nachádzajú na dne pivového pohára. Matka Vera pri pečení rada počúva kriket a ucucáva sladkasté Sherry. Sused Len Hislop nemá nohy a trpí homofóbiou. MARY v knižnici prezerá Zlaté stránky a ako čas plynie, rastie do výšky..._______ New York=> Štyridsaťštyri ročný ateista MAX Jerry Horowitz, takisto obľubuje "Noblíkov" pretože žijú v presne vykreslenom a prepojenom spoločenskom usporiadaní, v neustálom súlade. Je členom anonymných prejedačov a má rád čokoládové hot dogy. Má svoju verziu ako sa rodia deti, päť dobre znejúcich slov (mazanie, brundibár, Vladivostok, banán, varle), upravený jedálny lístok: Pondelok-Glickove zemiakové placky, Utorok-Židovský slížový zákusok, Streda-Kapitánové slané rybie prsty, Štvrtok-Yentlove syrové kapsičky, Piatok-Kuracie nugety, Sobota (vlastné recepty)-Špagetové burgery alebo hydina s Coca-Colou. Zbiera vajgle, vsádza v lotérií a nikdy nepoužil kondom. Medzi jeho kamarátov patrí: ryba Henry (8.,9.,10.,), slimáky pomenované po slávnych vedcoch (Einstein, Newton, Hawking), papagáj menom Keks, jednooký kocúr Hal a napokon imaginárny pán Ravioli, ktorý len sedí v kúte a číta si. Suseda Ivy je tiež ateistka, varí dobrú nedeľnú polievku, ale je čiastočne slepá a občas v pokrme zanechá vlas. MAX otvára obálku a časom, rastie do šírky..._______Magická prízračnosť farieb a tvarov, všímavé detailné puntičkárstvo, chôdza po tenkom ľade, kde jeden breh tvorí smútok a druhý radosť, pravdivé a čo viac prirodzene emotívne vyrozprávanie sa asi fakt najlepšieho animátora akého som doposiaľ mal možnosť spoznať. Adam Elliot obchádza letargiu veľkým oblúkom a expresionistickým prútikom predostiera puto neobvyklého priateľstva, ktoré nemá konca kraja. Poviedkový hlas šteboce obšírne, niekedy až samoúčelne ale predovšetkým poeticky a rozprávkovo. Dale Cornelius nôti symfonicky čisté kryštály a dodáva tak celku účinný support. Ostatné si odkryte sami, stojí to zato. Ja som ohromený a už sa neviem dočkať ako "MARY AND MAX" raz pustím svojmu synovi/dcére... (17.01.2010)

Velmi povedený animovaný film, který mě sice nedokázal zaujmout po celou dobu, ale myslím, že je to práce, před kterou je třeba smeknout. Netradiční děj a film těží hlavně právě z toho, že je úplně jiný než všechny kousky Pixaru a podobných společností. Tento animák je určen spíše pro vyšší věkové kategorie než pro kids. Humor je bezvadný, některé scénky stojí opravdu za to. Příběh mě sice až tak nezaujal, ale to všechno okolo bylo moc dobré. 75% (13.04.2010)

Na animovaný film až nečekaně trpká výpověď o lidské osamělosti. O spříznění lidských duší, které je značně nepravděpodobné, ale o to více opravdové. V mnoha ohledech film působí vykonstruovaným dojmem, ale významem své výpovědi je tím naopak ještě upřímnější. Navíc to není hraný film, takže nemá ambice nastavovat zrcadlo skutečnému světu. Skutečný svět místo toho karikuje a to se mu daří velmi dobře. (04.12.2011)

Animace je výborná a nedá se jí nic vytknout. Režie je výborná, plná nápadů a originálních situací. A celý to vlastně působí hodně originálně a několikrát jsem se hodně zasmál. Přesto mi tam ale něco hodně chybělo. Chyběla mi v tom nějaká větší jiskra, tempo a něco co by mě opravdu hodně oslovilo. Takhle to zůstalo někde v půlce cesty, i když chyba filmu to asi moc není. Pokud hledáte originální a dospělý animák, tak směle do toho. (18.11.2009)

Nebudu tady nijak zastírat, že Mary a Max je od začátku až do konce jeden velký citový kalkul. Od barevného ladění (šedá pro neosobní a nelidský NY, sepiová pro zpátečnickou a citový a osobnostní rozvoj potlačující Austrálii), přes hudbu perfektně dokreslující jednotllivé momenty (Prokofievův Op. 64 by udělal drama asi i z dětského večerníčku) až po samotnou tragičnost postav, která je pro citlivého diváka vždy umně vyvážena lehkým příslibem naděje do budoucna. Stejně jako Elliotův předchozí počin je i M&M o samotě, odcizení a smíření, ovšem tentokrát je to formou lehce rozvleklejší a mnohem méně údernou. Ve chvílích, kdy by stačil čistě jen obraz se Elliot bohužel uchyluje k patetickému a nemístně deskriptivnímu vypravěči. I přes to všechno ale nemohu říci, že by mě křehké přátelství Maxe a Mary nechalo chladnou. Právě naopak... Přišlo režisérem krutě naplánované Que sera sera a vešekeré mé pokusy o chladný analytický přístup se rozplynuly do ztracena. Ještě teď mám chuť vzít Zlaté stránky, zabodnout do nich prst a... (19.11.2009)