Nedodržený slib

44. KVIFF - Panejo. Nejlepší (zatim) film letošního MFF. Nevěřil jsem ani chvílemi, že se jedná o česko-slovenský film a že Jiří Chlumský, který zatim nic moc převratného nenatočil dokáže ukočírovat dílo takového rozsahu. Doufám, že se to doostane na LVY a posbírá je to všechny, zatim nejlepší film, co u nás, resp. na Slovensku vznikl. Výborná je volba hlavního hrdiny, který je výborný jak vizuálně tak herecky a jeho tvář mně osobně byla neznámá, což je nejepší. Další výbornou volbou bylo obsazení Romana Luknára do role kápa lágru. Sice jenom chvilku, ale z jeho výrazu a hraní mně běhal mráz po zádech. Fakt paráda! (09.07.2009)

...z mojho pohladu kvantitativne predimenzovany scenar s herecky nevyraznym krytim ..na ukor uhladenosti , prepracovanosti a zmysluplnej funkcnosti klucovej postavy vo vire historickych suvislosti, elementarne nahlodavajuci harmonicku konzistenciu posolstva doby .... ps : este zopar krat Kerekesova prijme ulohu podobneho zamerania a s velkou prevdepodobnostou sa z nej stane Patronka vsetkych POBEHLIC na Slovensku ! ... (09.01.2013)

A je to tu zase, pro kinematografii velmi vděčné téma 2. Světové války a přesněji osudy židů, které byly zfilmovány již mnohokrát. Nedodržený slib z naší produkce má sice podobné téma jako například Schindlerův seznam nebo Pianista. Samozřejmě se nemůže s těmito hollywoodskými trháky rovnat, ale pro filmy tuzemské produkce mám trošku jiná kritéria a proto v tomto ohledu je to jeden z nejsilnějších filmů v tomto žánru z našich a Slovenských luhů a hájů za poslední dobu. Námětem je silný příběh žida Martina Friedmanna, který ovšem není pojat typicky velkolepě, ale spíše minimalisticky a to byl správný krok. (20.03.2011)

Čo sa týka vecí ohľadne holokaustu je snímka výnimočná v nastolení novej premisy: aj medzi partizánmi panoval antisemitizmus. O tom sa v učebniciach dejepisu nedočítame. Zaregistrovať by to mali preto aj školy a poslať do kina svojich žiakov, už len preto, aby o tom premýšľali, či diskutovali. Majú šancu sa ako-tak stotožniť s hlavným hrdinom, a keďže ide o slovenské prostredie, príbeh im môže byť o niečo bližší. Faktorom, ktorý umocňuje emócie, je v neposlednom rade hudba. Navodzuje zimomriavky a dokonale podfarbuje dej. Neznervózňuje ani nepôsobí silene. Zaujme a do povedomia vchádza akoby mimovoľne. Najlepšie by asi bolo držať sa skutočných kladných udalostí o Slovenskom štáte. Čo už. Vzniká otázka, do akej miery treba sled skutočných udalostí „prikrášľovať“. Našťastie ani romantická zápletka nezaberá priveľa priestoru. (07.03.2019)

Jiří Chlumský má až příliš velké oči. Místo, aby se držel hlavního hrdiny, tak těká po různých událostech, ale samotné prožívání titulní postavy je pro něj jenom doplňkem. Za stejný rozpočet by se dal zválet stejně intenzivní film jakým byl Pianista, jen to by někdo musel umět nahlédnout do lidské duše. Takhle se ve filmu jen zrcadlí nenaplněné ambice, a to i přes vydatnou snahu některých herců. (18.08.2009)