Rock ze střední

Takováhle hudební záležitost pro teenageři mě neuráží, i když osobně pochybuju, že by třeba čeští náctiletí byli nadšením bez sebe z Davida Bowieho a kultovního NY klubu CBGB (já jo, dokonce jsem stihnul jeho návštěvu v době, kdy jel naplno, ale pro mě ten film nebyl:)). Obě slečny jsou k nakousnutí a Graff do děje co chvíli pustí nějakou slušnou vypalovačku Velveti, Peter, Bjorn and John , takže jsem se bez většíhé odporu nechal unést až k finále. Ucházející pop předvedou i samotní aktéři s muzikantkou Aly Michalkou v čele (velmi dobré Someone to Fall Back On nebo I Cant Go ON, I Go On). Celkem příjemná podívaná (15.08.2013)

Hned na úvod musim říct, že poslouchám hard rock a ty nejtvrdší odnože metalu. Ovšem nemůžu si pomoct, ale tohle dílko se mi ukrutně líbilo. Ano, muzika je tu relativně dost do popu, ale ruku na srdce, film o death metalu by asi moc šancí na komerční úspěch neměl. Takže chápu tohle zjemňování rocku. Humor je tu braný s evidentním nadhledem a to plně kvituju. Příběhová linka se sice může zdát klišovitá, ale to jak je film pojat, mi většinu klišé neutralizoval. Obsazení je dle mého názoru geniální- Gaelan Connell táhl svoji káru bez klopítání a přestože podobné typy ve filmech většinou nemůžu vystát, on mi vubec nevadil. Lisa Kudrow zahrála svůj part matky také bez zaváhání a role jí bezpochyby sedla. A nakonec si musím nechat Alyson Michalku a Vanessu Hudgens- ty holky byly herecky skvělé a eště u toho krásně vypadaly. Vážně nedokážu říct, kterou z nich bych si vybral, zamiloval jsem se do obou. Sex ve třech to jistí. 80 % Oblíbená část- "proces" prvního Willova políbení Sa5m (09.10.2010)

Po čase si budu z Bandslamu pamatovat asi jen anatomii prvního polibku, pocit že Vanessa A. Hudgens je na rozdíl od Muzikálu ze střední roztomilá, cover verzi písně Everything I Own a přesvědčení, že Gaelan Connell je mnohem lepší looser než Michael Cera a to zejména v poloze, kdy všem okolo dokazuje, že ve skutečnosti není zas až takové ořezávátko a je potřeba s ním počítat...Na pubertální hudební film to není rozhodně málo vzpomínek! (11.03.2010)

Tenhle film je pro mě dalším jasným důkazem, že vnímání filmů prostě nemá logiku a stejně jako hudba nebo třeba požitek z jídla je to ryze subjektivní a krásně niterní záležitost. Muzikál ze střední jsem protrpěla, na Camp Rock bych už sice neflákla nálepku s varováním ministra zdravotnictví ale taky žádná sláva, ale "ze stejného těsta upečený" BandSlam mě přesto velmi mile překvapil. Což dosvědčuje pravdivost otřepaného přísloví, že když dva dělají totéž není to totéž... Samozřejmě, ani BandSlam se nemohl vyhnout několika více či méně trapným klišé, ale divákovi při tom rozhodně necukají koutky úst tak jako při jiných žánrových "skvostech". BandSlam měl prostě velkou kliku na onen neuchopitelný "faktor X" díky kterému z něj sálá vlna pozitivní energie a leccos mu tak odpustíte... Casting je divácky velmi vděčný - vždyť Lisu Kudrow musíme hltat vždy a ve všem a Vanessa se s Alyson předhání v tom, kdo je sladší... A k tomu jako třešnička na dortu David Bowie, jehož účast je sice okleštěna na nezbytné minimum, ale díky zajímavé scénáristické berličce se proplétá celým filmem... Jediným opravdovým negativem (možná spíš prokletím) filmu tak jsou názvy. A to jak přímo ze scénáře, tak ty z druhé ruky od distributorů. Nemůžu si pomoct, ale název kapely "Nemůžu dál, jdu dál" je prostě OTŘESNÝ. Onen rádoby "hlubokomyslný podtext" mě o parník minul a ikdyž se tváří nesmírně cool a oduševněle, pro mě je to jen a jen kýč bez smyslu a názvu. No a další várku smůly s názvoslovím naložil český distributor, který se chtěl svést na úspěchu Muzikálu ze střední a nechtěně tím způsobil, že značné procento potenciálních diváků tomuhle filmu ani nedalo šanci... Geniální a nedosažitelná Škola ro(c)ku je přece jen jiný level (i trošku jiný žánr...) ale BandSlam je v rámci hudebních teen-filmů jasný nadprůměr a aranž závěrečného songu je vymazlená lahůdka. ----- Hodnocení: 75% (28.08.2011)

Nudná a stupidní teenagerovská pohádka o klukovi, který se vydává za hudebního extra znalce a přitom plete dohromady několik žánrů, namlouvá matku svému 17letému kámošovi a dá dohromady totálně průměrnou popovou kapelu. Rock nikde, humor nikde,romantika je taky fuč a postavy jsou nesympatické. Lisy Kudrow je v podobných filmech škoda a jak se sem k čertu dostal David Bowie bych taky rád věděl. (27.08.2010)