Dar

Nechť Vaše dítě splyne s přírodou. Ať vidí to nádherné spojení života se smrtí..... Představte si, že vám tragicky zemře 18tiletý syn a jednoho dne přijde jeho přítelkyně, že je těhotná a nemá kde být. Trápí vás vzpomínky, brečíte, hledáte odpovědi. Ale ze všeho nejvíc potřebujete čas k vyřešení mnoha problémů.... K tomuto filmu můžete utéct od svých depresí. Neudělá váš život snadnější, ale možná lepší. A zjistíte, že lepší než zacinkat zvonečkem je se vybrečet! V tomhle filmu totiž dlouho nemá nikdo dobrou náladu. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Rád nahlédnu do životních ,,sraček“ cizích lidí. 2.) Depresivní filmy potřebuju k životu jako sůl. 3.) Zajímá mě, jak to ti herci dělají, že brečí a nesmrkají? 4.) Dlouho jsem si nepobrečel. 5.) Chystám se pořádat párty s názvem: vstup v tom, co bych si na sebe nikdy nevzal. PŘÍBĚH ***** (24.05.2010)

Pekne natočená dráma, nad ktorou by som možno ešte pred dvoma rokmi slintala blahom, ale dnes to už na mňa akosi nefunguje. Tak ako ma na druhý pokus vôbec nedojali Obyčajní ľudia, aj tu mi prišiel výborný námet pomerne nedotiahnutý. Ak má ísť o odhaľovanie vnútra rodiny a psychologickú analýzu smútku a vyrovnávania sa so smrťou, čakám väčšie emócie a takú tú pocitovú facku na záver, ktorá ma pripúta ku kreslu a prevráti vnútornosti naruby. Nedočkala som sa, ale aspoň Carey potešila tak ako vždy. (06.01.2014)

Bennett ... všemi milovaný prvorozený syn. Bolavému nitru jeho otce, matky i přítelkyně je věnována zvýšená pozornost ... ale co mladší bratr Ryan ? Jeho profil je podstatně zjednodušený ... a řekněme si to na rovinu - trochu povrchní. Svými rodiči je z nějakého ne zcela zřejmého důvodu považovaný za outsidera ... a řekla bych, že jeho mírně problematické chování je pouze následkem, nikoli příčinou tohoto neadekvátně kritického postoje. Jistě - rodinné vztahy někdy bývají dosti komplikované. Ale proč ho tak viděli i filmaři ? Proč se k němu chovali stejně macešsky - proč jim nestál za detailnější pohled ? Na rozdíl od snímků "Obyčejní lidé" Roberta Redforda (1980) či "Obyčejní hrdinové" Dana Harrise (2004) jakoby roli mladšího sourozence částečně přebrala Bennettova přítelkyně Rose ... a na Ryana toho ani z filmařského hlediska moc nezbylo. Není to spravedlivé ... ale takový už je život - a vy to nezměníte ... 3,5* (22.07.2013)

Průměrný film s průměrným tématem. Někdy je dobré dát celý konec na začátek. Nějakým způsobem vytvořit citový atak na diváka, aby to nevypínal a vydržel. Tady to ovšem tak nebylo. Začátek byl vskutku působivý, ale zbytek filmu se sám v sobě všelijak plácal až skončil. Jinak se modlím, abych v podobných filmech už nikdy neviděla 'Jamese Bonda' (Pierce Brosnana), protože scéna, kdy dělá že brečí, mě opravdu málem rozbrečela lítostí k němu, že je to takovej tvrďák! (14.01.2011)

Jako člověk, který o dané problematice ví více než by chtěl, můžu říct, že to je docela věrná sonda do fungování rodiny po ztrátě dítěte. Pravděpodobně díky osobní zkušenosti závěr ale nevidím nikoliv jako happyend, ale jako poměrně tragické prodloužení zármutku, které se schovává za ty zářivé úsměvy plné smíření. Jestli to tak mělo být pochopeno, klobouk dolů. Jen bych měl triviální postřeh pro začínající režiséry: Když na začátku filmu necháte zemřít postavu obzvlášť debilním způsobem hodným Darwinovy ceny - trochu si pod sebou podřezáváte větev pro pozdější budování vztahu postava - divák.. (28.12.2010)