Dr. Jekyll a pan Hyde

Nechápu, proč v roce 1941 vlastně točili remake. Mělo se snad přijít s nějakým převratným trikem? Měl Tracy zastínit Oscarového Marche? Bergmanová předvést rozervanější Hopkinsovou? Chtěl snad někdo překonat skvělé kamerové jízdy, vizuální stránku vyprávění? Ne, vážně nechápu, proč ten remake točili, když dokonalosti už bylo dosaženo. (07.09.2014)

Film začíná záběrem na hru na varhany – každá ruka hraje na jiné klaviatuře. A i dál všechno ladí tak, jak má. Hyde je zrůdnější, než jak by ho dokázaly vytunit moderní technologie, přeměnu prakticky v přímém přenosu by člověk s ohledem na rok vzniku nečekal. Každý z nás má v sobě nebe i peklo a pořád se rozhoduje. Ovšem seznámení s neodolatelným panem Hydem může pár dilemat vyřešit. (26.06.2019)

Za nejlepší část filmu paradoxně považuji hned úvodní desítky minut, které se samotným jádrem filmu - přeměnou, nemají moc společného a spíše se jen klidně proplouvá dobovou atmosférou (pěkné scény: odjezd na přednášku, bál, laškování s prostitutkou). Zřejmě jsem dnes zvolil špatný žánr. Zapomenout také nesmím s pochvalou kamery, střihu a "triků" (pohled z první osoby, zrcadlo, proměna a kamera přejíždějící od jedné ruky k hlavě a k druhé ruce, svíčka jako měřič času). Výkony herců také stojí za zmínku, jen jejich mimika přímo při pohledu do kamery mi nepřišla moc přesvědčivá. Film mě bohužel ale nedokázal strhnout a chvílemi jsem se začínal nudit (což je možná způsobené tím, že den před shlednutím jsem četl knížku; ačkoli děj je v mnoha aspektech odlišný ve srovnání s předlohou). Samotný závěr mi nepřišel příliš povedený a v tom moři adaptací Jekylla a Hyda jistě existují zdárnější zakončení. (13.03.2011)

Verzia z roku 1931 zaujme hneď prvými subjektívnymi zábermi. Mamoulian si s predlohou skutočne pohral a priniesol film silný nielen scenárom, ale aj dokonalým využitím metaforickej filmovej reči. Nezaostávajú ani triky, premena je vidieť pekne "v priamom prenose", pričom by bolo samozrejme veľmi jednoduché ju preskočiť iba strihom. Psychologicky dokonale prepracované, Jekyll a Hyde nie sú ani dve duše v jednom meniacom sa tele, ako skôr uvedomenie si vlastných slabostí jednej osobnosti, ktoré každého z nás ovládajú. A v roku 1931 si tvorcovia dovolili za tú hlavnú "slabosť" označiť sexuálny pud. (28.03.2018)

Hudba bola neskutočne mrazivá,bravúrna a excelentná(organová hudba).Kamera z pohľadu jednej osoby nebola dokonalá ale nepoviem klamstvo,že bola nadčasová.Lebo to som dovtedy ešte nevidel a aj v súčastnosti to napadne veľmi málo filmárov.Aj tak čo stvárala a dokazovala kamera bolo nepredstaviteľné.Videl som Jekylla zo 41 a tam disponoval charizmatickými postavami,ktoré tu chýbali ale tento film mal veľa iných predností,ktoré chýbali mladšiemu kolegovi.Tu aj pán Hyde bol vylíčený ako zviera a to doslova a mne pripadal dosť Srandovné.Dobre dobre je tam spokojnosť. (23.02.2015)