Sin Nombre

Ve srovnání s několikrát zde již zmiňovaným (nutno podotknout, po právu) City of God scénáristicko-režisérského dua F. Meirelles-K. Lund, postrádá jejich mladší „bratříček“ pro ně(j) tolik typický přímočarý tah na branku. To ale ještě nutně neznamená, že by o s(u)yrové momenty (ne)byla nouze a zejména C. Fukunaga vyznává poněkud odlišnější (filmové) prostředky (výraziva) než jeho brazilští předchůdci, jako jsou umírněnost s důrazem na samotné postavy a tak se paradoxně? může velké části zdejšího osazenstva lehce stát, že tento snímek bude pro ně „líbivější“, neboť se snadněji ztotožní s hlavními postavami a tudíž samotný příběh bude v jejich očích uvěřitelnější. Byť u mě vyhrává prvně zmiňovaná syrová „pohlednice“ z brazilských slumů, nutno jedním dechem dodat (to aby nedošlo k omylu) i tato Fukunagova mexická pouť za svobodou je dostatečně autentická, navíc laciných gest (a s tím spojeným zbytečným ždímání divákových emocí) prostá. Jednoduše snímek nikoliv na efekt, ale od člověka, který problematiku dostatečně zná, nepotřebuje (za každou cenu) šokovat, pouze předkládá svoji vizi a je ochoten se o ni s divákem podělit. To samo o sobě není zase tak málo, nebo ano? Přesto musím dodat: prvně zmiňované režisérské duo je (filmařsky) přecejenom vyzrálejší. P.s. začíná mě čím dál tím více unavovat, jak je současný divák zhýčkaný (viz neustálé zdejší výtky na předvídatelnost děje) na úkor autenticity. Možná by si měl napříště Fukunaga přizvat na pomoc Nolana a výsledek Memento- Sin Nombre by dostatečně ukojil touhy zdejší většiny. Já byl spokojen. SPOILER „Oko za oko, zub za zub“ a zákon ulice opět vítězí. Navíc, jako bonus, naděje v..... P.p.s. na závěr si neodpustím malé (nemístné) rýpnutí. Absolovali by dotyční tuto (ne)konečnou pouť, kdyby věděli, co je ve vysněném „Edenu“ čeká?! Jeden boj končí, druhý začíná, přičemž těžko říct, který z nich je těžší. Zde je alespoň nepřítel viditelný a dostatečně předvídatelný (myšleno v kontextu chování se podle nepsaných pravidel jednotlivých gangů). Who knows 78% (11.07.2012)

Trailer: https://youtu.be/xy28rYE8NIw Zajímavá ukázka mexické kinematografie. Realisticky zobrazená cesta utečenců z Hondurasu a Mexika do vysněné Ameriky. Realisticky vylíčený svět pouličních gangů. Krutý film, který ale není krutý samoúčelně a současně dokáže být i velmi pěkný a zajímavý. Autentické. ■ P.S. Hodně lidí v komentáří porovnává s brazilským Městem bohů. Sin Nombre mě připadne být komornější, kompaktnější, ne horší (ale ani lepší) a méně drsné. Město bohů bych spíš porovnal s Milionářem z chatrče, ale bez toho Milionáře. (02.07.2011)

Gang je víc než rodina, gang se víc než láska... Gang je víc než zákon a nemá slitování. Ve světě, v němž má život cenu jako děravá igelitka z Tesca, extistuje jenom jedna cesta. Cesta TAM. Zpátky už to nejde, protože před zákonem gangu neutečeš ani se neschováš. V tom spočívá základní a neodvratilená jistota jeho existence. (28.12.2013)

Moc hezky to vypadá a jsou tam zajímaví herci. Pokud máte rádi tetování bude to váš životní film :) Příběh mě zaujal a líbil se mi nápad vykreslit trable uprchlíků na pozadí problémů s gangy, protože ty vám z filmu utkví nejvíc. Akorát postavy mi přišly malinko bez života. Nejspíš to bylo tím, že tam jsou všichni už tak otrkaní, že jim je už všechno jedno. A ano, je úplně jasné jak to skončí. (13.09.2009)

Škoda nalinkovaných šablon událostí budoucích, které se před vámi po celou dobu míhají jako směrové tabule na dálnici, a tak v každém okamžiku víte, co bude následovat. Nebýt téhle, bohužel ne zas až tak drobné, vady na kráse, bylo by Sin Nombre díky zárodku beznadějné romance na pozadí nijak vyděračské sociální sondy o mnoho výživnější exkurzí do jednoho z abscesů lidského bytí. I když těžko říci, skutečnou syrovost Fukunaga na plátno evidentně přenášet nechtěl. Chudoby, zmaru a oné beznaděje se dalo "zneužít" mnohem víc. Originál Pandořiny skříňky zůstal v trezoru. Čtyři bez přemýšlení, což je docela divný, (nejen) Kevspu k tomu Sin Nombre nutil. Snad to nebolelo. Filmová Výzva 2016 od SlecnaSmilly (17.01.2016)