The Angry Video Game Nerd

,,Twice the megapower? What’s megapower and how can you have twice as much of it?“ Naštvaný pařan recenzující konzolové klasiky, to je vynikající nápad. Vše samozřejmě stojí a padá na hlavním představiteli. James Rolfe je však okouzlující. Je na něm vidět, s jakou láskou ale hlavně vášní přistupuje k nejstarším hrám. Co si mi na něm ale nejvíce líbí, je styl, jakým recenzuje hry. Pokládá si ty nejprimitivnější a zároveň nejlogičtější otázky, které většinou odhalí nějakou tu programátorskou či propagační chybičku, někdy ale i do očí bijící neschopnost. Jediné, na co se nemohu stále zvyknout je přehršel někdy hodně nechutných a nepříjemných kombinací sprostých slov a urážek, jimiž Rolfe haní vlastně skoro každou hru, co recenzuje. Celkově vzato je to však hodně povedený internetový pořad. (29.11.2013)

Naprosto famózní seriál, plný hlášek, nadávek a her. Rolfe je velmy nasraný hráč, který nevynechá větu bez toho aby nenadával(jeho nejoblíbenější slov je jednoznačně ASSSSSSSSSSSS!!!). Mám za sebou všechny díly, a ani u jednoho jsem se nenudil, a musím přiznat že hrát nějaké takovéhle hry jako třeba Dr. Jekyll and Mr. Hyde musí být opravdu strašné. Humor je postavený na nadávkách, ale prostě Rolfe je dokonale vsune tak aby působily co nejpříjemněji. Pak tu najdeme pár hoven, třeba na Bunnym. No já se královsky bavil, pokud máte rádi hry či velkou dávku nadávek jděte do toho. You piece of shit from fucking banana. (14.11.2010)

První Nerdovo video, co jsem viděl, byl drsně našláplej díl o hrách s Batmanem. S několika desítkami dalších shlédnutých výtvorů tohohle sympatickýho profi hatera, nemůžu jinak, než plnou palbu. Jeden z nejlepších dokumentů, co znám - já v tom fakt vidím dost velkou informační hodnotu, a nádavkem: kýble zábavy, buvolí hovna v uchu, žraní shnilejch, skunčích, přejetejch zadků... a pití piva... (10.05.2012)

Po zhlédnutí všech dílů budete rozhodně přeborník na anglické vulgarismy. Pod obalem kurev, průjmů a bůvolých hovnen se však skrývá pravá a nefalšovaná láska k videohrám, kterou může pochopit pouze člověk, který byl na podobných strojích odkojen. Téměř každý díl je nesmírně vtipný a navíc vás neskutečně obohatí o nějaké ty, dnes již, historické informace. Člověk se velmi příjemnou cestou seznámí s kompletní historií toho, co předcházelo novodobým X-Boxům, Playstationům, či Nintendu Wii. Rád jsem si připomněl spousty her, které si pamatuji. I když se seriál samozřejmě motá spíš kolem těch opravdu velmi nepovedených her, které vás pravděpodobně minuly, tak občas dojde i na zmínku nějaké super pecky, která vás bavila nejednu noc. Jediné k čemu bych měl výtku jsou hrané pasáže, kdy Nerda chodí navštěvovat postavičky z her, které právě hraje. Občas je i tohle vtipné. Většinou to ovšem sklouzne do absolutní trapnosti, ze které není úniku. Alespoň to působí jako jakési osvěžení. Jamese obdivuji. Je to prostě borec. Ke zhlédnutí je valná většina dílů dostupná třeba zde. (23.11.2014)

Na týhle show se mi nejvíc líbí, že ji uvádí někdo, kdo tomu skutečně rozumí a kdo má o těhle hrách přehled. Když jste nadšenec do her, jako například já, tak by se vám vůbec nelíbilo, kdyby to uváděl nějakej ňouma, co se včera dozvěděl, co to je NES. Každopádně úplně nejlepší na tom všem je, že James recenzuje jen ty špatný hry a koukat na něj, jak si kvůli nim rve vlasy a zapaluje cartridge, je fakt sranda. Kdo se však ptá, proč nerecenzuje i nový hry, věřte mi, už by to rozhodně nebyla taková zábava. Kdo aspoň trochu tuší, tyhle hry byly opravdu těžký a nebyl problém jednu hrát klidně měsíc, než jste ji dohráli a to ne kvůli délce, ale kvůli obtížnosti, zvlášť když měla špatnou hratelnost, tak bylo doslova nemožné takovou hru dohrát. A proto je to taková sranda, když hraje jen ty špatný. Abych ale jen nechválil, někdy si stěžuje i na naprostý banálnosti a působí to dost nuceně. Ale to se dá v pořádku hodit za hlavu. Pokud vás však hry, nebo přesněji řečeno starý hry vůbec nezajímají a nemáte ani ten základní přehled, doporučuju se tomuhle seriálu vyhnout velkým obloukem. (03.05.2012)