Divoch

Na svou dobu to musel být opravdu kontroverzní a výjimečný snímek, to nepopírám, ale dnes působí hodně směšně a hloupě. Škoda, že se Marlon Brando po celou dobu filmu tváří jako by mu uletěly včely a ne jako rebel. On byl nejnudnější postavou celého příběhu, i když byl oblečený jako frajírek a měl charisma na rozdávání.. (01.05.2011)

V padesátých letech patrně přetrvávalo mezi filmaři motto "film jako film". Je jedno, zda v něm bude nějaká poutavá zápletka či nikoliv. Jednoduše vzali kameru a zachycovali okolní dění. Jinými slovy se o nějaké vyhrocené drama skutečně nejedná. Pokud je film zajímavou podívanou, tak jen díky charakterní roli M. Branda. Zbytek filmu je jen nudný sled dialogů a scén, které plnily účel v době, kdy byl Divoch natočen. Dnes už nikoliv. (24.08.2015)

Divoch tematizuje osud, jelikož ze svobody motorkářů, kteří vlastně nikam konrétně namířeno nemají, paradoxně utváří predestinaci nevyhnutelné katastrofy. Ovšem spíše než by film reagoval na Sartrovo „odsouzen k svobodě“ a Nietzscheho, který upozornil na obtížnost a nepohodlí svobodného života, vyčkává a objektivisticky finguje vědeckou nezúčastněnost. Nejvíce to dává najevo postavami na hraně, jako třeba pragmatický policista nebo děvče zaseklé v místním zapadákově. Tyhle postavy fungují jako soudci Brandona a jeho party a na nich záleží, kam se osud přikloní. Jsou tak svobodnější než motorkáři. (20.07.2008)

NOBODY TELLS ME WHAT TO DO!!! Marlon Brando a jeho nejlepší film. Křiváky a mašiny, do toho Lee Marvin a Everest testosteronu. Myslím, že diváci v roce 53 museli být u vytržení a ve srovnání s filmem Rebel Without a Cause vychází Brandův Johnny jako vítěz. Scéna, kdy poprvé vstoupí za Kate do baru, je podle mě jedna z nejlepších scén celé světové kinematografie. Vstoupí a s ním vagón charismatu, který se okamžitě rozsype a zaplní celou místnost. Prochází kolem baru, otáčí všechny seřazené židle a dává tím jasně najevo, svůj postoj světa chaosu. Rukavice zastrčí do pravé zadní kapsy, usedne na stoličku a po té co Kate celá nesvá dočistí bar, se spolu na sebe poprvé zadívají. Film nemá chybu a místo v mém srdci již nikdy neopustí. (21.07.2010)

Americke filmy z padesatych let hodnotim jako jedny z nejlepsich vubec. Divoch byl ale hodne spatny film. Brando nez divoch vypada spise jako buzerant a jeho vztah k servirce a nasledne lovestory venku vypada tak neprirozene a unahlene, ze tomu nejde ani na chvili verit. Stejne tak pestni souboje. Dialogy nezazivne, herecke vykony nepresvedcive, zadna pointa... (22.11.2010)