Reklama

Reklama

Johnny a jeho motorkářský gang přijíždějí do Carbonville na soutěž motorek. Kvůli svému chování jsou však vyhozeni z města. Dostanou se do nedalekého Wrightsville, kde pokračují ve své hrůzovládě. (Cinemax)

Recenze (89)

JohnnyKladno 

všechny recenze uživatele

Nemám tolik nakoukáno, a neznám úplně dokonale kontexty doby, ale i Tarantino ve své knize Filmové spekulace psal o 50ých letech kinematografie, jako o takové připodělané době, kdy se úplně cool filmy netočily. Divoch režiséra Lászla Benedeka je přesně tak cítit. Před samotným začátkem je nám vážným a naléhavým hlasem poskytnuto upozornění, „pozor pozor! Dbejte, aby se to nestalo vám, ve vašem městě, buďte ostražití, opatrní“ a já si říkal, že to je vtipné, že mě jistě čeká drsný film a tohle je taková legrácka na nalákání. Jenomže vůbec, myšleno to bylo vážně a my dostáváme film o rebelech, který působí spíše jako výchovný a odstrašující film do škol. „Sladký drsňák“ Marlon Brando jako Johnny, vůdce motorkářského gangu. Výrostci na mašinách provokují a nakonec téměř ovládnou americký „vidlákov“. Jenomže drsňák Johnny se zakouká do dcery policisty a rebelství jde trochu stranou. Nejspíše jedno z prvních „road movie“ a to se musí docenit. Navíc, jak jsem psal, nemám toto období nakoukané, a tak, dost možná, budu hodnocení v průběhu času měnit. 50% ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Divoch tematizuje osud, jelikož ze svobody motorkářů, kteří vlastně nikam konrétně namířeno nemají, paradoxně utváří predestinaci nevyhnutelné katastrofy. Ovšem spíše než by film reagoval na Sartrovo „odsouzen k svobodě“ a Nietzscheho, který upozornil na obtížnost a nepohodlí svobodného života, vyčkává a objektivisticky finguje vědeckou nezúčastněnost. Nejvíce to dává najevo postavami na hraně, jako třeba pragmatický policista nebo děvče zaseklé v místním zapadákově. Tyhle postavy fungují jako soudci Brandona a jeho party a na nich záleží, kam se osud přikloní. Jsou tak svobodnější než motorkáři. ()

Reklama

Aelita 

všechny recenze uživatele

Hrdina své doby, první rebel bez příčiny v kožené bundě, kterého kopíroval James Dean, Elvis Presley a bezpočet bikerů. Tento film v podstatě zrodil bikerskou kulturu a vdechl jí ducha - původně westernový, protože tvůrci filmu neměli ponětí, co jsou tehdejší motorkáři zač. Podstatu veškerého rebelství mládí proti společnosti od dob Divocha vystihuje minidialog Marlona Branda s dívkou v baru: na její otázku "What are you rebelling against Johnny?" prohodí jen "Whaddaya got?" - "A co máte?" ___ Nápis na černých bundách B.R.M.C. - Black Rebel Motorcycle Club. ()

M.i.k.e 

všechny recenze uživatele

film, který už slušně ohlodal zub času a to co bylo před sedmdesáti lety kontroverzní a odvážně dneska už nemá šanci vyvolat podobné emoce. Osobně mám tyhle staré filmy rád a nedá se jim upřít jisté (naivní) kouzlo, ale ne vždycky se potkáme i když jim jdu hodně naproti. A dávat tomu čtyři a víc jen proto že Brando a "klasika" se mi v tomhle případě moc nechce...60% ()

Attta 

všechny recenze uživatele

Výborný film, který jsem si užil jak ze strany motorek tak ze strany hereců, prostředí a clekově i filmařiny. Velice dobrá zápletka a celkově má snímek určitě co nabídnout jakémukoli divákovi. I přes to, že jsem film viděl hodně dávno, pořád ho mám vrytý do paměti a to pro mě znamená hodně! Vřele doporučuju. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (12)

  • Motorka (1966 650cc Triumph 6T Thunderbird) která byla ve filmu nedílnou součástí Marlona Branda, byla jeho osobní. (formelin)
  • Námětem filmu byla povídka „The Cyclists´ Raid“ od Franka Rooneyho, která sama našla inspiraci v události známé pod jménem „Hollister riot“. Oslavy Dne nezávislosti v kalifornském městečku Hollister byly v roce 1947 spojeny s pořádáním motocyklových závodů. Během nich se někteří účastníci vymknuli kontrole a způsobili v dosud ospalém městě rozruch, který byl posléze zveličen senzachtivým tiskem. (Všežrout)
  • Film byl v Británii do roku 1968 zakázaný. (formelin)

Reklama

Reklama