Režie:
László BenedekKamera:
Hal MohrHudba:
Leith StevensHrají:
Marlon Brando, Mary Murphy, Robert Keith, Lee Marvin, Jay C. Flippen, Peggy Maley, Hugh Sanders, Jerry Paris, Timothy Carey, Richard Farnsworth, Bruno VeSota (více)Obsahy(2)
Johnny a jeho motorkářský gang přijíždějí do Carbonville na soutěž motorek. Kvůli svému chování jsou však vyhozeni z města. Dostanou se do nedalekého Wrightsville, kde pokračují ve své hrůzovládě. (Cinemax)
Recenze (89)
Nemám tolik nakoukáno, a neznám úplně dokonale kontexty doby, ale i Tarantino ve své knize Filmové spekulace psal o 50ých letech kinematografie, jako o takové připodělané době, kdy se úplně cool filmy netočily. Divoch režiséra Lászla Benedeka je přesně tak cítit. Před samotným začátkem je nám vážným a naléhavým hlasem poskytnuto upozornění, „pozor pozor! Dbejte, aby se to nestalo vám, ve vašem městě, buďte ostražití, opatrní“ a já si říkal, že to je vtipné, že mě jistě čeká drsný film a tohle je taková legrácka na nalákání. Jenomže vůbec, myšleno to bylo vážně a my dostáváme film o rebelech, který působí spíše jako výchovný a odstrašující film do škol. „Sladký drsňák“ Marlon Brando jako Johnny, vůdce motorkářského gangu. Výrostci na mašinách provokují a nakonec téměř ovládnou americký „vidlákov“. Jenomže drsňák Johnny se zakouká do dcery policisty a rebelství jde trochu stranou. Nejspíše jedno z prvních „road movie“ a to se musí docenit. Navíc, jak jsem psal, nemám toto období nakoukané, a tak, dost možná, budu hodnocení v průběhu času měnit. 50% ()
Divoch tematizuje osud, jelikož ze svobody motorkářů, kteří vlastně nikam konrétně namířeno nemají, paradoxně utváří predestinaci nevyhnutelné katastrofy. Ovšem spíše než by film reagoval na Sartrovo „odsouzen k svobodě“ a Nietzscheho, který upozornil na obtížnost a nepohodlí svobodného života, vyčkává a objektivisticky finguje vědeckou nezúčastněnost. Nejvíce to dává najevo postavami na hraně, jako třeba pragmatický policista nebo děvče zaseklé v místním zapadákově. Tyhle postavy fungují jako soudci Brandona a jeho party a na nich záleží, kam se osud přikloní. Jsou tak svobodnější než motorkáři. ()
Hrdina své doby, první rebel bez příčiny v kožené bundě, kterého kopíroval James Dean, Elvis Presley a bezpočet bikerů. Tento film v podstatě zrodil bikerskou kulturu a vdechl jí ducha - původně westernový, protože tvůrci filmu neměli ponětí, co jsou tehdejší motorkáři zač. Podstatu veškerého rebelství mládí proti společnosti od dob Divocha vystihuje minidialog Marlona Branda s dívkou v baru: na její otázku "What are you rebelling against Johnny?" prohodí jen "Whaddaya got?" - "A co máte?" ___ Nápis na černých bundách B.R.M.C. - Black Rebel Motorcycle Club. ()
film, který už slušně ohlodal zub času a to co bylo před sedmdesáti lety kontroverzní a odvážně dneska už nemá šanci vyvolat podobné emoce. Osobně mám tyhle staré filmy rád a nedá se jim upřít jisté (naivní) kouzlo, ale ne vždycky se potkáme i když jim jdu hodně naproti. A dávat tomu čtyři a víc jen proto že Brando a "klasika" se mi v tomhle případě moc nechce...60% ()
Výborný film, který jsem si užil jak ze strany motorek tak ze strany hereců, prostředí a clekově i filmařiny. Velice dobrá zápletka a celkově má snímek určitě co nabídnout jakémukoli divákovi. I přes to, že jsem film viděl hodně dávno, pořád ho mám vrytý do paměti a to pro mě znamená hodně! Vřele doporučuju. ()
Galerie (44)
Photo © Columbia Pictures
Zajímavosti (12)
- Motorka (1966 650cc Triumph 6T Thunderbird) která byla ve filmu nedílnou součástí Marlona Branda, byla jeho osobní. (formelin)
- Námětem filmu byla povídka „The Cyclists´ Raid“ od Franka Rooneyho, která sama našla inspiraci v události známé pod jménem „Hollister riot“. Oslavy Dne nezávislosti v kalifornském městečku Hollister byly v roce 1947 spojeny s pořádáním motocyklových závodů. Během nich se někteří účastníci vymknuli kontrole a způsobili v dosud ospalém městě rozruch, který byl posléze zveličen senzachtivým tiskem. (Všežrout)
- Film byl v Británii do roku 1968 zakázaný. (formelin)
Reklama